Bárta a Škárka vyváznou bez trestu. Terminátor je zpět, připomněl exšéf VV

Praha - Bývalí poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka s konečnou platností nebudou potrestáni v kauze údajné korupce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti pravomocnému zprošťujícímu verdiktu. Zároveň jako nedůvodnou zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou v neprospěch obou mužů podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová. ČTK to dnes řekl mluvčí soudu Petr Knötig. Plné odůvodnění zatím NS nezveřejnil.

Obžaloba tvrdila, že Bárta dal tehdejším stranickým kolegům z Věcí veřejných, Škárkovi a Kristýně Kočí, 170.000 a 500.000 korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil. Verzi o půjčkách nyní potvrdil také NS.

"Trvalo tři roky, než jsem byl definitivně očištěn. U soudu prokázaná křivá výpověď Škárky proti mně však státní zastupitelství nezajímá," reagoval na výsledek soudu Bárta na své internetové stránce. Připomněl, že Věci veřejné si o víkendu volí nové vedení. "Máme sice jen čtyři poslance (kandidovali za Úsvit), ale i to stačí, protože terminátora nemůžete zastavit," uvedl na webu.

Také Škárka rozhodnutí soudu vítá. Kauza podle něj trvala poměrně dlouho. "Ale na druhou stranu jsem stále přesvědčen, že ze strany Víta Bárty šlo o podplácení poslanců a měl být pravomocně potrestán," uvedl v prohlášení, které zaslal ČTK. Policejní vyšetřování bylo podivné a soudní proces byl manipulativně vedený, uvedl Škárka. "Celý průběh procesu, který definitivně ukončil svým verdiktem Nejvyšší soud, je špatnou zprávou veřejnosti, aby nenahlašovala úplatky," dodal bývalý poslanec.

Ale ta ostuda...

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na tiskové konferenci v Praze uvedl, že nezbývá než respektovat rozhodnutí Nejvyššího soudu. "Ale ta ostuda, která byla způsobena, nezmizí, byť už zmizela z Parlamentu strana Věci veřejné," řekl novinářům Sobotka.

Okolnosti, za nichž byly obě půjčky uzavřeny, představovaly podle NS uplatnění svobodné vůle smluvních stran. Není přitom významné, že smlouvy nebyly uzavřeny písemně a věřitel si s dlužníky nedohodl dobu splatnosti, výši splátek ani úroků. Bárta podle NS neposkytoval peníze jako podnikatel, nýbrž z dobré vůle, snažil se prý kolegům pomoci vyřešit jejich problémy. Přinejmenším Škárkovi takto půjčil i v minulosti.

"K tomu přistupuje fakt, že oba dlužníci byli v té době poměrně blízcí kolegové obviněného, spoluposlanci ze stejné politické strany (Věci veřejné), takže mezi nimi šlo o vztah srovnatelný se vztahem mezi kamarády, přáteli či rodinnými příslušníky," uvedl mluvčí NS Petr Knötig. Dovolání ohledně Bárty proto NS odmítl jako zjevně neopodstatněné. U Škárky NS konstatoval, že podání dovolání nepřipouštěl trestní řád.

Obvodní soud pro Prahu 5 původně vyměřil Bártovi 18 měsíců vězení s odkladem na 2,5 roku. Škárka dostal tři roky nepodmíněně za to, že z Bárty vylákal peníze, aby ho diskreditoval. Městský soud ale vrátil případ obvodnímu k novému projednání se závazným právním názorem, podle něhož se Bárta ani Škárka nedopustili protiprávního jednání. Obvodní soud je proto zprostil obžaloby, loni v březnu osvobozující rozsudek potvrdil městský soud. V mezičase ještě NS rozhodl o částečném vynětí Bárty z pravomoci orgánů činných v trestním řízení pro skutky, které se odehrály ve Sněmovně.

Poslední možností, jak rozsudek zvrátit, bylo Zemanovo dovolání. Žalobci trvali na tom, že peníze od Bárty "nebyly půjčky a dával je s konkrétním cílem ovlivnit jejich chování v rámci utváření svobodné politické soutěže". Stížnost pak z podnětu soudce obvodního soudu Jana Šotta sepsala také ministryně spravedlnosti, která ovšem nemohla jejím prostřednictvím zhoršit postavení obou politiků.

Bárta loni neúspěšně kandidoval do Sněmovny za Úsvit přímé demokracie v Plzeňském kraji. Na konci října byl krátce zatčen policií. Podezírá jej z toho, že v roce 2009 navedl agenta Bezpečnostní informační služby k vynesení citlivých dokumentů. Kvůli trestnímu stíhání pak v listopadu rezignoval na funkci předsedy Věcí veřejných.

Úplatkářská kauza ve Věcech veřejných inspirovala i umělce:

Související

Vít Bárta

Exministr Bárta definitivně osvobozen. Šéf žalobců nepodal dovolání

Osvobození bývalého předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a někdejšího zpravodajce Jana Petržílka v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS) je definitivní. Nejvyšší státní zástupce nepodal dovolání k Nejvyššímu soudu, sdělil ČTK mluvčí zastupitelství Petr Malý. V medializovaných odposleších se tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek oslovovali "Mazánku" a "Kolibříku".

Více souvisejících

Vít Bárta Jaroslav Škárka Nejvyšší soud

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy