Soudkyně údajně roky týrala svou dceru, případ řeší i ministerstvo

Na policii se obrátila sama dcera soudkyně, nyní čtyřiadvacetiletá, když prý po napadení matkou skončila loni s otřesem mozku a pohmožděninami v péči lékařů. "Je to pro mě hodně těžké, ale vím, že je to tak správně, že jsme to měla udělat už dávno, a nemusela jsem mít následky, které teď mám," řekla rozhlasu Eliška Hořejší. Soudkyně podle policie dceru Elišku opakovaně napadala ústně i fyzicky od roku 2008.

Dívka se z matčina chování podle svých slov dosud nevzpamatovala a musí se léčit u psychiatra.

"Bylo zahájeno stíhání 54leté ženy, která je obviněna z týrání osoby žijící ve společném obydlí a přečinu ublížení na zdraví. Ženě hrozí trest odnětí svobody v délce dvou až osmi let," oznámila Radiožurnálu policejní mluvčí Jana Dětská.

Policie nechtěla oficiálně potvrdit, zda se jedná o soudkyni, ale ministerstvo spravedlnosti již uvedlo, že si vyžádalo spis. "Pokud by skutečnosti byly závažné, může dojít k zahájení správního řízení s danou soudkyní o dočasném zproštění funkce," řekl rozhlasu mluvčí ministerstva Robert Schuster.

Z údajů na webu ministerstva spravedlnosti vyplývá, že na litoměřickém okresním soudu nyní pracuje 22 soudců, Jelínek je však postu dočasně zproštěn. "Paní doktorka Hořejší je normálně ve stavu a soudí. Nedostatek tedy zatím nemáme," řekl ČTK k personální situaci předseda litoměřického soudu Miroslav Kureš. Dodal, že pokud bude jmenována, měla by do Litoměřic v březnu nastoupit nová soudkyně.

Domácí násilí se odehrává „beze svědků" a mezi osobami, které k sobě mají (či měly) blízký vztah. V domácím násilí tak hraje roli citová blízkost, ale i ekonomická závislost. Navíc se jedná snad o jediný trestný čin či přestupek, v jehož případě pachatel neopouští „místo činu" - díky určité toleranci totiž neočekává, že by za své chování mohl být odsouzen či potrestán.

Pachatel domácího násilí má „dvojí tvář". Násilně se chová často pouze doma, vůči svému okolí se může jevit zcela jinak.

Domácí násilí má přitom vždy svou historii. Často začíná velmi nenápadně (psychickým znevažováním, kontrolou, izolací, ponižováním), takže si jeho prvních příznaků oběť často ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí hned v počátcích nezastaví, má stupňující se tendenci - opakuje se a nabývá na intenzitě.

K domácímu násilí navíc nedochází neustále - střídají se období násilí a relativního klidu. V násilném vztahu se totiž projevují tři faktory: láska, naděje (že se vše zlepší, že se partner změní apod.) a strach. Cyklus domácího násilí, v němž se střídá období „líbánek", vzrůstající tenze, konfliktu a „usmiřování", se tak stále opakuje - navíc se stupňující tendencí.

Oběť se tak často není schopna vůbec bránit. Její situaci komplikuje blízký vztah k pachateli, ale např. i pocit bezmocnosti a bezradnosti, informuje rosa.cz.