Zemřel Vasil Biľak (†96). V roce 1968 pozval sovětské tanky

"V poslední době byl Biľak připoután na lůžko, rodina o něj pečovala," uvedl Hrdlička. Na veřejnosti někdejší člen vedení KSČ v uplynulých letech nevystupoval a s médii nekomunikoval.

"Rád bych vyjádřil upřímnou soustrast všem pozůstalým. Co se týče historické role Vasila Bil'aka, je třeba konstatovat, že není možné měnit historii a je beze sporu faktem, že byl jedním z iniciátorů pozvání sovětských vojsk. Dnešní doba se na zvací akt dívá různými pohledy," napsal serveru EuroZprávy.cz Vojtěch Filip.

Zlikvidoval "pražské jaro"

V roce 1968 patřil Biľak k vůdčím představitelům konzervativních sil v KSČ, vystupujících proti reformnímu proudu ve straně, podněcoval sovětskou intervenci a v následujícím období se významně podílel na likvidaci všech výdobytků "pražského jara". Byl posledním žijícím představitelem komunistického režimu, který v roce 1968 jako člen ústředního výkonného výboru podepsal tzv. zvací dopis pro vojska Varšavské smlouvy.

V 70. a 80. letech byl hlavní exponent brežněvovského vedení v Československu s rozhodujícím vlivem v aparátu KSČ, zahraničně politické a ideologické sféře, reprezentant neostalinského dogmatismu a posléze odpůrce gorbačovovské "přestavby".

V prosinci 1989 byl vyloučen z KSČ. Žil v Bratislavě spolu se svým zetěm Jozefem Ševcem, jedním z porevolučních předsedů KSS v pálffyovské vile na Timraviné ulici.  Když po revoluci 1989 poprve přiletěl do Československa Baťa, byl na letišti uvítán transparentem "Lepší boty od Bati, než sako od Bilaka

Za své činy v období před rokem 1989 nebyl nikdy odsouzen. Při předložení návrhu na podání obžaloby za vlastizradu v roce 2000 měl spis více než 23 tisíc stran. Krajský soud v Bratislavě v roce 2001 vrátil případ k došetření.

Soud chtěl originál dopisu

Bilak podle některých svědectví předal Brežněvovi dopis osobně během jednání československé a sovětské delegace v Bratislavě 3. srpna 1968. Tato schůzka následovala po neúspěšném jednání obou stran v Čierné nad Tisou, kde se sovětské vedení na čele s Brežněvem pokusilo Dubčeka přimět k zastavení reforem a ke znovuobnovení cenzury.

Bilak měl údajně Brežněvovi dopis, podepsaný několika dalšími členy ÚV KSČ, předat na toaletě, uvedl server Aktuálně.cz. Sám Biľak předání dopisu ale popřel. "K ničemu, co jsem neudělal, se nemůžu přiznat. Zvací dopis jsemLeonidu Brežněvovi nepředal. To mohu odpřisáhnout křesťansky, občansky iledajak," prohlásil.

Podle soudců bylo zapotřebí získat originál zvacího dopisu a dát ho prozkoumat grafologům, aby se potvrdila pravost Biľakova podpisu. Rusko ale originál listiny Bratislavě neposkytlo. Kopii dopisu odevzdal ještě v roce 1992 bývalý ruský prezident Boris Jelcin v Praze tehdejšímu československému prezidentovi Václavu Havlovi.

Společně s Biľakem dopis podepsali i další členové a funkcionáři ústředního výboru KSČ Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder a Oldřich Švestka. Sám Biľak sice v minulosti autentičnost svého podpisu popřel, ale podle posudku, který v 90. letech vypracovali experti československé policie, byl jeho podpis pravý.

Podle slovenského historika Petera Jaška se Biľak v 70. letech přiklonil vKSČ na stranu konzervativního křídla, které vystupovalo proti snahám odemokratické změny v tehdejším Československu. "Biľak se zařadil mezi přední normalizátory. Sehrál smutnou úlohu jednoho z kolaborantů," řekl ČTK Jašek, který se ve slovenském Ústavu paměti národa zabývá zkoumáním období nesvobody v Československu. Biľak, jenž se narodil v chudých poměrech navýchodním Slovensku, se podle historika stal přesvědčeným komunistou, kterýbyl silně navázán na někdejší Sovětský svaz.