"Šok" na ambasádě: Toto starosta Suchdola od Palestinců nečekal

"Chceme ukázat, že jsme normální sousedé," řekl ČTK Nabil El Fahel z palestinské ambasády. "Chceme místním lidem ukázat, že chceme rozvíjet vztahy s Českou republikou, bylo to neštěstí," dodal.

Lidé si tak mohli prohlédnout nejen budovu v Internacionální ulici, v níž velvyslanec úřaduje, ale také zadní dům, v němž bydlel se svou rodinou zesnulý Džamál Muhammad Džamál. V něm byl smrtelně zraněn po výbuchu trezoru. V ložnici má malý pomníček s květinami a fotografií.

Návštěvníci ani novináři v objektu nemohli fotografovat ani natáčet. Na přísný zákaz pořizování jakýchkoliv obrazových záznamů upozorňovala cedule stojící u vchodu do zahrady ambasády.

Suchdolští obyvatelé se přišli podívat zejména ze zvědavosti. "Chtěl jsem vidět, jak to tu vypadá, a využil jsem toho, když to normálně není možné," řekl ČTK Jaroslav Novák. Většina z návštěvníků uvedla, že strach z ambasády nemá.

Do budovy přišel i starosta Suchdolu Petr Hejl. Překvapilo ho, jak řekl, že v budovách mají Palestinci spousta křesťanských symbolů. V budově jsou například sošky Krista nebo vyobrazení poslední večeře.

Zbraně jako dárek jsou v diplomacii běžné 

Pro mnoho Čechů se exploze a následné nalezení další výbušniny v objektu ambasády staly dalším „důkazem", že „ti Palestinci jsou opravdu teroristé", což se dá vysledovat z příspěvků na sociálních sítích i v diskusích u různých článků. K těmto názorům jistě přispívá silně proizraelská pozice České republiky, která obecně souvisí s poměrně silnými sympatiemi k židovskému státu mezi Čechy. Přesto šlo zřejmě o bouři ve sklenici vody, uvedl server ustavmezinarodnichvztahu.cz. 

Jednalo se totiž spíše o nekompetentnost a zřejmě i značnou neobratnost palestinského diplomata než o příznak organizovaného zločinu, či dokonce terorismu. Jakkoliv je přechovávání nepovolených zbraní na diplomatických misích porušením mezinárodního diplomatického práva, zeptáte-li se diplomatů samotných, neoficiálně vám řeknou, že nepřihlášené zbraně na ambasádách nejsou něco zase až tak výjimečného.

Pokud přihlédneme k militarizaci společností v oblasti blízkovýchodních konfliktů a jejich vztahu ke zbraním (nástroje smrti tu tradičně představují běžný atribut – ostatně podobně jako v USA – či dokonce „vhodný dárek", stačí si vzpomenout na zlatý kalašnikov od saúdského krále pro Saddáma Husajna), nemusí být podobné nálezy na ambasádách tamních států zas takovým překvapením. A zřejmě nejen na nich.

Diplomatická pošta ani zavazadla nepodléhají kontrole, a tak mohou zbraně či další nebezpečné materiály po světových ambasádách klidně kolovat donekonečna. To, že by Palestinci plánovali nějaké ozbrojené akce v Česku, je však asi stejně pravděpodobné, jako že by za smrtí jejich diplomata stáli Izraelci. Tedy velmi málo. Daleko spíš se jednalo o zmiňovanou neobratnost, kterou Palestinci sami poškozují své úsilí o všeobecné uznání Palestiny.