Trezor na palestinské ambasádě nezabíjel. Nová fakta k explozi

Podle ní je ze závěrů odborných znaleckých posudků zřejmé, že nešlo o speciální zabezpečení trezoru. "Tento závěr vyplynul mimo jiné i z vyšetřovacího pokusu, který prokázal, že k výbuchu nedošlo uvnitř tohoto trezoru," napsala mluvčí.

Po teroristickém či jiném násilném útoku, které policie vyloučila hned na začátku vyšetřování, tak kriminalisté nyní vyloučili další vyšetřovací verzi. Genetická, pyrotechnická a chemická znalecká zkoumání stále nejsou dokončena.

Ambasadora na Nový rok smrtelně zranila exploze, kterou způsobila výbušnina. Výbuch nastal po otevření sejfu v novém sídle ambasády v pražském Suchdole, kam byl trezor krátce předtím přestěhován. Česká policie případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti, ale Džamálova dcera Rana byla krátce po neštěstí přesvědčena, že její otec byl zavražděn.

Diplomatické styky s Palestinci komunistické Československo udržovalo prostřednictvím našeho zastupitelství v Tunisu, kde bylo také hlavní sídlo OOP. Četné návštěvy palestinských představitelů v ČSSR velmi často vedené osobně Jásirem Arafatem ustaly teprve po politických změnách v roce 1989. Ještě v únoru 1990 se však uskutečnila předem plánovaná Arafatova návštěva. Tehdy ho však již přijal čerstvě zvolený prezident Václav Havel. Poté byly styky na nejvyšší úrovni na několik let utlumeny. Souviselo to i se znovunavázáním diplomatických vztahů naší země s Izraelem.

Změnu přinesla až návštěva Václava Havla na palestinském autonomním území v Betlémě v září 1997, na kterou českého prezidenta pozval Jásir Arafat. Od té doby se opět česko-palestinské kontakty prohloubily, což nakonec vedlo k otevření diplomatické mise České republiky přímo v Palestinské autonomii.

Za připomenutí stojí fakt, že za pravicových vlád, hlavně Topolánkovy a Nečasovy, se česko-izraelské spojenectví více prohloubilo, což se někdy dělo i na úkor našeho vztahu k Palestincům. Nejvýrazněji se to projevilo na sklonku roku 2012, kdy Česká republika jako jediná evropská země hlasovala na půdě OSN proti rezoluci, která Palestinu povýšila na nečlenský pozorovatelský stát této organizace.

Česká republika se v oblasti Palestinské autonomie dosud podílela na několika rozvojových projektech – například elektrifikaci některých regionů, podpoře studentů a školení. Také tu aktivně prezentuje Českou republiku včetně podpory politických a ekonomických zájmů naší země. Problém pro českou diplomacii však představuje fyzické i politické rozdělení palestinských území na dvě části – na Západní břeh a pásmo Gazy. Aktivity České republiky se v posledních zhruba osmi letech v naprosté většině odehrávají na Západním břehu ovládaném Fatahem a prezidentem Mahmúdem Abbásem, kteří pro EU i většinu západních zemí představují legitimního partnera v mírovém procesu. Oproti tomu pásmo Gazy, které už několik let ovládá islamistické militantní hnutí Hamás, jehož kroky Evropská unie odsuzuje, se ocitlo v dlouhodobé diplomatické izolaci. Spolu s ním však i spousta Palestinců, kteří s Hamásem nesouhlasí, ale žijí na špatném místě. Palestinští představitelé v Československu a později i v České republice však pocházeli prakticky výhradně ze sekulárních struktur blízkých právě Fatahu, nikoliv Hamasu. To platilo i pro nedávno zesnulého diplomata al-Džamála, informuje Ústva mezinárodních vztahů Praha na webu iir.cz.