Problém s Romy je zpět: Ve Varnsdorfu roste nové ghetto, místní jsou zoufalí

Lidé, kteří odcházejí z městských ubytoven, se stěhují do ghetta na Kovářské ulici. „Ubytovna jako taková má určitá pravidla. Pravidla, která je třeba dodržovat. No a v bytě, který je mi pronajat, už tato pravidla dodržovat nemusím, takže je to volnější způsob přebývání," vysvětluje starosta Martin Louka odchod obyvatel ubytoven do pronájmů v Kovářské ulici.

Noví nájemníci v bytovkách se ovšem dostávají do sporu se starousedlíky, kteří žádají o pomoc. Marně. „Nepříjemný je slabé slovo. Je to tak strašně stresová situace, že když se vrátíte z práce a jste unavený - a vracím se kolem páté hodiny - tak vás to tady úplně dodělá. Nemáte vůbec náladu tady žít, protože to, co je tady, to je úplně extrém," říká pro Radiožurnál majitel rodinného domku Josef Pizur, který bydlí třicet metrů od hlučných bytovek.

Psali jsme: Lidovec o Romech: Když menšina šikanuje většinu Romové terorizují českou vesnici. Místní dostali policejní ochranu  

Svůj dům by rád prodal, jenže ho nikdo koupit nechce. „To není něco, co by nás trápilo jednu hodinu nebo jeden den. Tři týdny bylo hezky a oni rozjeli velký mejdan, bylo to jako v Brazílii. A do toho neustálý bordel a samozřejmě výstřelky, co patří k tomu, když se konzumuje alkohol a lidi jsou absolutně nesoudní. Tohle všechno jsme tady měli," popisuje Pizur.

Podle Martina Šimáčka, ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování, tak vedení města ztrácí nad situací kontrolu: "Může to znamenat zase protesty vůči obyvatelům ubytovny, zase to může vypadat jako konflikt romské menšiny versus většiny ve Varnsdorfu, ale to je konflikt, kterému šlo předejít, a ten problém mělo řešit město."

Proč to jinde jde?

„V Rumburku před dvěma lety byly také nepokoje, ale tam podle mého soudu velmi dobře zachytili situaci a začali připravovat různá řešení právě i v oblasti bydlení. Věřím, že tam problémy nebudou hrozit tolik, jako ve Varnsdorfu, kde se radnice žádného řešení nechopila a jenom se chaoticky pokouší tu a tam situaci poopravit," míní Šimečka.

Do Krásné Lípy je to z Varnsdorfu jen pár kilometrů. Město má tři a půl tisíce obyvatel, je tedy asi pětkrát menší než Varnsdorf. Poměr Romů vůči majoritě je tu ale na první pohled výrazně vyšší. Přesto tu nemají ghetta, násilnou trestnou činnost ani pochody neonacistů. Čím to je?

„To, co dneska někdo říká jako teorii, tady vzniklo samovolně. Nešli jsme přes analýzy," říká Jan Kolář, místostarosta města. V Krásné Lípě je v provozu komunitní centrum Kostka, které kromě široké nabídky volnočasových aktivit pro mládež a kvalifikačních kurzů pro dospělé provozuje vlastní soukromou prádelnu, jež pere prádlo pro penziony a hotely, píše server e15.cz.

Centrum Kostka založilo město z peněz EU. Dále tu už deset let funguje romská neziskovka Čačipen, kde romské děti tráví volný čas. Když přijde řeč na Varnsdorf a Kovářskou, Robert Ferenc, který vede Čačipen, kroutí hlavou.

„Většinová společnost je naštvaná, protože to byla klidná část. Je to pro ně šok. Já bych tam sám nebydlel." Podle něho je řešením Romy rozstěhovat, nekoncentrovat je na jednom místě. 

„Romové jsou hluční. Řekl jsem městu o asistentech prevence kriminality a nízkoprahu na Kovářské, plus terénních pracovnících. Kdyby tyhle tři věci působily a byla práce, tak problém není," míní Ferenc.