Dnes pitvali tělo Bartošové (†48). Po čem patologové šli?

Tělo Ivety Bartošové bylo po její sebevraždě odvezeno do pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Na tamní patologii, v pavilonu CH, se pitva dnes dopoledne odehrála. Lékaři, kteří se jí účastnili, ovšem čekajícím novinářům nic neprozradili. Odkázali se na mlčenlivost, kterou musí dodržet.

Tato slova naznačují, že v případě Ivety Bartošové byla nařízena tzv. soudní pitva. Ta se sice obvykle nařizuje podle zákona (paragraf 115 trestního řádu) v případě, že existuje podezření z trestného činu, ale policie si ji může vyžádat i pro objasnění okolností smrti i u sebevrahů. Patrně se tak stalo i v tomto případě, přestože je například ze svědectví strojvedoucího vlaku jasné, že Iveta se rozhodla pro dobrovolný odchod ze života.

Jedním z důležitých cílů pitvy bývá identifikace zemřelého. Tenhle úkol patologa a policie může nahradit identifikace těla některým ze známých či příbuzných. V případě devastujících zranění ale nemusí být zrovna vhodné s takovým obrázkem pozůstalé konfrontovat. Identifikace se tak může odehrát podle oblečení, šperků, tetování, jizev nebo mateřských znamínek.

Psali jsme: Šla hrozně podivně, říká žena, která viděla živou Ivetu jako poslední  

Toto ohledání těla je prvním úkolem patologa. "Každá pitva má své postupy. Začíná se zevní prohlídkou pohledem a prohmatem. Při ní se popisuje i šatstvo, šperky a mateřská znaménka nebo třeba tetování. Teprve poté může patolog přistoupit k vnitřní prohlídce těla, k prohlídce tělesných dutin," popsal obecně postup pitvy primář Ústavu soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Otto Boubelík.

"Dříve se k určení totožnosti používalo i určování krevní skupiny, ale taková identifikace není jednoznačná. Dnes ji nahradila identifikace DNA," dodal primář Boubelík. DNA může lékař odebrat ze sebemenšího kousku tkáně, kapky krve nebo třeba chlupu či vlasu. V případě Ivety Bartošové jen zatím není jasné, jaký budou mít policisté srovnávací vzorek - tedy zda si vystačí například z jejím zubním kartáčkem z koupelny, kartáčkem na vlasy nebo jestli osloví některého ze starších pokrevních příbuzných (matku, bratra, sestru-dvojče) anebo požádají o vzorek DNA syna Artura. Na každý pád je jasné, že se stoprocentní identifikací těla nebude problém.

Dalším cílem pitvy je zjistit, ověřit a potvrdit příčinu smrti. V případě sebevraždy na kolejích se pochopitelně jako příčina smrti nabízí termín "mnohočetná zranění neslučitelná se životem". I v tomto případě ale patologové přezkoumávají to, co je zdánlivě zjevné - příčinu smrti. "U přejetí vlakem je obvykle zásadní zjištění, zda k poraněním došlo zaživa - zkoumají se tzv. vitální reakce. Důvodem je to, aby se vyloučila vražda, tedy že někdo fingoval sebevraždu už s mrtvým tělem," vysvětlil primář Boubelík.

Psali jsme: Slovensko truchlí: Žádná z pohádek, na kterou Bartošová čekala, nedopadla šťastně  

K toxikologickému vyšetření patolog obvykle přistupuje pokud se smrt odehrála za podivných okolností a existuje podezření, že souvisí s alkoholem, léky nebo drogami. V případě soudní pitvy je toxikologický rozbor skoro automatický a je takřka nepochybné, že o něj policie také požádala. "Policie si pak stanovuje, zda chce znát jen obsah alkoholu v těle nebo má vyšetření pokrýt celou šíři možných toxických látek," řekl primář Otto Boubelík.

S toxikologickým rozborem nepřímo souvisí už první zevní prohlídka těla, kdy má lékař povinnost sledovat na kůži možné injekční vpichy. Toxikologický rozbor se provádí z krve, ale pokud je tělo příliš zdevastované a krev vykrvácela, soustřeďují patologové svou pozornost ideálně na moč. Pokud ani ta není, zaměří se na orgány. "Rozbor se pak dělá z jater, sleziny nebo ledvin. Kontroluje se i žaludeční obsah," uvedl primář Boubelík s tím, že i takové vyšetření je spolehlivé a je možné podle něj stanovit, pod vlivem jakých látek mrtvý před smrtí byl.

Tohle vše dnes patologové patrně provedli při pitvě těla Ivety Bartošové. Výsledky, pokud s nimi bude veřejnost seznámena, budou známy nejdříve v horizontu dnů.