Zásah v pražské mešitě pobouřil i další církve, Halík označil razii za hřích

"Je mi líto, že se naše společnost vůči muslimům takto projevila, a myslím si, že by se vedení policie a ministr vnitra měli omluvit," řekl ČTK Joel Ruml. "Státní moc se deklarovala jako moc, která nehodlá ctít náboženské potřeby svých obyvatel, protože i muslimská komunita jsou její občané," uvedl. Při bohoslužebném shromáždění jakékoli náboženské skupiny nebo církve podle něj stát musí respektovat jistou intimitu.

"Díky neobeznámenosti či brutalitě moci tohle nebrali v potaz. Pokud se jednalo o knížku, má policie dostatek prostředků, aby zajistila důkazy a zasáhla přiměřeně," vysvětlil. Muslimové se rozhodli na protest proti nepřiměřenosti policejního zásahu svou pravidelnou páteční modlitbu dnes přesunout k ministerstvu vnitra.

Tomáš Kraus z Federace židovských obcí v ČR ČTK řekl, že věří, že páteční zákrok policie není precedens, který by se mohl vztahovat na náboženské svobody v Česku. "Ale nemyslím si to. Od listopadu 1989 stát do náboženských struktur nezasahoval, choval se neutrálně," řekl. 

Zásah policie v čase modlitby odsoudil i kněz a teolog Tomáš Halík. Označil ho za hřích - "jako každý čin, který zraňuje, rozněcuje nenávist a provokuje ducha pomsty", uvedl Halík pro server Christnet.cz.

Týž server ale cituje kandidáta do Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského, podle něhož si policie za zásah zasluhuje pochvalu. "Projevy, které se neslučují se svobodnou společností, musí být potlačovány hned v zárodku, aby v budoucnu nezpůsobily ještě větší škodu," uvedl.

Pilíře islámu je označení pro pět hlavních povinností věřících muslimů. Jedná se o vyznání víry, modlitbu, náboženskou daň, půst a pouť do Mekky. Povinností člověka vůči Bohu je více – důležité jsou např. povinnosti spojené s rituální čistotou – ale pět pilířů je považováno za hlavní znaky víry.

Modlitba, neboli salát (persky, turecky a urdsky též namáz), je druhým pilířem islámu. Provádí se pětkrát denně: před východem slunce, v poledne, odpoledne, při západu slunce a po setmění. V pátek se na polední modlitbu scházejí sunnitští věřící v mešitě, ale jinak je možné se modlit kdekoliv. Musí však být splněno několik podmínek.

První pilíř, šaháda, tedy „vyznání víry", se plní několikrát denně v rámci modliteb. Jedná se o krátké prohlášení: „Vyznávám, že není božstva kromě Boha, a Muhammad je posel Boží." 

Předně je třeba modlitbu pronášet v arabštině – jazyce Koránu, dále se musí věřící omýt a mít čistý oděv, čisté musí být i místo modlitby. Důležitá je také znalost modlitebního směru (k Mekce) a modlitebních časů. A opět je nutné mít zbožné předsevzetí. Při modlitbě se provádí několik pohybových úkonů: stání, sklonění, napřímení, prostrace (klečení na obou kolenou), posez na patách a pak opět prostrace. Povinnost modlitby je možné omezit či zrušit v případě horšího zdravotního stavu s tím, že bude nahrazena po uzdravení, vysvětluje server muslimove.cz.

Náboženská daň, čili zakát, je projevem islámského důrazu na dobročinnost. Jedná se o darování peněz potřebným. To bylo a je často zprostředkováno státem, lze tudíž mluvit o náboženské dani. Odvádí se každoročně z majetku, jenž dosáhl určité výše, existují ale i další druhy almužny, např. dobrovolný zakát na konci ramadánu.

Ramadán je měsícem půstu (saum), což je čtvrtý pilíř islámu. Půst od jídla, pití a pohlavního styku trvá třicet dní od začátku měsíce ramadánu, a to každý den do západu slunce. I v tomto případě existují výjimky pro nemocné a také pro malé děti, staré lidi, těhotné a kojící ženy a osoby na cestách. Ti, kteří mohou, nahradí půst později. Noční hodování se pojí s oslavami, které vyvrcholí svátkem zakončení půstu. Půst je doporučován i v jiných případech, jako pokání za porušení předpisů, neúmyslné zabití nebo náhrada poutě. Pouť do Mekky, hadždž, tvoří pátý pilíř islámu. Je to povinnost, kterou by měl alespoň jednou za život vykonat každý dospělý věřící.