Souboj Čechů a Slováků: Kde lidé žijí déle? Nová zajímavá čísla

V Česku střední délka života při narození ve srovnání s rokem 1992 u mužů vzrostla ze 68,5 na 75 let, u žen se zvýšila ze 76 na 81 let. Na Slovensku roste střední délka života pomaleji, uvedli demografové.

Přibližně o rok nižší je na Slovensku také průměrný věk, kdy lidé uzavírají první sňatky. V ČR se tento věk u mužů v průběhu posledních dvaceti let zvýšil z 25 na 32 let a u žen vzrostl z 22,5 na 29,5 roku.

Odlišný vývoj v obou zemích přišel po rozdělení také v porodnosti. Zatímco ve federálních dobách se na Slovensku rodilo v přepočtu na ženskou populaci více dětí než v českých zemích, v roce 2012 už na jednu ženu připadalo 1,45 dítěte v Česku a 1,34 na Slovensku.

V tuzemsku se výrazněji zvýšil věk prvorodiček. V Československu v roce 1992 se první děti rodily ženám průměrně 22,5 roku starým. O dvacet let později byl průměrný věk českých prvorodiček 27,9 roku, přičemž ty slovenské byly o rok mladší.

Podle nejnovější demografické studie pojišťovny Allianz stárne Česká republika podobně rychle jako Japonsko, které je zemí s nejvyšším podílem seniorů na světě. Země vycházejícího slunce tak čelí dříve neznámým problémům vyplývajícím z měnící se věkové struktury obyvatelstva. Bohužel, v blízké budoucnosti se může se stejnými problémy setkat i Česká republika.

"Možná to bude překvapující, ale analytici očekávají, že v Japonsku se již letos prodá více plen pro seniory, než těch dětských," říká Brigitte Miksa, vedoucí oddělení mezinárodních penzí Allianz Asset Managementu. Dnešní průměrný věk, který činí 45 let, poskočí do roku 2025 na 50 a dál se bude zvyšovat. Japonsko již dlouhou dobu drží primát, pokud jde o stárnutí. Země s nejvyšším podílem mladých v roce 1960 (v rámci dnešní skupiny zemí nazývaných G7), kdy se počet seniorů nad 65 let v Japonsku pohyboval pouze kolem 6 procent, se tak rázem stala zemí s nejstaršími obyvateli.

Pouhé čtvrtstoletí mezi roky 1970 a 1995 stačilo na to, aby Japonsko zdvojnásobilo svůj podíl osob ve věku starších 65 let ze 7 na 14 procent. V roce 2006 bylo už více než 20 procent jeho občanů ve věku nad 65 let. V Česku nyní žije ve věku nad 65 let 17,17 % obyvatel.

Prodlužující se věk má dva různé dopady také na pojistné produkty. Na jedné straně jsou lidé delší dobu aktivní, což se odráží jednak v prodlužujícím se věku, kdy chtějí být chráněni například úrazovým pojištěním, včetně denního odškodného, či trvalých následků. Senioři jsou déle aktivní a věnují se například turistice, lyžování, cyklistice, nebo práci na zahradě. Právě úrazy při těchto činnostech jsou nyní u seniorů mnohem častější, než pády v domácnostech či jiné události, na jejichž vzniku by mohlo mít podíl stáří. Je to dáno i tím, že často teprve po šedesátce, kdy lidé odcházejí do penze, mají na své sportovní koníčky mnohem více času, a když jim to zdraví dovolí, věnují se jim intenzivněji, uvádí server test.scott-and-rose.com.