Tak nám zabili Ferdinanda: Česko dnes symbolicky pohřbilo monarchii

Program pokračoval na piazzetě u divadla a věnován byl kromě připomínky sarajevského atentátu také dnešní Bosně a Hercegovině, která se vzpamatovává z ničivých záplav. Ve spolupráci se společností Člověk v tísni mohou lidé přispět na pomoc obětem povodní, které postihly statisíce lidí.

Happening Tak nám zabili Ferdinanda začal od mostu Legií průvodem, v němž za černým kočárem přicházely ke zlaté kapličce postavy českých dějin - skutečné i literární, ty, které žily před Rakouskem, i ty, jež přišly po něm. Vedle kněžny Libuše, Oldřicha a Boženy, mistra Jana Husa, Václava Havla či Jaromíra Jágra přišli k divadlu i dobrý voják Švejk, hloupý Honza nebo Mach a Šebestová. K hercům se připojili i hasiči ze Stodůlek, kteří po smutečním projevu odnesli rakev se starým světem.

Velvyslankyně Bosny a Hercegoviny Danka Savičová dnes připomněla, že obyvatelé Bosny a Hercegoviny byli od roku 1878 čtyři desítky let občané jednoho soustátí spolu s Čechoslováky. Češi měli velký vliv na tamní společnost, připomněla třeba architekta Karla Paříka, který na přelomu 19. a 20. století projektoval nejméně 110 staveb po celé Bosně a Hercegovině.

Atentát v Brně

Inscenovaný atentát sledovalo na hradě Špilberku několik stovek lidí. Ještě předtím prošel Brnem průvod dobově oděných nadšenců, včetně dam s klobouky, pánů s licousy, vojáků v uniformách různých rakousko-uherských jednotek a jezdců na koních. Průvod vyrazil z hlavního nádraží, kam z Prahy přijel parní vlak se salonním vozem arcivévody, směrem na hrad.

Na Špilberku byl dnes zároveň slavnostně zahájen cyklus výstav Velká válka. Při jejich přípravě se spojilo devět českých a moravských muzeí, aby z různých úhlů přiblížila veřejnosti první globální konflikt. Výstavy pokrývají témata od vojenské techniky na souši i na moři přes život v zákopech i zázemí až k polní poště nebo umělecké reflexi válečného běsnění. Dnešek je však pouze oficiálním startem, některé dílčí výstavy totiž začaly už dříve.

Jedna z nových expozic je přímo na Špilberku a soustředí se na dopad války na Brno a jeho obyvatele. "Věnujeme se také některým konkrétním lidským osudům - vojákům na frontě," řekl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Věděli jste, že...

Podle mnoha lidí zbytečně opovrhovaná část lidské historie, kde se poprvé objevily první tanky, samopaly, plamenomety, bombardéry nebo ponorky. Tato válka popohnala techniku do té doby nevídaným způsobem. Od této války se počítají novodobé dějiny.

Němci nasadili plamenomety hromadně v zákopech během bojů proti Francouzům u Verdunu v únoru 1915.

V první světové válce se nezřídka využívalo psů, většinou pro kurýrní služby. Němci měli jednoho, který se svou statečností vyrovnal i slavnému Stubbymu. Nosil zprávy ze zákopu do zákopu a Britové se jej pokoušeli chytit. Chystali na něj různé pasti a sítě, ale vše selhalo. Britové tak vymysleli ďábelský plán – poslali za ním fenku, která jej měla z německého zákopu odlákat. To se už povedlo a "německý kurýr" spojencům padl do rukou, píše hucak.osu.cz.

Psi byli také občas zapřaženi ke kulometům, čehož využívali hlavně Italové v Alpách. Velmi užiteční byli jako "spojaři", při natahování telefonních kabelů. Tato činnost patřila k téměř každodenní nutnosti a pro nepřátele se takoví vojáci stávali lákavým terčem. Psi byli rychlejší a menší, takže pro nepřátele horší terč. Čtyřnozí mazlíčci vojákům pomáhali také s chytáním krys a potkanů, kterých bylo v zákopech požehnaně.

Zajímavé je, že během války v Británii prudce klesla obliba psího plemene německých ovčáků. Proto bylo změněno na "alsaský", u čehož zůstalo až dodnes.

První pokus o odtržení

Prvního dubna 1918 zaslalo nejsevernější české město Šluknov zvláštní žádost německému císaři, v níž se uvádí, že ve městě a v jeho okolí je nedostatek potravin, který vyvolává u obyvatel nespokojenost, hrozící vyústit v nepokoje.

Reakce německého obyvatelstva na vyhlášení samostatného československého státu byla zcela jednoznačná. Již 29. října 1918 reagovali němečtí poslanci z českých zemí ve Vídni prohlášením o odtržení pohraničních oblastí od českého státu a vytvoření „Provincie Deutschböhmen". Požadavek odtržení podpořila i německá sociálně demokratická a nacionálně socialistická dělnická strana. Během zostřeného útoku německých nacionalistů ve Šluknově byl ustaven Bezirksnationalrat a ozbrojená dobrovolnická složka Bürgerwehr. České mužstvo místních posádek bylo odesíláno do vnitrozemí, čeští zaměstnanci a státní úředníci byli vypovídáni.

Ale již 30. října se čeští vojáci 18. pěšího pluku v České Lípě zmocnili nádraží a úřadů a tamní nacionalisty udrželi na uzdě. Poté co československá vláda přerušila dodávky z vnitrozemí, stala se zásobovací situace v Deutschböhmen kritickou. Nové správní orgány byly bez finančních prostředků, obyvatelstvo vybíralo vklady, vzrůstala inflace. Jednotlivá města byla nucena vydávat nouzové peníze. Okresy se stávaly izolovanými celky, které se musely o sebe starat. Rozbujel se černý obchod a keťasení s potravinami. Bezirksnationalrat nemohl vyřešit ochromení výroby a nezaměstnanost, která se zvyšovala příchody vojáků z front, napsal web sluknov.cz.

V polovině listopadu 1918 se podařilo čs. vládě částečně vybudovat vojenskou moc a začal rozhodný nápor proti tzv. Deutschböhmen. Rumburk byl obsazen českými vojáky 2. listopadu, následujícího dne byl obsazen i Varnsdorf. Noviny přinášely denně zprávy o dalších městech, která přestala být součástí Deutschböhmen. Některé bezradné Berzirksnationalraty nakonec přímo o vojenskou intervenci čs. vojsk žádaly. Pronikání čs. vojenských oddílů nabývalo na intenzitě. Po obsazení železniční stanice Jedlová byla kontrolována doprava mezi Děčínem a Rumburkem. Počátkem prosince 1918 byly dny Deutschböhmen sečteny. Načas...