Většina Čechů odpískala eurovolby dlouho předem, ukázal průzkum

Z uváděných důvodů lze soudit, že voleb se zúčastnili vesměs stabilní a pravidelní „skalní" voliči, kteří jsou k volbám jakéhokoli typu zvyklí chodit a považují to za svoji povinnost, že se voleb zúčastní a podpoří svoji preferovanou stranu či kandidáta, přičemž věří, že jejich hlas je v tomto směru významný.

Nejčastěji zmiňovaným důvodem volby totiž byla právě „podpora preferované strany či kandidáta" (21 %), těsně následovaná „vlivem na budoucnost, spolupodílením se na rozhodování" (19 %), „splněním své občanské povinnosti" (18 %) a konstatováním, že dotázaný je pravidelným voličem (14 %).

Do téže kategorie lze přičíst i některé další méně frekventované odpovědi, jako „využití svého volebního práva" (3 %), „zájem o politiku, o volby a účast v nich" (1 %) nebo „potřeba vyjádřit svůj názor a preference" (1 %). Naproti tomu negativní volba „proti některé straně nebo kandidátovi" byla v podstatě záležitostí okrajovou (2 %) a jen malý podíl deklarovaných důvodů volební účasti tvořila obecná nebo vnitropoliticky konkretizovaná nespokojenost spojená s potřebou změny nebo s protestem (5 %).

Nepříliš významným faktorem se ukázaly být i specificky evropské důvody tak či onak spojené se samotnou EU, jež dohromady zahrnovaly 9 % zaznamenaných odpovědí, v tom nejčastěji „zájem o EU či EP a jejich důležitost pro ČR" (4 %) a konstatování, že jsme členy a občany EU (3 %). Zcela marginálním důvodem volební účasti byl vliv rodiny a okolí (1 %).

Z odpovědí na otázku, kdy se pro volbu své strany rozhodli, je zřejmé, že výrazná většina z těch, kdo se voleb do EP zúčastnili, byla již dlouho předem rozhodnutá, koho bude volit, což odpovídá tomu, že jde vesměs o stabilní kmenové voliče těchto stran. Konkrétně bezmála čtvrtina (23 %) takto prý hlasuje vždy, další čtvrtina se takto hlasovat rozhodla již před dlouhou dobou, dalších 14 % v průběhu minulého roku a 11 % před několika měsíci.

V horizontu několika týdnů se rozhodovala desetina voličů, 12 % své rozhodnutí učinilo několik dnů před volbami a jen 5 % se rozhodovalo v samotný den voleb. Celkem pochopitelně dlouhodobé rozhodnutí o volbě strany je spojeno hlavně se zavedenými tradičními stranami, informuje Soc.cas.cz.

A proč lidi nešli volit?

Uvedené důvody lze velmi obecně rozdělit do několika širších souhrnných kategorií. Z nich relativně nejpočetnější s podílem 22 % tvořily různé osobní překážky ve volební účasti, jako např. nedostatek času, práce, rodinné závazky pobyt mimo domov, nemoc nebo stáří. Podobný rozsah (21 %) měla ovšem i skupina, která volby do EP, případně EP jako instituci, českou účast a podíl na vlivu v ní, případně svou účast vzhledem k nepatrné váze svého hlasu označila za zbytečnost.

Třetí významná skupina s podílem 19 % jsou lidé, kteří k volbám nepřišli, protože je buď politika jako taková, nebo volby, EP a EU nezajímají. K nim lze přidat i 10 % těch kdo uvedli, že volit nebyli, protože politice nerozumí, nebo protože se nedokázali vybrat, koho volit. 10 % jako svůj důvod uvedlo nedůvěru k EU či k EP, dalších 6 % pak nedůvěru, nespokojenost nebo znechucení politikou obecně. 5 % dotázaných nevoličů pak uvedlo, že volit prostě nechodí, nebo že se jim jít volit tentokrát nechtělo. 4 % respondentů nedokázala důvod své neúčasti ve volbách do EP specifikovat a odpověděla, že neví.