Umělému chrupu odzvonilo? Zubaři přišli s převratným zjištěním

"Ubývání zubních kazů je příběh medicínského úspěchu," uvedl podle DPA německý zubní lékař Christian Splieth.

V 80. letech 20. století měly podle něj dvanáctileté děti v Německu průměrně sedm zubních kazů, dnes je to jen 0,7 zubního kazu ve stejné věkové skupině. To odpovídá snížení o 90 procent.

V Česku se podle dostupných statistik kazivost zubů dvanáctiletých dětí snížila mezi roky 1998 až 2012 o 52 procent. Mnohem víc jich má úplný chrup bez kazů a plomb a přibylo dětí, které mají kazy řádně ošetřené.

V rychle se rozvíjejících státech se naopak počet zubních kazů u dětí zvyšuje. "S narůstajícím bohatstvím stoupá v těchto státech konzumace cukru," konstatoval Splieth. Zároveň však není ještě v těchto zemích ustanoven fungující systém prevence a péče o zuby.

Snížení počtu kazů ve většině průmyslově vyspělých zemích spojují vědci s pravidelným čištěním zubů a s používáním past s přídavkem fluoridu. K tomu lze připočíst i pravidelné preventivní prohlídky u dětí od tří let i u mladistvých. Stále více dětí také navštěvuje mateřské školky, takže se lépe daří zacílit preventivní péči.

"Od 50. a 60. let (20. století) jsou příčiny vzniku zubních kazů známy. Ve společnosti se povědomí o tom rozšířilo, takže dnes už lidé nemusí končit jako mnozí jejich prarodiče s kompletně umělým chrupem," pokračoval podle DPA Splieth.

Čeští stomatologové varovali, že na pravidelnou prevenci k zubaři chodí jen 40 procent dětí v předškolním věku. Výsledkem je, že každé čtvrté dítě už v raném věku má čtyři kazy a víc.

V počtu kazů u mladých lidí se podle německých studií odráží i společenský status jejich rodiny. U patnáctiletých Němců z vyšší sociální vrstvy bylo v průměru napočítáno 1,4 zubního kazu, u jejich vrstevníků ze sociálně slabších rodin to bylo již 2,1 zubu s kazy.

Proč se lidé bojí k zubaři?

Způsobují to zřejmě až geneticky předávané zkušenosti minulých generací. Po dlouhá staletí totiž naši předci nezřídka umírali nejen hlady či na tehdy neléčitelné choroby potažmo rukou nějakého nepřítele, kterého ani neznali nebo rukou svého pána, kterého znali až moc dobře, ale nezřídka i na komplikace po extrakci zubu. Řečeno prozaicky – skonali bolestivou smrtí na infekci po vyrvání bolavého chrupu.

Pokud vás ve středověku rozbolel zub, a ti co je zub někdy bolel mi jistě potvrdí, že dokáže bolet vskutku příšerně, nebylo jiného opravdu účinného řešení než onu stoličku či řezák vytrhnout. Zuby trhal většinou místní kovář (zřejmě proto, že on jediný měl běžně po ruce kleště). Druhou variantou bylo vydat se všanc různě experimentujícím šamanům, kteří kupříkladu vkládali do vykotlaného zubu vraní lejna či se pokoušeli vyvrtat do postiženého chrupu díru vrtákem na ruční či nožní pohon.

Není proto divu, že k podivně se usmívajícímu člověku, byť ustrojenému v bílém čistém plášti, ovšem s ostrým kovovým nástrojem v ruce, který nás vyzývá, abychom otevřeli ústa, stále cítíme instinktivní hrůzu.

Moderní zubní lékařství se prvoplánově zabývá především prevencí zubního kazu a onemocnění dásní. Pokud se tedy váš zubní lékař naprosto nezajímá o vaši ústní hygienu – něco není v pořádku. Určitě to není proto, že byste si dokonale čistili zuby. Ještě nebyl objeven člověk, který má vrozenou schopnost dokonale odstraňovat zubní plak ze všech ploch a míst, které se v ústní dutině nalézají, uvedl server zuby.cz.

Dokonce i u talentovaných jedinců, kteří prošli několikerou odbornou instruktáží správného čistění zubů a kteří jsou v přístupu k ústní hygieně příkladně zodpovědní, je nutná pravidelná kontrola. Jen zubní lékař či dentální hygienistka totiž včas odhalí, zda při čištění zubů nevědomě vynecháváte nějaké to místečko, kde se vám ukládá plak, vzniká zubní kámen a množí se bakterie zubního kazu.