Češi nechtějí za sousedy drogově závislé a alkoholiky, ukázal průzkum

Lidé dál odmítají jako sousedy drogově závislé, bydlet by vedle nich nechtělo 86 procent lidí. Na dalších místech v pořadí nejméně oblíbených skupin lidí v sousedství se objevili lidé s kriminální minulostí, alkoholici a nově zařazení muslimové. Poslední větší averze se vztahuje také k psychicky nemocným lidem, které by za sousedy nechtělo mít 59 procent dotázaných.

Naproti tomu nejmenší výhrady mají lidé dál k mladým, starým, chudým nebo bohatým sousedům. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), míru tolerance zjišťuje od roku 2003.

V dlouhodobé perspektivě je míra tolerance ke zkoumaným skupinám víceméně stabilní. Výjimkou je podle CVVM od roku 2015 nárůst nelibosti k cizincům, lidem jiných náboženství a jiné barvy pleti, tedy skupinám, které mohou být spojovány s projevy radikálního islamismu v Evropě. Nově zařazené muslimy odmítají dvě třetiny dotázaných. Oproti prvnímu měření postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, v posledních dvou letech ale vzrostlo o pět procent.

V meziročním srovnání se distance od vybraných skupin statisticky významně změnila pouze u třech skupin: u lidí s jinou barvou pleti, u cizinců žijících v ČR a u alkoholiků. K lidem jiné barvy pleti jsou Češi méně tolerantní, podle aktuálního průzkumu by je nechtělo v sousedství 36 procent respondentů, což je o šest procentních bodů více než v loňském březnu. Naopak cizince odmítá meziročně o čtyři procentní body méně lidí, za sousedy by je nechtěla zhruba čtvrtina. Tolerantnější jsou lidé i k alkoholikům, bydlet vedle nich nechce 69 procent dotázaných, což je nejnižší hodnota za celé sledované období, meziročně je to pokles o šest procentních bodů.

CVVM zjišťovalo také mínění lidí o tom, nakolik je k jiným skupinám tolerantní celá česká společnost. "V obecné rovině lze konstatovat, že Češi vnímají svou společnost jako tolerantní k většině vybraných skupin," uvedli autoři průzkumu.

Téměř devět lidí z deseti si myslí, že Češi jsou tolerantní k mladým lidem a ke křesťanům. Zhruba tři čtvrtiny se domnívají, že společnost toleruje tělesně handicapované a bohaté občany. Kolem 70 procent respondentů míní, že lidem nevadí staří lidé, spoluobčané jiného politického přesvědčení a chudí. Podle mínění lidí je veřejnost také v celkem velké míře tolerantní i ke kuřákům (66 procenta) i přes to, že kouření bylo zakázáno téměř všude. Kolem 60 procent dotázaných se shodlo na toleranci cizinců žijících v ČR a lidí s homosexuální orientací.

Naopak mínění o netoleranci společnosti k vybrané skupině převažuje u lidí závislých na drogách, u lidí s kriminální minulostí, lidí závislých na alkoholu, psychicky nemocných lidí a především u muslimů.

Ve srovnání s předešlým šetřením v březnu 2014 se hodnocení tolerance české společnosti k různým skupinám podle CVVM v mnoha případech statisticky významně změnilo. Tolerance poklesla u kuřáků, drogově závislých, homosexuálů a u lidí s jiným politickým přesvědčením. Naopak vzrostla tolerance ke starým, k bohatým, k psychicky nemocným a k lidem závislým na alkoholu.

Související

Více souvisejících

češi průzkumy život Alkohol Homosexuálové Drogy Muslimové Lidé Cizinci

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 4 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy