Češi se 30 let od pádu železné opony bojí o demokracii. Většina si nemyslí, že máme svobodu

Tři desetiletí po pádu železné opony se obyvatelé zemí bývalého východního bloku obávají o stav demokracie a nedůvěřují vládám a médiím. Vyplývá to z průzkumu nadace Open Society Foundations zveřejněného při příležitosti letošního kulatého výročí. Autoři zkoumali také situaci v ČR, kde se podle nadace vybojovaných svobod lidé pevně drží a zůstávají optimističtí.

V šesti ze sedmi zkoumaných zemí se více než polovina dotázaných domnívá, že je demokracie v ohrožení. Nejvyšší počet nedůvěřivců je na Slovensku (61 procent) a v Maďarsku (58 procent). Výjimku tvoří Češi - o občanské svobody má strach jenom 47 procent lidí. Pouze tři z deseti dotázaných Čechů však věří, že mohou v ČR žít tak, jak chtějí, bez ohledu na své zázemí, etnický původ nebo sexuální orientaci.

Pochybnosti mají dotazovaní i ohledně voleb. Přes tři čtvrtiny Bulharů a polovinu Maďarů nevěří, že volby v jejich zemi jsou "svobodné a spravedlivé", naopak ve volební systém mají důvěru Češi a Němci (21, respektive 19 procent). Více než polovina ze všech dotázaných, znovu s výjimkou Čechů a Němců, si zároveň myslí, že veřejná kritika vlády by pro ně mohla mít negativní důsledky.

Většina občanů východní a střední Evropy je přesvědčena, že média v jejich zemi neposkytují důvěryhodné zpravodajství, o poctivosti médií má pochybnosti například 69 procent Čechů a 72 procent Slováků. Nedůvěru má většina obyvatel zkoumaných zemí kromě Německa také vůči informacím od vlády, o kterých si myslí, že "jsou zkreslené a chybí jim faktická správnost".

Obyvatelé bývalého východního bloku, jehož součástí byl i komunistický východ Německa, přesto s nadějí hledí do budoucna a mnoho z nich se angažuje v občanských aktivitách, obzvlášť mladí mezi 18 až 23 lety a lidé narození ke konci či těsně po pádu komunistického režimu. Nejvíce optimistické jsou z tohoto pohledu mladé ženy, které podle autorů průzkumu "razí cestu". Jsou tolerantnější než mladí muži a více jich věří, že mají nyní lepší příležitosti, než lidé v roce 1990.

Aktivismus a angažovanost jsou nejsilnější na Slovensku, kde se na na chodu občanské společnosti - alespoň podpisem petice - za poslední rok podílelo více než 70 procent dotázaných. Autoři studie ovšem podotýkají, že v zemích bývalého východního bloku jsou v posledních letech čím dál tím častější protivládní demonstrace, včetně Česka, Slovenska či Rumunska, kde za několik posledních měsíců protestovaly proti korupci ve vládě desetitisíce lidí.

Související

Více souvisejících

17. listopad 1989 češi průzkumy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy