Česku kvůli válce na Ukrajině nedostatek jídla nehrozí. Jedno je jisté, ceny dál porostou

Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO), tedy Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů během prvních dubnových týdnů vydala svým způsobem varování o tom, že světové ceny potravin se v důsledku Ruskem vyvolané válečné agrese na Ukrajině v březnu letošního roku vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru vzrostl rovnou o 12,7 procenta, navíc zmiňovaný konflikt způsobuje dle organizace OSN chaos na trhu s obilím a rostlinnými oleji.

A aby špatných zpráv nebylo málo, vydal zvláštní zpravodaj OSN pro právo na jídlo, Michael Fakhri, už ke konci března letošního roku ještě naléhavější varování, a to o tom, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila v zemi hlubokou míru hladu a rapidně zvýšila riziko hladomoru i v Rusku, navíc ničivá válka může způsobit celosvětový nárůst podvýživy a nedostatku potravin.

Veřejné mínění to však zatím nechává tak nějak v klidu. Na druhou stranu, moc smysluplných kroků se samostatně dělat asi nedá. Neřešíme teď otázku pomoci s potravinami, řešíme teď to, zda jsou reakce odpovědných lidí dostatečné i na to, že i podle OSN jsou Ukrajina a Rusko dva z pěti největších vývozců obilí na světě a pokud válka místním farmářům nedovolí produkovat obilí, kukuřici a další potravinové komodity, bude lidem zle. Zdá se, jako by bylo jedno, že podle některých odhadů je v sázce globální potravinová bezpečnost, protože světový zemědělský obchod má hodnotu téměř 1,8 bilionu dolarů za rok a při dlouhodobém válečném utrpení se může dramaticky propadnout. OSN tvrdí, že už nyní jsou znát bezprostřední následky konfliktu na Ukrajině související s potravinami. Jako třeba v Egyptě, Turecku, Bangladéši nebo Íránu, které nakupují více než 60 procent své pšenice z Ruska a Ukrajiny. Další země ‒ dle expertů OSN ‒ jako Libanon, Tunisko, Jemen, Libye či Pákistán jsou pak silně závislé na dodávkách obilí právě z Ukrajiny a Ruska, a to hlavně co se týká pšenice.

FAO podle agentury ČTK minulý měsíc varovala, že ceny potravin a krmiv by se v důsledku konfliktu na Ukrajině mohly zvýšit jen tento rok o 8 až 20 procent, což by vedlo v konečném výsledku kvůli vysokým cenám finálních produktů opravdu k nárůstu podvýživy ve světě. Problémem totiž je, že není jasné, zda bude Ukrajina schopna v případě vleklého konfliktu sklízet úrodu. A to i přesto, že hodně zpráv ze země uvádí, že tamní zemědělci dělají nyní maximum proto, aby zaseli co nejvíc zemědělských ploch. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v této souvislosti uvedl, že letošní sklizeň obilí bude pravděpodobně až o 20 procent nižší než loni. A i když studiem zmiňované analýzy OSN ohledně dopadů války na Ukrajině na trh s potravinovými komoditami nemá jen nepříznivé zprávy, viz třeba ta o tom, že i kvůli omezování vývozu klíčových plodin, jakými jsou již zmiňovaná pšenice nebo kukuřice, dojde k posilování vývozu plodin z Evropské unie, Indie, Argentiny či Spojených států amerických, neznamená to, že by ztráty dokázaly plně vykompenzovat a zabránit tak v enormním růstu cen těchto komodit.

Ze srovnání tempa růstu cen potravinových indexů a inflace, ze kterých vyplývá, že jen za letošní rok podražily potravinové komodity zatím o čtyři procenta, je hloubka inflace v relativně velké části světa stále vyšší. Třeba průměrný index spotřebitelských cen v tuzemsku za letošní rok nepřesahuje ani šest procent. A to je Česko dle mezinárodního srovnání v inflačním znehodnocení, jen třeba ze všech států evropské sedmadvacítky, hodně vpředu. Může tedy být, pro někoho možná sobecká otázka, zdali opravdu i v Česku hrozí kvůli výše popsanému problémy s dodávkami jídla či dokonce hladomor, oprávněná?

Zatím se o takovém dopadu války na Ukrajině na tuzemský trh s potravinami příliš nepočítá. Neznamená to, že by se ale kvůli tomu neměly zvyšovat nejen ceny jídla a potravin. Každopádně i právě oznámená statistika o tom, že březnová průměrná cena obědu v restauraci, kterou sesbírala podle ČTK společnost Edenred a vyskočila meziročně o 15 korun na 156 korun, nebyla primárně vyšší kvůli válce. Co se týká odhadu skutečného růstu cen potravin, máme nejen podle názoru některých tuzemských analytiků spíše mít na mysli to, že platí jedna důležitá ekonomická poučka. Totiž ta, která mluví o tom, že relativní efekt případného zvýšení cen potravin bude v konečném důsledku záviset i na podílu příjmů vynaložených na potraviny. Platí totiž, že onen zmiňovaný podíl klesá s bohatstvím národa nebo spotřebitele. Když třeba lidé v některých ekonomikách světa průměrně utratí za jídlo méně než 10 procent svého celkového příjmu, pak i například dvacetiprocentní zvýšení nákladů na potraviny může být absorbováno snadněji, i když to sníží výši disponibilního důchodu na jiné zboží a služby než v jiných regionech Země.

V méně rozvinutých zemích – což může samozřejmě platit i pro chudší domácnosti v tuzemsku – může být podíl příjmů vynaložených na jídlo po uvedeném navýšení cen potravin vyšší než 40 procent. A to už nemusí být pro všechny snadno překonatelný problém. Platí proto, že finanční důsledky pro tyto spotřebitele mohou být nepřekonatelně velké vzhledem k relativně vysokému procentu příjmů vynaložených na potraviny, a zejména třeba na chleba. S menším prostorem pro odklon příjmu od jiných výdajů může být pak ohrožena potravinová bezpečnost dané země nebo spotřebitele.

Řada světových analytiků, zaměřených na potravinové komodity tak tvrdí, že nejzranitelnější jsou kvůli rostoucímu zdražování potravinářských surovin hlavně země, které jsou tzv. čistými dovozci potravin, navíc závislé na Ukrajině. Michael Fakhri, zpravodaj OSN pro právo na jídlo, uvedl, že hlad, hladomor a podvýživa jsou vždy výsledkem politických neúspěchů. „Jako u každé vojenské invaze musí všechny země pracovat solidárně na řešení naléhavých nutričních potřeb všech zranitelných lidí, zejména uprchlíků, starších lidí, lidí se zdravotním postižením a dětí. Jídlo by se nikdy nemělo používat jako zbraně a žádná země na světě by se neměla dostat do hladomoru a zoufalství," píše Fakhri ve svém poselství světu. Nezbývá než věřit, že ho četli i v Kremlu. A když ne, pak by světoví lídři měli možná už konečně pořádně bouchnout do stolu. Nejen, aby byl klid, ale abychom měli co jíst.

Související

Ilustrační foto

Průlomová studie odhalila spojitost mezi rakovinou a konzumací oleje

Studie publikovaná v prestižním lékařském časopise Gut varuje před možnou spojitostí mezi konzumací rafinovaných rostlinných olejů a vyšším rizikem rakoviny tlustého střeva. Výzkumníci z University of South Florida (USF) Health a Tampa General Hospital Cancer Institute zkoumali vzorky nádorů od 162 pacientů s touto diagnózou a dospěli k závěru, že strava obsahující ultrazpracované potraviny podporuje zánět a brání přirozené regeneraci tkání, což může přispívat k rozvoji rakoviny. 
Obchody, ilustrační fotografie.

Češi opět prokázali solidaritu. Ve sbírce se vybraly stovky tun potravin

Češi se v sobotu zapojili do podzimního kola Sbírky potravin a podle jejích pořadatelů ukázali, že umějí pomáhat. Pro potřebné se podařilo získat 572 tun potravin a 68 tun hygienických potřeb, informovali organizátoři v tiskové zprávě. Do akce se po celé republice zapojilo 2250 prodejen a přes 5400 dobrovolníků. 

Více souvisejících

potraviny jídlo zemědělci hladomor OSN válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy