Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO), tedy Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů během prvních dubnových týdnů vydala svým způsobem varování o tom, že světové ceny potravin se v důsledku Ruskem vyvolané válečné agrese na Ukrajině v březnu letošního roku vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru vzrostl rovnou o 12,7 procenta, navíc zmiňovaný konflikt způsobuje dle organizace OSN chaos na trhu s obilím a rostlinnými oleji.
A aby špatných zpráv nebylo málo, vydal zvláštní zpravodaj OSN pro právo na jídlo, Michael Fakhri, už ke konci března letošního roku ještě naléhavější varování, a to o tom, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila v zemi hlubokou míru hladu a rapidně zvýšila riziko hladomoru i v Rusku, navíc ničivá válka může způsobit celosvětový nárůst podvýživy a nedostatku potravin.
Veřejné mínění to však zatím nechává tak nějak v klidu. Na druhou stranu, moc smysluplných kroků se samostatně dělat asi nedá. Neřešíme teď otázku pomoci s potravinami, řešíme teď to, zda jsou reakce odpovědných lidí dostatečné i na to, že i podle OSN jsou Ukrajina a Rusko dva z pěti největších vývozců obilí na světě a pokud válka místním farmářům nedovolí produkovat obilí, kukuřici a další potravinové komodity, bude lidem zle. Zdá se, jako by bylo jedno, že podle některých odhadů je v sázce globální potravinová bezpečnost, protože světový zemědělský obchod má hodnotu téměř 1,8 bilionu dolarů za rok a při dlouhodobém válečném utrpení se může dramaticky propadnout. OSN tvrdí, že už nyní jsou znát bezprostřední následky konfliktu na Ukrajině související s potravinami. Jako třeba v Egyptě, Turecku, Bangladéši nebo Íránu, které nakupují více než 60 procent své pšenice z Ruska a Ukrajiny. Další země ‒ dle expertů OSN ‒ jako Libanon, Tunisko, Jemen, Libye či Pákistán jsou pak silně závislé na dodávkách obilí právě z Ukrajiny a Ruska, a to hlavně co se týká pšenice.
FAO podle agentury ČTK minulý měsíc varovala, že ceny potravin a krmiv by se v důsledku konfliktu na Ukrajině mohly zvýšit jen tento rok o 8 až 20 procent, což by vedlo v konečném výsledku kvůli vysokým cenám finálních produktů opravdu k nárůstu podvýživy ve světě. Problémem totiž je, že není jasné, zda bude Ukrajina schopna v případě vleklého konfliktu sklízet úrodu. A to i přesto, že hodně zpráv ze země uvádí, že tamní zemědělci dělají nyní maximum proto, aby zaseli co nejvíc zemědělských ploch. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v této souvislosti uvedl, že letošní sklizeň obilí bude pravděpodobně až o 20 procent nižší než loni. A i když studiem zmiňované analýzy OSN ohledně dopadů války na Ukrajině na trh s potravinovými komoditami nemá jen nepříznivé zprávy, viz třeba ta o tom, že i kvůli omezování vývozu klíčových plodin, jakými jsou již zmiňovaná pšenice nebo kukuřice, dojde k posilování vývozu plodin z Evropské unie, Indie, Argentiny či Spojených států amerických, neznamená to, že by ztráty dokázaly plně vykompenzovat a zabránit tak v enormním růstu cen těchto komodit.
Ze srovnání tempa růstu cen potravinových indexů a inflace, ze kterých vyplývá, že jen za letošní rok podražily potravinové komodity zatím o čtyři procenta, je hloubka inflace v relativně velké části světa stále vyšší. Třeba průměrný index spotřebitelských cen v tuzemsku za letošní rok nepřesahuje ani šest procent. A to je Česko dle mezinárodního srovnání v inflačním znehodnocení, jen třeba ze všech států evropské sedmadvacítky, hodně vpředu. Může tedy být, pro někoho možná sobecká otázka, zdali opravdu i v Česku hrozí kvůli výše popsanému problémy s dodávkami jídla či dokonce hladomor, oprávněná?
Zatím se o takovém dopadu války na Ukrajině na tuzemský trh s potravinami příliš nepočítá. Neznamená to, že by se ale kvůli tomu neměly zvyšovat nejen ceny jídla a potravin. Každopádně i právě oznámená statistika o tom, že březnová průměrná cena obědu v restauraci, kterou sesbírala podle ČTK společnost Edenred a vyskočila meziročně o 15 korun na 156 korun, nebyla primárně vyšší kvůli válce. Co se týká odhadu skutečného růstu cen potravin, máme nejen podle názoru některých tuzemských analytiků spíše mít na mysli to, že platí jedna důležitá ekonomická poučka. Totiž ta, která mluví o tom, že relativní efekt případného zvýšení cen potravin bude v konečném důsledku záviset i na podílu příjmů vynaložených na potraviny. Platí totiž, že onen zmiňovaný podíl klesá s bohatstvím národa nebo spotřebitele. Když třeba lidé v některých ekonomikách světa průměrně utratí za jídlo méně než 10 procent svého celkového příjmu, pak i například dvacetiprocentní zvýšení nákladů na potraviny může být absorbováno snadněji, i když to sníží výši disponibilního důchodu na jiné zboží a služby než v jiných regionech Země.
V méně rozvinutých zemích – což může samozřejmě platit i pro chudší domácnosti v tuzemsku – může být podíl příjmů vynaložených na jídlo po uvedeném navýšení cen potravin vyšší než 40 procent. A to už nemusí být pro všechny snadno překonatelný problém. Platí proto, že finanční důsledky pro tyto spotřebitele mohou být nepřekonatelně velké vzhledem k relativně vysokému procentu příjmů vynaložených na potraviny, a zejména třeba na chleba. S menším prostorem pro odklon příjmu od jiných výdajů může být pak ohrožena potravinová bezpečnost dané země nebo spotřebitele.
Řada světových analytiků, zaměřených na potravinové komodity tak tvrdí, že nejzranitelnější jsou kvůli rostoucímu zdražování potravinářských surovin hlavně země, které jsou tzv. čistými dovozci potravin, navíc závislé na Ukrajině. Michael Fakhri, zpravodaj OSN pro právo na jídlo, uvedl, že hlad, hladomor a podvýživa jsou vždy výsledkem politických neúspěchů. „Jako u každé vojenské invaze musí všechny země pracovat solidárně na řešení naléhavých nutričních potřeb všech zranitelných lidí, zejména uprchlíků, starších lidí, lidí se zdravotním postižením a dětí. Jídlo by se nikdy nemělo používat jako zbraně a žádná země na světě by se neměla dostat do hladomoru a zoufalství," píše Fakhri ve svém poselství světu. Nezbývá než věřit, že ho četli i v Kremlu. A když ne, pak by světoví lídři měli možná už konečně pořádně bouchnout do stolu. Nejen, aby byl klid, ale abychom měli co jíst.
Související
Evropský parlament se dohodl na revizi směrnice o snídani
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
potraviny jídlo , zemědělci , hladomor , OSN , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 42 minutami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 1 hodinou
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 1 hodinou
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 2 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 2 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 3 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 3 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 3 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 4 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 4 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 5 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 6 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 6 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Prokuratura oznámila, že vyšetřovatelé zatkli dva muže německo-ruského původu kvůli podezření ze špionáže pro Rusko a údajnému plánování útoků v Německu, včetně cílů americké armády. Jejich cílem údajně bylo oslabit vojenskou podporu poskytovanou Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný