Superhrubá mzda je pochybná, má jasno ekonom. Jak by nahradil výpadek v rozpočtu?

"Smyslem superhrubé mzdy bylo ukázat lidem, kolik odvádíme státu a jaké jsou náklady pracovního místa. Z ekonomického hlediska ale jde o pochybnou konstrukci, která už dávno měla být odstraněna,“ nastínil ekonom z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v interview pro Český rozhlas Plus.

S nápadem zrušit superhrubou mzdu přišlo už několik vlád, včetně Petra Nečase, nyní se o to pokouší premiér Andrej Babiš (ANO). Resort financí odhadl, že by se tak státní kasa potýkala s až 90 miliardovou ztrátou ročně.

"Je otázka, s jakou by to bylo sazbou. Kdyby se nastavila ne na 15, ale na 19 procent, pak by ta ztráta byla pouze 20miliardová,“ objasnil Mejstřík. ODS je v tomto směru optimističtější a odhaduje výpadek ve výši 55 miliard s tím, že peníze nikam nezmizí, jelikož je občané nalijí do ekonomiky. 

"Část těch peněz se utratí, to je v pořádku, ale nedělal bych si iluze, že k tomu dojde ve stejné míře. Ten multiplikátor nemá takovou sílu, nebude to 1:1,“ namítl ekonom. Podporu spotřeby by si představoval takovou, že lidé uvidí větší částku na své výplatní pásce, než že se sníží DPH, a tím pádem zlevní některé komodity.

Mejstřík: Úředníci si chrání místa

Za zmínku stojí, že jde o střet ideologií, kdy se politici na změnách v systému daní jen stěží dohodnou. Pravicové strany by například chtěly nižší daně a větší svobodu jednotlivce nakládat se svými finančními prostředky, kdežto levice by byla spíše pro přerozdělování.

"Při tom přerozdělování se na tom ale přiživuje celá řada lidí, kteří se na vzniku těch peněz nepodíleli, ale zároveň je rádi odčerpávají. Takže třeba v těch severských zemích se tendence přerozdělovat pomalu utlumuje,“ vysvětlil Mejstřík.

Těžké časy však přirozeně vedou k silnějšímu státu, čehož by měly využít firmy, aby disponovaly dostatečným kapitálem na investice.

"Současná krize není jen o koronaviru, ale souvisí s celou čtvrtou průmyslovou revolucí." Michal Mejstřík

Ekonom zavzpomínal také na rok 2011, kdy vedl skupinu pověřenou hledáním úspor uvnitř státního aparátu. Zpracovaná analýza počítala s desítkami miliard korun, ale kvůli odporu, který to vyvolalo, se nakonec ušetřilo pouhých 120 milionů korun za dva roky. 

"Uspořit znamená nastavit nové procesy uvnitř institucí, třeba u stavebního zákona. Znamená to zavést digitalizaci třeba stavebního řízení. Otevřít slíbených asi šedesát různých procesů občanům, aby se mohli dívat, co se děje ve státní správě, oni to často ani nevědí. To jsou postupné kroky, které vám otevřou dveře k reálným úsporám,“ hovořil Mejstřík o premiérovi Babišovi, který svojí kampaň zakládá na tom, že chce řídit stát jako firmu.

"V českém prostředí si každý úředník chrání své vlastní místo a nechce ho opustit. Musíte přijít s novými procesy a mít sílu a vůli. Pak je možné úspory prosadit a vyčistit státní správu od zbytečných nánosů,“ uzavřel.