Covid-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10.539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl dnes novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček.
První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19.171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4196). Obecně tvoří nemoci srdce a cév příčinu 30 procent všech úmrtí. Celkem v loňském roce zemřelo přes 129.000 lidí, o 15 procent více než předloni.
"Základní příčina úmrtí je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti," vysvětlil Rojíček. V dalších 6696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl, například to mohlo urychlit úmrtí. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška není ani po validaci dat možné jednoduché mezinárodní srovnání kvůli různé metodice a kvalitě vykazování. Srovnávat by se pak podle něj měla hlavně nadúmrtí, tedy počty zemřelých nad několikaletý průměr. "A hlavně teprve, až to všechno skončí," dodal.
V přímé nebo nepřímé souvislosti s covidem-10 zemřelo podle Šárky Daňkové z ÚZIS loni celkem 17.235 lidí. Průběžně bylo hlášeno a publikováno ministerstvem zdravotnictví 11.968 úmrtí, dodatečně bylo oznámeno dalších 5267. Nejčastěji lidé v souvislosti s covidem-19 zemřeli v nemocnicích (83 procent), v zařízeních sociálních služeb (11 procent) nebo doma (5 procent). "Mezi nejčastěji dohlášenými byla právě úmrtí doma nebo v sociálních zařízeních," dodala.
Primární příčinou úmrtí byl covid-19 určený u 10.539 osob. "Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti," vysvětlila Terezie Štyglerová z ČSÚ.
Více než 4200 komplikovaných případů úmrtí dál posuzoval panel 12 expertů z oboru intenzivní medicíny, anestezie a resuscitace, nefrologie či kardiologie. "Vyžádali jsme si podrobnou zdravotnickou dokumentaci," řekla Daňková. U zhruba 60 procent rozhodli, že onemocnění covid-19 je základní příčina, u čtvrtiny s úmrtím souviselo a u 14 procent případů nesouviselo. U necelé třetiny se tak změnila příčina úmrtí, u zhruba 800 byl covid jako příčina nově určený, u 470 vyřazený. Upozornila, že podíly nelze vztáhnout na úmrtí obecně, ale jen na zkoumaný vzorek.
Nárůst počtu úmrtí v loňském roce se podle Rojíčka koncentroval do posledních tří měsíců roku. Nejvyšší počet lidí celkem, přes 16.000, zemřel v listopadu. "V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku," uvedl Rojíček.
Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30.300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18.300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než 6000 mrtvými, pak loňský listopad a letošní leden s téměř 5000 mrtvými.
Z celkového počtu 17.000 lidí meziročně navíc, respektive 15.000 při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou úmrtí asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Podle Duška je tak možné vidět dopady covidu i na úmrtí z jiných příčin. "Jenom třeba vývoj úmrtí na srdeční selhání. Vidíme korelaci s propadem hospitalizací na akutní srdeční selhání. Ve druhé polovině roku vidíme vážné propady i v oblasti preventivních programů. Ale ty efekty budeme vidět v následujícím horizontu, třeba dvou, třech letech," dodal ředitel ÚZIS.
Dalších několik stovek úmrtí navíc statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.
Covid-19 byl druhou nejčastější příčinou smrti ve věkových skupinách nad 75 let, třetí nejčastější u lidí od 64 let. Mezi deseti nejčastějšími příčinami smrti byl i u lidí v mladším středním věku. Častější základní příčinou smrti byl u mužů. Průměrný věk byl 79 let, u mužů 77 a u žen 81 let. Třetina zemřelých byla mladší než 75 let.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
Ceny ropy na světových trzích mírně vzrostly poté, co Teherán předložil seznam podmínek pro opětovné zpřístupnění strategického Hormuzského průlivu. Zahraniční benchmark Brent i americká lehká ropa si připsaly zhruba jedno procento, což odráží přetrvávající obavy investorů o dodávky energií.
Zdroj: Libor Novák