Covid u extremistů nahradil výpady proti menšinám, ubylo trestných činů z nenávisti

Dokument podobně jako v předchozích letech zmiňuje například sněmovní hnutí SPD. Tentokrát u něj uvádí, že vsadilo na umírněnější kampaň.

Vnitro ve zprávě varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby ČR. "Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin," stojí ve zprávě.

Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. "Vlastenecky" orientované subjekty vesměs opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit hnutí bojujících proti očkování, uvádí dokument. Podle vnitra se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky. "Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel," doplňuje zpráva.

Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely "pronárodně" orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. "Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách," uvádí zpráva. Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.

V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty však nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro. "Dezinformační média trvale a intenzivně 'obohacovala' českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou," uvádí zpráva. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.

Neonacistické hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. "O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem," stojí v dokumentu.

Komunita ortodoxních komunistů podle vnitra velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu. Vypadnutí KSČM ze Sněmovny v loňském roce podle zprávy komunita přičítala zejména představitelům strany.

Obdobím stagnace pak prochází i domobranecké skupiny, mimo jiné kvůli omezeným finančním možnostem. Bezpečnostní složky nezaregistrovaly ani přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.

Trestných činů s nenávistným podtextem meziročně ubylo

Policie loni stíhala 99 lidí v souvislosti se skutky s nenávistným podtextem. Řešila 108 takových trestných činů, což bylo meziročně o 26 méně. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nejčastěji měly loni nenávistné trestné činy antisemitský podtext, vzrostl také počet nenávistných útoků na Romy.

Nejvíc nenávistně motivovaných skutků policie zaregistrovala v Praze (53), následoval Ústecký kraj (12). Podobně nejvíc stíhaných osob u nenávistně motivovaných skutků v roce 2021 bylo v hlavním městě (35) a v Ústeckém kraji (17). Objasněno bylo loni stejně jako předloni 61 trestných činů s nenávistným obsahem.

Antisemitský podtext mělo 37 trestných činů, oproti roku 2020 to bylo o deset víc. Trestné činy s antisemitským podtextem tak představovaly třetinu z celkového počtu. V roce 2020 se jednalo o každý pátý případ. Oproti roku 2020 narostl také počet trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, a to z 19 na 33 případů. Podílely na celkovém počtu trestných činů s extremistickým podtextem 30,6 procenta. Sedm trestných činů, o dva méně než v roce 2020, bylo motivováno nenávistí k muslimům.

Nenávistí k LGBT komunitě (lesbičky, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) bylo motivováno 11 skutků, tři mířily proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv. Policie evidovala také jeden trestný čin motivovaný nenávistí k Arabům.

Celkově bylo v roce 2021 na území České republiky registrováno 153.233 trestných činů. Na tomto čísle se činy s nenávistným podtextem podílely 0,07 procenta.

Ani jeden trestný čin s extremistickým či nenávistným podtextem loni podle zprávy neřešila ve svých řadách policie nebo armáda.

Odsouzených za trestný čin spáchaný s rasovým podtextem bylo loni celkem 67, to je o sedm méně něž předloni. Nejčastěji byli odsouzeni pro výtržnictví (33), hanobení .národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení (17) a projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (16). Sedmi lidem uložil soud nepodmíněný trest odnětí svobody. Dva pachatele soud označil za recidivisty. S podmíněným trestem odešlo od soudů 39 osob. Trest obecně prospěšných prací byl uložen v sedmi případech. Mezi odsouzenými bylo šest mladistvých a šest žen.