Uprchlíci, kterým byla v Evropské unii vydána dočasná víza a odešli zpět na Ukrajinu, se mohou do EU před zimou opět vrátit. Po příletu z cesty českých ministrů do Kyjeva to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Do EU podle něj přišlo asi 4,3 milionu běženců, vrátila se zhruba pětina.
I v Česku, které do dnešního dne vydalo více než 450.000 víz, podle Rakušana platí, že zhruba 20 procent odešlo zpět do své země.
"Pokud někdo v mezidobí odešel na Ukrajinu, žije na Ukrajině, už mu byla vydaná dočasná ochrana v některém ze států EU, tak má právo se v případě, že mu podmínky nedovolí na Ukrajině zůstat přes zimu, se do EU vrátit," řekl ministr.
Podle Rakušana lze předpokládat, že se lidé vrátí, počet běženců v Evropské unii by tak mohl vystoupat až k pěti milionům. Česko by podle něj zvládlo přijmout maximálně půl milionu lidí. "Dlouhodobě říkám, že abychom byli schopni poskytnout důstojné ubytování, tak cokoli co bude nad půl milionu příchozích už je velká zátěž, jak pro zdravotní systém, tak pro vzdělávací systém, ale především pro důstojné ubytování. V zimě určitě nebude možné někde stavět improvizované stany, situace bude mnohem složitější," dodal Rakušan.
Dočasnou ochranu EU poskytuje zatím do konce března příštího roku. Evropská komise se už dohodla na prodloužení o další rok, projednají to členské státy.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko od té doby vydalo uprchlíkům 453.725 víz k ochraně. Podle dřívějších informací zhruba třetinu uprchlíků tvoří děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Kolik běženců v Česku přesně pobývá, není známo.
Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cesta měla vyjádřit jasnou podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a rovněž podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny. Česká delegace přijela do Kyjeva krátce poté, co se ukrajinská metropole opět stala terčem ruského vzdušného útoku.
Související

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident

Rakušan uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Nemocnice blackout nepostihl
Vít Rakušan (STAN) , uprchlíci , Ukrajina , EU (Evropská unie) , EuroZprávy.cz
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek