Domovy důchodců praskají ve švech. Kapacitu je třeba zdvojnásobit, jinak hrozí kolaps

Sociálním službám pro lidi vyššího věku hrozí v Česku bez výrazného posílení a investic v budoucnu kolaps. Jen pro zachování nynější dostupnosti péče by bylo kvůli stárnutí potřeba počet míst v domovech pro seniory a pacienty s demencí do poloviny století víc než zdvojnásobit.

Ukázala to studie Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) o struktuře dlouhodobé péče a prognóze potřebnosti služeb do roku 2050.

Vládní národní investiční plán sociální služby zmiňuje. Ministerstvo práce v něm uvádí, že od roku 2016 do roku 2030 by bylo na dotace na rozvoj kapacity, modernizaci a obnovu služeb potřeba 42,5 miliardy. Nástin projektů ale chybí. Služby zajišťují kraje a obce. Provozovatelům nynější dotace nestačí obvykle ani na provoz a žádají téměř každý rok stovky milionů na dofinancování. Na rozvoj služeb nezbývá.

"Pro odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb je nutné zajistit dostatečnou podporu investic sociálních služeb. Rozpočtovaná částka v rámci státního rozpočtu na rok 2019 pro tento účel ve výši 150 milionů korun je fatálně nedostatečná," uvádí studie. Vypracovali ji expert na sociální služby z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Ladislav Průša a šéf APSS Jiří Horecký.

Podle poslední statistické ročenky bylo předloni v domovech pro seniory zhruba 37.000 lůžek. Podle studie by jich bylo potřeba v polovině století přes 89.100, aby se zachovala nynější dostupnost. Nebo by musela být odpovídající kapacita komunitních zařízení či "nových modelů bydlení pro seniory" se zdravotními a sociálními službami. V domovech se zvláštním režimem pro lidi s demencemi bylo předloni asi 20.100 lůžek, v polovině století pak aspoň 38.500 míst. Kapacitu by bylo potřeba navýšit nejvíc do roku 2035. Poté začnou do penze odcházet silné ročníky Husákových dětí ze 70. let.

Experti na sociální problematiku poukazují na to, že už teď je služeb nedostatek. Na tisícovku lidí nad 65 let připadá v ČR asi 41 lůžek, v Belgii 70, ve Švédsku 69, ve Francii 57, na Slovensku 55 či v Německu 54. Zaostávání Česka se podle studie každý rok zvětšuje, protože ostatní státy na rostoucí poptávku po péči reagují.

Vláda kvůli krizi navrhuje pro letošek navýšení schodku rozpočtu na půl bilionu korun. Uvádí, že zadlužení země využije k investování. "Peníze se nesmí projíst, musí být na investice. Za svůj resort vidím prostor zejména v podpoře investic do infrastruktury sociálních služeb. Tam je skutečně i s ohledem na stárnutí populace velká potřeba v řádu i desítek miliard. Zde bychom dokázali velké množství investic podpořit a uskutečnit," řekla tento týden ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Podle národního investičního plánu by ministerstvo od roku 2016 do poloviny století mělo mít na dotace na rozvoj a obnovu sociálních služeb 42,5 miliardy korun. To je v průměru 2,83 miliardy na rok. Takové částky v ministerské pokladně ale dosud nebyly. Jak by měla síť péče a služeb pro seniory vypadat, kolik by kde mělo vzniknout zařízení podle počtu potřebných či kde se vezmou na budování peníze, vládní plán neobsahuje.

"V ČR neexistuje žádný centrální plán na budování kapacit sociálních služeb pro seniory jako pobytové služby, terénní služby, denní stacionáře a podobně. Aktuální strategické dokumenty se nedotýkají problému nedostatečných kapacit, včetně návrhů řešení, tedy systematického plánu jejich dovybudování. Centrální investiční podpora je zcela zanedbatelná," uvádí studie. Aby byl podle ní možný "elementární rozvoj", muselo by se změnit financování a měl by se zapojit i soukromý kapitál.

Související

Očkování, ilustrační fotografie

Očkování má 92 procent seniorů z domovů a až 65 procent pracovníků

Očkování proti koronaviru má zhruba 92 procent klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem. Naočkovat se nechalo 60 až 65 procent zaměstnanců. ČTK to dnes sdělila Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Ve svých propočtech vycházela ze statistik ministerstva zdravotnictví.

Více souvisejících

Domov důchodců populace Ministerstvo práce a soc. věcí Jana Maláčová (ČSSD) Česká republika důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

včera

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy