Domovy důchodců praskají ve švech. Kapacitu je třeba zdvojnásobit, jinak hrozí kolaps

Sociálním službám pro lidi vyššího věku hrozí v Česku bez výrazného posílení a investic v budoucnu kolaps. Jen pro zachování nynější dostupnosti péče by bylo kvůli stárnutí potřeba počet míst v domovech pro seniory a pacienty s demencí do poloviny století víc než zdvojnásobit.

Ukázala to studie Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) o struktuře dlouhodobé péče a prognóze potřebnosti služeb do roku 2050.

Vládní národní investiční plán sociální služby zmiňuje. Ministerstvo práce v něm uvádí, že od roku 2016 do roku 2030 by bylo na dotace na rozvoj kapacity, modernizaci a obnovu služeb potřeba 42,5 miliardy. Nástin projektů ale chybí. Služby zajišťují kraje a obce. Provozovatelům nynější dotace nestačí obvykle ani na provoz a žádají téměř každý rok stovky milionů na dofinancování. Na rozvoj služeb nezbývá.

"Pro odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb je nutné zajistit dostatečnou podporu investic sociálních služeb. Rozpočtovaná částka v rámci státního rozpočtu na rok 2019 pro tento účel ve výši 150 milionů korun je fatálně nedostatečná," uvádí studie. Vypracovali ji expert na sociální služby z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Ladislav Průša a šéf APSS Jiří Horecký.

Podle poslední statistické ročenky bylo předloni v domovech pro seniory zhruba 37.000 lůžek. Podle studie by jich bylo potřeba v polovině století přes 89.100, aby se zachovala nynější dostupnost. Nebo by musela být odpovídající kapacita komunitních zařízení či "nových modelů bydlení pro seniory" se zdravotními a sociálními službami. V domovech se zvláštním režimem pro lidi s demencemi bylo předloni asi 20.100 lůžek, v polovině století pak aspoň 38.500 míst. Kapacitu by bylo potřeba navýšit nejvíc do roku 2035. Poté začnou do penze odcházet silné ročníky Husákových dětí ze 70. let.

Experti na sociální problematiku poukazují na to, že už teď je služeb nedostatek. Na tisícovku lidí nad 65 let připadá v ČR asi 41 lůžek, v Belgii 70, ve Švédsku 69, ve Francii 57, na Slovensku 55 či v Německu 54. Zaostávání Česka se podle studie každý rok zvětšuje, protože ostatní státy na rostoucí poptávku po péči reagují.

Vláda kvůli krizi navrhuje pro letošek navýšení schodku rozpočtu na půl bilionu korun. Uvádí, že zadlužení země využije k investování. "Peníze se nesmí projíst, musí být na investice. Za svůj resort vidím prostor zejména v podpoře investic do infrastruktury sociálních služeb. Tam je skutečně i s ohledem na stárnutí populace velká potřeba v řádu i desítek miliard. Zde bychom dokázali velké množství investic podpořit a uskutečnit," řekla tento týden ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Podle národního investičního plánu by ministerstvo od roku 2016 do poloviny století mělo mít na dotace na rozvoj a obnovu sociálních služeb 42,5 miliardy korun. To je v průměru 2,83 miliardy na rok. Takové částky v ministerské pokladně ale dosud nebyly. Jak by měla síť péče a služeb pro seniory vypadat, kolik by kde mělo vzniknout zařízení podle počtu potřebných či kde se vezmou na budování peníze, vládní plán neobsahuje.

"V ČR neexistuje žádný centrální plán na budování kapacit sociálních služeb pro seniory jako pobytové služby, terénní služby, denní stacionáře a podobně. Aktuální strategické dokumenty se nedotýkají problému nedostatečných kapacit, včetně návrhů řešení, tedy systematického plánu jejich dovybudování. Centrální investiční podpora je zcela zanedbatelná," uvádí studie. Aby byl podle ní možný "elementární rozvoj", muselo by se změnit financování a měl by se zapojit i soukromý kapitál.

Související

Očkování, ilustrační fotografie

Očkování má 92 procent seniorů z domovů a až 65 procent pracovníků

Očkování proti koronaviru má zhruba 92 procent klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem. Naočkovat se nechalo 60 až 65 procent zaměstnanců. ČTK to dnes sdělila Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Ve svých propočtech vycházela ze statistik ministerstva zdravotnictví.

Více souvisejících

Domov důchodců populace Ministerstvo práce a soc. věcí Jana Maláčová (ČSSD) Česká republika důchodci, senioři

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy