Domovy důchodců praskají ve švech. Kapacitu je třeba zdvojnásobit, jinak hrozí kolaps

Sociálním službám pro lidi vyššího věku hrozí v Česku bez výrazného posílení a investic v budoucnu kolaps. Jen pro zachování nynější dostupnosti péče by bylo kvůli stárnutí potřeba počet míst v domovech pro seniory a pacienty s demencí do poloviny století víc než zdvojnásobit.

Ukázala to studie Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) o struktuře dlouhodobé péče a prognóze potřebnosti služeb do roku 2050.

Vládní národní investiční plán sociální služby zmiňuje. Ministerstvo práce v něm uvádí, že od roku 2016 do roku 2030 by bylo na dotace na rozvoj kapacity, modernizaci a obnovu služeb potřeba 42,5 miliardy. Nástin projektů ale chybí. Služby zajišťují kraje a obce. Provozovatelům nynější dotace nestačí obvykle ani na provoz a žádají téměř každý rok stovky milionů na dofinancování. Na rozvoj služeb nezbývá.

"Pro odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb je nutné zajistit dostatečnou podporu investic sociálních služeb. Rozpočtovaná částka v rámci státního rozpočtu na rok 2019 pro tento účel ve výši 150 milionů korun je fatálně nedostatečná," uvádí studie. Vypracovali ji expert na sociální služby z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Ladislav Průša a šéf APSS Jiří Horecký.

Podle poslední statistické ročenky bylo předloni v domovech pro seniory zhruba 37.000 lůžek. Podle studie by jich bylo potřeba v polovině století přes 89.100, aby se zachovala nynější dostupnost. Nebo by musela být odpovídající kapacita komunitních zařízení či "nových modelů bydlení pro seniory" se zdravotními a sociálními službami. V domovech se zvláštním režimem pro lidi s demencemi bylo předloni asi 20.100 lůžek, v polovině století pak aspoň 38.500 míst. Kapacitu by bylo potřeba navýšit nejvíc do roku 2035. Poté začnou do penze odcházet silné ročníky Husákových dětí ze 70. let.

Experti na sociální problematiku poukazují na to, že už teď je služeb nedostatek. Na tisícovku lidí nad 65 let připadá v ČR asi 41 lůžek, v Belgii 70, ve Švédsku 69, ve Francii 57, na Slovensku 55 či v Německu 54. Zaostávání Česka se podle studie každý rok zvětšuje, protože ostatní státy na rostoucí poptávku po péči reagují.

Vláda kvůli krizi navrhuje pro letošek navýšení schodku rozpočtu na půl bilionu korun. Uvádí, že zadlužení země využije k investování. "Peníze se nesmí projíst, musí být na investice. Za svůj resort vidím prostor zejména v podpoře investic do infrastruktury sociálních služeb. Tam je skutečně i s ohledem na stárnutí populace velká potřeba v řádu i desítek miliard. Zde bychom dokázali velké množství investic podpořit a uskutečnit," řekla tento týden ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Podle národního investičního plánu by ministerstvo od roku 2016 do poloviny století mělo mít na dotace na rozvoj a obnovu sociálních služeb 42,5 miliardy korun. To je v průměru 2,83 miliardy na rok. Takové částky v ministerské pokladně ale dosud nebyly. Jak by měla síť péče a služeb pro seniory vypadat, kolik by kde mělo vzniknout zařízení podle počtu potřebných či kde se vezmou na budování peníze, vládní plán neobsahuje.

"V ČR neexistuje žádný centrální plán na budování kapacit sociálních služeb pro seniory jako pobytové služby, terénní služby, denní stacionáře a podobně. Aktuální strategické dokumenty se nedotýkají problému nedostatečných kapacit, včetně návrhů řešení, tedy systematického plánu jejich dovybudování. Centrální investiční podpora je zcela zanedbatelná," uvádí studie. Aby byl podle ní možný "elementární rozvoj", muselo by se změnit financování a měl by se zapojit i soukromý kapitál.

Související

Očkování, ilustrační fotografie

Očkování má 92 procent seniorů z domovů a až 65 procent pracovníků

Očkování proti koronaviru má zhruba 92 procent klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem. Naočkovat se nechalo 60 až 65 procent zaměstnanců. ČTK to dnes sdělila Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Ve svých propočtech vycházela ze statistik ministerstva zdravotnictví.

Více souvisejících

Domov důchodců populace Ministerstvo práce a soc. věcí Jana Maláčová (ČSSD) Česká republika důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 3 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 6 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 7 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy