Důsledky útoku z 11. září pociťujeme dodnes, připomíná expert

Teroristický útok na USA 11. září 2001 byl podle zástupce ředitele Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Josefa Procházky strategickým šokem, obdobně jako covid. V odborné literatuře se do té doby nesetkal se scénářem, který by takovou krizovou situaci předvídal.

Důsledky útoků jsou podle něj navíc dodnes zřejmé v posílených bezpečnostních opatřeních, jako je třeba omezování osobní svobody. Procházka to řekl v rozhovoru s ČTK. Od útoku na "dvojčata" dnes uplynulo 20 let. Centrum funguje pod brněnskou Univerzitou obrany.

Procházka před dvaceti lety pracoval v Ústavu strategických studií Vojenské akademie v Brně, dnes Univerzity obrany. Pracoviště se zabývalo mimo jiné i otázkami spojenými s hodnocením bezpečnostního prostředí a vojenskými návaznostmi. "Nepamatuji si, že bych se do té doby v odborné literatuře nebo analytických studiích setkal se scénářem, který by predikoval obdobnou krizovou situaci. Z mého pohledu se jednalo o strategický šok," uvedl Procházka.

Pokud podle něj není taková situace předvídána a není promítnuta do systému krizového plánování, lidé na ni nejsou dostatečně připraveni. Takže rozhodování a konání jsou zhoršené a zatížené chybami, protože jsou přijímána především adhoc opatření a využívána neodzkoušená řešení. "Rozhodovací proces je prostě zatížen nejistotou a neúplnými informacemi. Nakonec situaci s covidem lze do jisté míry považovat za velmi podobný strategický šok a víme, jak obtížné je nalézt účinná řešení," uvedl Procházka.

Tradiční slabinou podle něj byla účinná komunikace s veřejností. Řešení situace ale podle něj ukázalo i některé mezery v připravenosti na podobné situace i v dalších oblastech - v legislativní, organizační, materiálního vybavení policie a armády i ve schopnostech různých systémů vzájemně spolupracovat.

Opatření krizového řízení v Česku pak podle něj kopírovala přístupy ve všech západních zemích. Okamžitá opatření směřovala především k zajištění větší bezpečnosti na letištích, posílení ochrany prvků kritické infrastruktury, vládních institucí a podobně. Kromě okamžitých opatření ale byla podle něj přijata i celá řada dlouhodobých systémových kroků, která v krizovém řízení platí dosud. Procházka uvedl, že jedna z významných záležitostí se dotkla například ochrany společného aliančního vzdušného prostoru a rozhodování o použití vojenských prostředků v případě zneužití civilního letadla k teroristickým účelům.

Z dnešního pohledu je podle něj zřejmé, že se svět po 11. září změnil. "Ta nejzásadnější věc je, že platíme stále větší a větší cenu za naši bezpečnost. Tuto cenu nelze vyjádřit z pohledu finančního, ale v podobě stále významnějšího omezování naší osobní svobody," řekl Procházka. V tomto ohledu se výrazně posunul rozvoj a využití nových technologií především v biometrii a dalších metodách identifikace jednotlivců. Zvýšené možnosti také nabízí monitorování všech druhů komunikace, ať na sociálních sítích, tak i v sítích mobilních operátorů.

"Všude přítomné kamerové systémy mě osobně občas znepokojují, i když jejich užitečnost nelze popřít. Až neuvěřitelně dnes působí například záběry ve filmech ze 70. a 80. let minulého století, kdy se lidé na letištích pohybovali v podstatě volně, bez kontrol. Člověk si až povzdechne, jak to byla tenkrát uvolněná doba, i když samozřejmě terorismus se projevoval i tenkrát," uvedl Procházka.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy