Evropský soud zamítl stížnosti českých rodičů kvůli očkování dětí

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku zamítl stížnosti českých rodičů, kteří se na něj obrátili kvůli povinnému očkování dětí. Ve svém dnešním verdiktu uvedl, že Česká republika trváním na povinném očkování neporušila jejich právo na respektování soukromého a rodinného života.

Soud rozhodoval o celkem šesti stížnostech, první do Štrasburku dorazila už v roce 2013. Ve většině případů šlo o to, že předškolní zařízení odmítla přijmout neočkované děti.

Rozsudek nyní Velký senát přijal poměrem 16 hlasů k jednomu, verdikt je konečný.

Soud konstatoval, že povinné očkování, pokud je nedobrovolné, představuje narušení tělesné integrity, a vztahuje se tedy na něj článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života. Zároveň ale uznal, že Česko svým rozhodnutím očkování dětí vyžadovat "prosazuje legitimní zájmy ochrany zdraví a práv ostatních lidí".

"(Soud) poukazuje na fakt, že očkovací povinnost v České republice důrazně podporují zdravotnické úřady," uvedl soud. Podle něj tím chrání zdraví jednotlivců i populace jako celku a bojují tím proti trendu klesající míry proočkovanosti mezi dětmi.

První stížnost proti povinnému očkování podal u ESLP v roce 2013 Pavel Vavřička, který v roce 2003 nepřivedl dceru a syna k očkování proti tetanu, dětské obrně a virové hepatitidě typu B. Krajská hygienická stanice mu poté vyměřila pokutu a Vavřička se obrátil na české soudy. Ten ústavní v roce 2011 rozhodl, že by soudy měly v odůvodněných případech upustit od pokutování i jiného nátlaku na rodiče, kteří odmítají povinné očkování svých dětí. Samotnou povinnost očkování ale nezpochybnil. Další stížnosti se týkaly toho, že školky odmítly přijmout ke vzdělávání děti, které nebyly řádně očkované.

Soud ve Štrasburku uvedl, že pokuta vyměřená jednomu z rodičů nebyla nepřiměřená a rozhodnutí školek o nepřijetí neočkovaných dětí bylo podle něj spíše "preventivním" než "represivním" opatřením, navíc časově omezeným.

V Česku se děti povinně očkují dvěma vakcínami. Tak zvaná hexavakcína umožňuje očkování proti šesti nemocem - dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae. Vakcínou MMR se pak očkuje proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk očkování

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

Sociální síť X

"Bezpečný prostor pro svobodu projevu." DSA po roce zveřejnila hodnocení Muskovy sítě X

Sociální síť X, vlastněná Elonem Muskem, se představila Evropské komisi jako „bezpečný prostor pro svobodu projevu“. V rámci povinného hodnocení rizik podle nařízení o digitálních službách (DSA) platforma zdůraznila své úsilí o moderaci obsahu a podporu otevřené diskuze. Toto hodnocení, datované do září 2023, bylo zveřejněno ve zkrácené podobě až nyní, uvedl server Politico.

před 2 hodinami

Válka v Izraeli

Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí

Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.

před 3 hodinami

Bašár Asad

Asadovi jde o všechno. Povstání rebelů může ukončit jeho vládu nad Sýrií

Režim Bašára Asada, který po desetiletí ovládal Sýrii, čelí nečekaným zkouškám, jež odhalují jeho dlouhodobou křehkost. Od počátku občanské války v roce 2011 byl Asadův režim zachráněn pouze díky zásadní podpoře od Íránu, Hizballáhu a Ruska. Nyní se však situace dramaticky změnila a podle CNN čelí Asad existenční hrozbě.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Přehledně: Co se právě teď odehrává v Sýrii?

Konflikt v Sýrii se znovu rozhořel kvůli nové ofenzivě, kterou zahájila koalice rebelů známá jako "Vojenské operační velení". Ta uskutečnila překvapivý útok a podařilo se jí získat kontrolu nad částmi Aleppa, uvedl server CNN.

před 8 hodinami

Călin Georgescu

Rumunsko balancuje nad propastí. V dusné proruské atmosféře volí parlament

Rumunsko dnes prochází klíčovými parlamentními volbami, které přicházejí v bouřlivé politické atmosféře. Výsledek minulého týdne, kdy v prvním kole prezidentských voleb šokoval vítězstvím ultrapravicový kandidát Călin Georgescu, vyvolal masové protesty a obvinění z volebních manipulací i zahraničního vměšování. Uvedl to The Guardian.

před 9 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První krok nově zvolených lídrů EU: Vyrazili do Kyjeva podpořit Ukrajinu

Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.

před 10 hodinami

Válka v Sýrii

Krize v Sýrii: Kdo jsou povstalci, kteří ovládli Aleppo?

V posledních dnech došlo k dramatickým událostem v Sýrii, kde povstalecké síly ovládly značnou část města Aleppo, druhého největšího města v zemi. Tato ofenzíva, kterou vedla islamistická militantní skupina Hayat Tahrir al-Sham (HTS), představuje největší útok proti syrskému režimu za poslední roky. Útok překvapil nejen vládu prezidenta Bašára al-Asada, ale také jeho spojence, jako jsou Rusko, Írán a libanonský Hizballáh.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Donald Trump

Trump nasadí proti Číně tým jestřábů. Jak zareaguje peking?

Druhé prezidentské období Donalda Trumpa začíná s týmem, který se zaměřuje na tvrdý postoj vůči Číně. Trumpovy nominace do klíčových funkcí, například do pozice ministra zahraničí či národní bezpečnosti, jsou plné takzvaných „jestřábů“, kteří považují Čínu za zásadní hrozbu a volají po intenzivním soupeření s ní na ekonomické, diplomatické i vojenské úrovni. Tento přístup slibuje další komplikace v již tak napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.

Aktualizováno včera

včera

Aleppo se po útoku povstalců i ruských stíhaček mění ve válečnou zónu

Aleppo v plamenech. Syrští povstalci obsadili většinu města, útočí proti nim ruské stíhačky

Syrská válka zažila další zásadní zvrat, když povstalci převzali kontrolu nad většinou druhého největšího města Aleppa. Podle britské monitorovací skupiny Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) došlo k intenzivnímu střetu mezi povstalci a vládními silami, přičemž ruské letectvo zareagovalo nálety na vybrané oblasti města. Tyto letecké útoky představují první takovou akci od roku 2016.

včera

Vzít Ukrajinu do NATO? Bývalý diplomat vysvětlil, jakým směrem se ubírá Zelenského myšlení

Bývalý britský velvyslanec v Rusku, sir Tony Brenton, se vyjádřil k nedávným komentářům prezidenta Volodymyra Zelenského, které naznačují významný posun v přístupu Ukrajiny k válce s Ruskem. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy