Genderová rovnost? Česko má ostudu, v žebříčku zemí EU se prudce propadlo

Ukázal to Index rovnosti žen a mužů, který dnes zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE).

Inspiring opening speech by Virginija Langbakk, director of @eurogender calling on the audience to see the nuances and diversity of stories and faces of the women (and the men) behind the statistics in the #EigeIndex #gendergap #WorkLifeBalance pic.twitter.com/qDvVMYlozA

Index popisuje šest oblastí - práci, peníze, vzdělávání, podíl na moci, trávení času a zdraví, a to za rok 2017. ČR je ve všech kapitolách podprůměrná. Ze sta bodů jich získala 55,7. Od roku 2005 se za 12 let zlepšila o 2,1 bodu.

Podle zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) umístění v indexu dokazuje, že Česko na tom z pohledu rovnosti žen a mužů není vůbec dobře. Uvedla, že v pozici zmocněnkyně se snaží na problémy neadekvátního zastoupení žen ve společnosti upozorňovat, z druhé strany však nechce být aktivistická, protože přílišný aktivismus situaci k lepšímu nezmění. Jako příklad uvedla diskusi k Istanbulské úmluvě, kterou česká společnost, podle jejích slov konzervativní, odmítla, ačkoliv obsahuje řadu prospěšných ustanovení.

Válková, která za nedobré výsledky ČR v indexu přiznala svou částečnou politickou odpovědnost, se dále vymezila proti možnosti zavést povinné kvóty na účast žen na kandidátních listinách i ve vedení firem se státní účastí. Dodala, že v českých podmínkách jsou kvóty dlouhodobě neprůchozí a nemá smysl jimi společnost dráždit.

První místo v žebříčku si od roku 2005 drží Švédsko s 83,6 bodu. Následují další severské státy, Francie, Británie a Nizozemsko. Poslední skončilo Řecko s 51,2 bodu. EU dosáhla v průměru 67,4 bodu, je to o 5,4 bodu víc než v roce 2005. "Česko postupuje pomaleji než ostatní členské státy," uvedl EIGE v dokumentu.

Z údajů vyplývá, že za zlepšováním některých kritérií nejsou v ČR v posledních letech ani tak cílená opatření, jako spíš ekonomická konjunktura. Podle zprávy některé země ve zlepšování situace polevily a celá osmadvacítka se posouvá kupředu "šnečím tempem".

V pracovní oblasti Index popisuje zaměstnanost s plnými či částečnými úvazky a segregaci na trhu práce s ženskými a mužskými obory. Česko skončilo v této kapitole čtvrté od konce. V zaměstnávání mužů i žen na plný úvazek bylo sice mezi nejlepšími státy, propadlo se ale kvůli segregování pracovního trhu. Zatímco ve školství či zdravotnictví převládají ženy, ve vědě a technických profesích je jich málo. Podle zprávy má ČR tento rozdíl největší v EU. Od roku 2005 se podařilo hodnocení zlepšit o 0,1 bodu, vyplývá ze zprávy.

V rovném podílu na moci, který se sleduje podle zastoupení žen a mužů ve vládě, Parlamentu a zastupitelstvech, i ve vedení médií či velkých firem, je ČR třetí od konce. Od roku 2005 se propadla. Zpráva poukazuje na to, že ženy mají omezené možnosti ovlivňovat vývoj a nastavení podmínek v zemi.

EIGE sleduje také výdělky a riziko chudoby. Ve financích je ČR zhruba v polovině žebříčku. Patří ale ke státům s největšími rozdíly v příjmech mužů a žen, ženám také mnohem víc hrozí chudoba než mužům. Ve vzdělávání se sledují vysokoškolská studia, formální a neformální učení či podíl mužů a žen ve školských, zdravotních a sociálních oborech. I tady se ČR umístila v polovině. Body získala za vysoký podíl absolventek univerzit, klesla znovu kvůli segregování ženských a mužských oborů.

Do času zahrnuje index péči o domácnost, děti, starší příbuzné či postižené a také sport, kulturu či dobrovolnictví. Z 28 zemí ČR skončila osmnáctá. Stejná příčka jí připadla i ve zdraví, kdy se sleduje doba dožití, roky ve zdraví či spotřeba alkoholu, tabáku i ovoce a zeleniny, ale také přístup k péči.

Vláda v pondělí schválila Akční plán pro rovnost žen a mužů na léta 2019 - 2020, který obsahuje sadu 19 opatření na zlepšení současné situace. Mezi nimi figurují takzvané genderové audity ve firmách se státní majetkovou účastí či podpora platové transparentnosti ve státní sféře.