Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Justice nechala památku ve vlastnictví státu. Ústavní soudci obdrželi stížnost v červenci, odmítli ji v polovině září. Z usnesení plyne, že se řád po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu, který zabavili nacisté, zákonem předepsaným způsobem. Řád s verdiktem nesouhlasí.
"Řád bude pokračovat ve snaze o navrácení majetku až do vyčerpání všech možností. Včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva," řekl ČTK mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Vzhledem k tomu, že řád tak pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl Národní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích. Následnou žalobu zamítl okresní soud a poté i olomoucká pobočka krajského soudu.
Advokátka NPÚ Lucie Dietschová dnes ČTK řekla, že verdikt Ústavního soudu ústav předpokládal. Za málo pravděpodobnou pokládá možnost, že by řád uspěl se stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Myslíme si, že tak, jak je ustanovena judikatura Evropského soudu pro lidská práva, je šance malá," uvedla. Evropský soud nemá ve své kompetenci, aby umožnil vydání Bouzova, doplnila. "Je posílena právní jistota státu ve vztahu k tomu majetku," řekla.
Dokazování bylo podle právníků památkového ústavu velmi náročné, spis čítal přes 4000 stran a bylo potřeba projít řadu archivních záznamů. Podle památkového ústavu je zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948, což je začátek rozhodného období podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Dovolání řádu odmítl v květnu Nejvyšší soud. Řád tehdy jako spornou otázku nastolil například to, zda byl po druhé světové válce uplatněn restituční nárok podle tehdejších předpisů a zda k definitivní konfiskaci došlo před, anebo až po únoru 1948. Podle Nejvyššího soudu se však řádu nepodařilo zpochybnit podstatný závěr, že po druhé světové válce už nebylo vlastnické právo německých rytířů obnoveno.
"Tvrdí-li pak, že k převzetí požadovaných nemovitostí došlo až dne 22. 3. 1949, opomíjí, že toho dne byl sice dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů sepsán zápis o odevzdání hradu, nicméně jako den přechodu byl uveden den 1. 5. 1947," stojí v usnesení Nejvyššího soudu.
Řád pokládá Bouzov za historický majetek svého právního předchůdce. Už dříve řád avizoval, že vyčerpá všechny možnosti, včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti řád intenzivně působil a dnes se tam se věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví.
Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Německý řád jej získal na konci 17. století. Na začátku druhé světové války nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Po válce přešel do majetku státu.
Související
Historie českých hradů a zámků: Které u nás byly jako první zpřístupněny veřejnosti?
Německý řád bojuje o Bouzov. Ve sporu se státem podal ústavní stížnost
Hrad Bouzov , církevní restituce , Ústavní soud ČR , Německý řád , Národní památkový úřad
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 2 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák