Hrad Bouzov zůstane státu, Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu

"Řád bude pokračovat ve snaze o navrácení majetku až do vyčerpání všech možností. Včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva," řekl ČTK mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Vzhledem k tomu, že řád tak pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl Národní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích. Následnou žalobu zamítl okresní soud a poté i olomoucká pobočka krajského soudu.

Advokátka NPÚ Lucie Dietschová dnes ČTK řekla, že verdikt Ústavního soudu ústav předpokládal. Za málo pravděpodobnou pokládá možnost, že by řád uspěl se stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Myslíme si, že tak, jak je ustanovena judikatura Evropského soudu pro lidská práva, je šance malá," uvedla. Evropský soud nemá ve své kompetenci, aby umožnil vydání Bouzova, doplnila. "Je posílena právní jistota státu ve vztahu k tomu majetku," řekla.

Dokazování bylo podle právníků památkového ústavu velmi náročné, spis čítal přes 4000 stran a bylo potřeba projít řadu archivních záznamů. Podle památkového ústavu je zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948, což je začátek rozhodného období podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Dovolání řádu odmítl v květnu Nejvyšší soud. Řád tehdy jako spornou otázku nastolil například to, zda byl po druhé světové válce uplatněn restituční nárok podle tehdejších předpisů a zda k definitivní konfiskaci došlo před, anebo až po únoru 1948. Podle Nejvyššího soudu se však řádu nepodařilo zpochybnit podstatný závěr, že po druhé světové válce už nebylo vlastnické právo německých rytířů obnoveno.

"Tvrdí-li pak, že k převzetí požadovaných nemovitostí došlo až dne 22. 3. 1949, opomíjí, že toho dne byl sice dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů sepsán zápis o odevzdání hradu, nicméně jako den přechodu byl uveden den 1. 5. 1947," stojí v usnesení Nejvyššího soudu.

Řád pokládá Bouzov za historický majetek svého právního předchůdce. Už dříve řád avizoval, že vyčerpá všechny možnosti, včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti řád intenzivně působil a dnes se tam se věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví.

Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Německý řád jej získal na konci 17. století. Na začátku druhé světové války nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Po válce přešel do majetku státu.