REPORTÁŽ: Jak funguje radikalizace? Sonda do duše českých dezinformátorů aneb "sdílej, než to smažou"

Sobotní protestní pochody v Německu proti opatřením nařízeným kvůli šíření covidu-19 provázela početná česká účast. Ne však přímo na místě konání, ale na internetu, kde celý den řada lidí demonstraci podporovala. Hlavní roli ale paradoxně nesehrála fakta, nýbrž dezinformace. Server EuroZprávy.cz proto připravil netradiční reportáž, která vznikla rovněž zpoza monitoru. A zmapovala, jak vypadá den mezi lidmi věřícími v nejrůznější hoaxy a fake news.

V průběhu celého dnešního dne jsme monitorovali, jakým způsobem na demonstraci v Německu reagují čeští odpůrci nošení roušek a dalších opatření přijatých kvůli šíření covidu-19. Není totiž překvapením, že nespokojené spektrum obyvatel zakládá na sociálních sítích diskuzní skupiny, v nichž se lidé ve svém přesvědčení navzájem podporují. Rozumná diskuze tam mnohdy neexistuje, oponentní názory jsou napadány a nezřídka i mazány a jejich autoři následně zablokováni.

Na podobném principu funguje například skupina "Nejsme vaše loutky", která aktuálně čítá necelých 20 000 uživatelů Facebooku. Mezi moderátory skupiny patří například zakladatelka iniciativy Občanská neposlušnost Lenka Tarabová nebo bývalá reportérka Jana Peterková, na níž už dříve upozornil server Manipulatori.cz.

Každý den se ve zmíněné skupině objeví stovky příspěvků a komentářů, které vyzývají k rebelii formou nenošení roušek, zpochybňování statistik, zpochybňování účinnosti opatření, ale i k popírání existence koronaviru samotného. Výjimkou nejsou ani příspěvky, kde se lidé fotí bez roušky v metru, ačkoliv tam je jejich nošení povinné.

Lidé se zde také vzájemně informují o kontrolách ze strany policie a díky početnému množství odkazů na dezinformační weby se diskuze mnohdy stáčí k čistě konspiračním tématům, od údajné škodlivosti PCR vyšetření až po domnělou škodlivost očkování.

Často bývá smyslem podobných skupin vzájemné podporování se, což vede až k radikálním názorům a postojům. Ve výše zmíněné diskuzní skupině se tak například dnes šlo setkat se zamyšlením se nad zapálením stánku, který prodává roušky, ale nechyběl například ani příspěvek, kde mladík vyhrožoval fyzickým násilím, pokud v jeho blízkosti někdo použije dezinfekci.

Tématem číslo jedna ale byla v sobotu demonstrace v Berlíně, o níž se hovořilo už několik dní dopředu. Napomohl tomu i zákaz ze strany úřadů, který byl podle organizátorů čistě politickým rozhodnutím. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení.

Za protesty ale stojí spíše pravicoví extrémisté a konspirační teoretici, jak upozornil Die Welt. Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

To ale nebylo splněno, a proto policie začala v průběhu odpoledne demonstraci rozpouštět. Ta se následně rozdělila na několik menších pochodů, které nadále procházely městem. Podle policie se původně očekávala účast zhruba 22 tisíc lidí, následně v průběhu policisté informovali o 18 tisících účastníků. 

Na sociálních sítích se ale už v pátek objevila zcela jiná informace, či spíše dezinformace. Podle ní se mělo protestů zúčastnit 5 milionů lidí, kteří měli na místě zůstat několik dní. Účelem měl být pád vlády a měly se zapojit letecké i autobusové společnosti, lodě a vrtulníky. 

Nepravdivé informace šířené i v Česku, včetně zmíněné skupiny, hovořily také o tom, že se mají policisté přidat na stranu demonstrujících a napříč Berlínem mají být zřízeny tábory, což se rovněž nestalo. 

Přesto byli čeští odpůrci opatření od rána plni očekávání. Někteří z nich se na místo vydali i osobně, další tvrdili, že jsou ve spojení s místními lidmi. Desítky lidí sdílely živé přenosy přímo z místa konání a podporovaly protestující s tím, že "demonstrují za svobodu v celé Evropě".

Netrvalo však dlouho a začaly se objevovat i názory typické tomuto spektru lidí. "Média o demonstracích neinformují", "o počtu lidí lžou" a když se sem tam objevil odkaz na některou ze zpráv českých médií mapujících aktuální počet nakažených v Česku, rázem bylo jasno: "Čísla jsou smyšlená a média zmanipulovaná".

Pod heslem "sdílej, než to smažou", což je oblíbený postoj dezinformátorů k fake news, které jsou ze sociálních sítí mazány nebo označovány jako nepravdivé, se následně začala objevovat i videa natočená účastníky demonstrace. Ta ale ani zdaleka nezachycovala miliony lidí. 

To vše trvalo do doby, než se několik uživatelů rozhodlo situaci vyhrotit, a to příspěvky typu: "Německá vláda omezila internet." Nebo: "Demonstraci se Angele rozpustit nepodařilo, ale nechala z velké části vypnout internet, aby se videa z demonstrace nemohla šířit do světa." 

Že jde o nesmysl potvrdili jinde na sociálních sítích uživatelé žijící přímo v Německu. K žádnému zákazu internetu pochopitelně nedošlo, s ohledem na větší množství lidí na jednom místě mohlo dojít k přetížení sítí, což není neobvyklé, vláda se ale k vypnutí internetu rozhodně neuchýlila. O tom ostatně svědčí i živé přenosy, které z místa konání běžely nadále.

Tato informace ale stačila k tomu, aby se lidé začali bouřit. Během několika málo hodin zaplavily různé skupiny stovky příspěvků a komentářů, v nichž se hromadně nadávalo na média, na vědce, vlády i ti, kteří roušky nosí. Napomáhaly tomu dezinformační příspěvky, z nichž například jeden hovořil o tom, že byla zničena Braniborská brána a policie snahy o udržení klidu vzdala. 

Brána však stojí nadále a autorka nedokázala své tvrzení ničím doložit. Přesto dál rezonovalo mezi nespokojenými lidmi. Další příspěvky uživatelů tvrdily, že se zastavily vlaky, zavřely dálnice, a policie útočí na demonstranty. Záběry těchto smyšlených činů však chybí. Údajně kvůli zmíněnému vypnutému internetu.

Mezi diskutujícími se také začala šířit fáma, že i lidé na Mauriciu protestují kvůli opatřením souvisejícím s covidem-19. Údajně se mělo jednat až o statisíce lidí. Není přitom nijak těžké ověřit si, že se akce zúčastnily "jen" desítky tisíc lidí, a ty navíc protestovaly pouze proti pomalé reakci vlády na únik ropy z havarované japonské lodi a kvůli nálezu desítek mrtvých delfínů. 

Rovněž se sem tam v některých dalších menších diskuzních skupinách, jejichž názvy server EuroZprávy.cz vzhledem k většímu počtu radikálního obsahu záměrně neuvádí, objevily fotografie či videa německé armády, která byla už v průběhu týdne spojována s berlínskou demonstrací. Záběry byly staré, často i několik let. To ale nikomu nevadilo. Nikdo si to totiž neověřil.

Zpět k výše zmíněné početné diskuzní skupině, na níž se tato reportáž zaměřuje především. Odpoledne přišlo na řadu téma počtu lidí, kteří se protestů zúčastnili. Ačkoliv lze podle fotografií z místa konání odhadnout účast na desítky tisíc lidí, internetoví dezinformátoři hovořili o milionech až desítkách milionů.

Přehnané nadsazování počtu účastníků přitom není ničím novým a nejde jen o český fenomén. Na stejný problém upozornil i Die Welt. "Kolem poledne se na sociálních sítích šířily první nepravdivé zprávy o počtu účastníků: V hlavním městě je údajně 8,5 milionu protestujících," napsal.

Podle českých uživatelů sociálních sítí šlo o milion, dva miliony, ale i deset milionů lidí. Stejné dezinformace se však objevovaly i během demonstrací na počátku srpna, kterých se zúčastnilo rovněž několik desítek tisíc lidí. Dezinformace ale i v tomto případě hovořily o milionech. 

Aby svá tvrzení lidé podpořili, sdíleli fotografie a videa s velkým počtem lidí na jednom místě. Ta ale neměla často s dnešním protestním pochodem co dočinění. Šlo například o demonstraci kvůli situaci v Bělorusku či starší demonstrace z Německa.

Jak dozvuky protestu pomalu mizí, i život v této sociální skupině se vrací k normálu. Objevují se sice stále ještě spekulace o počtu lidí a nadávky na média, která podle některých o protestech neinformovala, pomalu se ale vrací i fotografie lidí z metra bez roušky, hoaxy o očkování, příspěvky zpochybňující legálnost opatření a zprávy z dezinformačních webů. To vše zde probíhá na denní bázi za velké podpory stovek aktivních uživatelů, kteří vyzývají i k radikálnímu řešení zahrnujícímu například použití síly.

Podobné smýšlení není výsadou pouze této jedné zmíněné skupiny. Jak už jsme uvedli výše, napříč internetem, a sociálními sítěmi zejména, lze nalézt desítky webů a skupin, v nichž se na denní bázi odehrává něco podobného. Ty čítají tisíce až desítky tisíc lidí a často se v nich nacházejí "známé tváře", lidé, kteří jsou aktivní ve více diskuzích zároveň. 

Ti následně nejrůznějšími metodami šíří svůj antisystémový boj bez ohledu na fakta či logiku informací, které prosazují. Vysvětlení nesrovnalostí, například právě těch s počtem účastníků na různých akcích, mají ale vždy stejné: "Média lžou, cenzura jede na plné obrátky, vláda tají pravdu."

Je k zamyšlení, kolik takových lidí rozdmýchávajících nevraživost, svým názorům skutečně věří, a v kolika případech jde o jedince, kteří ohrožují demokracii v zájmu "vyšších (například finančních) cílů". Na otázku, proč největší pozornost každé podobné akci věnují proruská a ruská státní média, si ale každý jistě odpoví sám. 

Související

Co způsobilo takový výbuch? O tom se na internetu živě spekuluje, o jaký druh bomby šlo ale zatím nikdo s jistotou neuvedl

Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu

Server Seznam Zprávy přišel ve středu ve večerních hodinách se zdánlivě šokující zprávou. V titulku doslovně uvedl, že "Rusko svrhlo na ukrajinské město jednu z nejničivějších bomb." V článku se následně odkazuje na možné použití bomby ODAB-9000, ačkoliv její nasazení na Ukrajině nebylo prokázáno a řada zdrojů tuto informací vyvrací s tím, že se jedná o ruskou propagandu.

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news Facebook internet Lidé fake news reportáž

Aktuálně se děje

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

včera

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

včera

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy