REPORTÁŽ: Jak funguje radikalizace? Sonda do duše českých dezinformátorů aneb "sdílej, než to smažou"

Sobotní protestní pochody v Německu proti opatřením nařízeným kvůli šíření covidu-19 provázela početná česká účast. Ne však přímo na místě konání, ale na internetu, kde celý den řada lidí demonstraci podporovala. Hlavní roli ale paradoxně nesehrála fakta, nýbrž dezinformace. Server EuroZprávy.cz proto připravil netradiční reportáž, která vznikla rovněž zpoza monitoru. A zmapovala, jak vypadá den mezi lidmi věřícími v nejrůznější hoaxy a fake news.

V průběhu celého dnešního dne jsme monitorovali, jakým způsobem na demonstraci v Německu reagují čeští odpůrci nošení roušek a dalších opatření přijatých kvůli šíření covidu-19. Není totiž překvapením, že nespokojené spektrum obyvatel zakládá na sociálních sítích diskuzní skupiny, v nichž se lidé ve svém přesvědčení navzájem podporují. Rozumná diskuze tam mnohdy neexistuje, oponentní názory jsou napadány a nezřídka i mazány a jejich autoři následně zablokováni.

Na podobném principu funguje například skupina "Nejsme vaše loutky", která aktuálně čítá necelých 20 000 uživatelů Facebooku. Mezi moderátory skupiny patří například zakladatelka iniciativy Občanská neposlušnost Lenka Tarabová nebo bývalá reportérka Jana Peterková, na níž už dříve upozornil server Manipulatori.cz.

Každý den se ve zmíněné skupině objeví stovky příspěvků a komentářů, které vyzývají k rebelii formou nenošení roušek, zpochybňování statistik, zpochybňování účinnosti opatření, ale i k popírání existence koronaviru samotného. Výjimkou nejsou ani příspěvky, kde se lidé fotí bez roušky v metru, ačkoliv tam je jejich nošení povinné.

Lidé se zde také vzájemně informují o kontrolách ze strany policie a díky početnému množství odkazů na dezinformační weby se diskuze mnohdy stáčí k čistě konspiračním tématům, od údajné škodlivosti PCR vyšetření až po domnělou škodlivost očkování.

Často bývá smyslem podobných skupin vzájemné podporování se, což vede až k radikálním názorům a postojům. Ve výše zmíněné diskuzní skupině se tak například dnes šlo setkat se zamyšlením se nad zapálením stánku, který prodává roušky, ale nechyběl například ani příspěvek, kde mladík vyhrožoval fyzickým násilím, pokud v jeho blízkosti někdo použije dezinfekci.

Tématem číslo jedna ale byla v sobotu demonstrace v Berlíně, o níž se hovořilo už několik dní dopředu. Napomohl tomu i zákaz ze strany úřadů, který byl podle organizátorů čistě politickým rozhodnutím. Radnici totiž ovládá koalice sociálních demokratů, postkomunistické levice a ekologická strana Zelení.

Za protesty ale stojí spíše pravicoví extrémisté a konspirační teoretici, jak upozornil Die Welt. Zákaz nakonec zvrátil soud, který ale nařídil řadu hygienických opatření, hlavně dodržování dostatečných rozestupů a nošení roušek.

To ale nebylo splněno, a proto policie začala v průběhu odpoledne demonstraci rozpouštět. Ta se následně rozdělila na několik menších pochodů, které nadále procházely městem. Podle policie se původně očekávala účast zhruba 22 tisíc lidí, následně v průběhu policisté informovali o 18 tisících účastníků. 

Na sociálních sítích se ale už v pátek objevila zcela jiná informace, či spíše dezinformace. Podle ní se mělo protestů zúčastnit 5 milionů lidí, kteří měli na místě zůstat několik dní. Účelem měl být pád vlády a měly se zapojit letecké i autobusové společnosti, lodě a vrtulníky. 

Nepravdivé informace šířené i v Česku, včetně zmíněné skupiny, hovořily také o tom, že se mají policisté přidat na stranu demonstrujících a napříč Berlínem mají být zřízeny tábory, což se rovněž nestalo. 

Přesto byli čeští odpůrci opatření od rána plni očekávání. Někteří z nich se na místo vydali i osobně, další tvrdili, že jsou ve spojení s místními lidmi. Desítky lidí sdílely živé přenosy přímo z místa konání a podporovaly protestující s tím, že "demonstrují za svobodu v celé Evropě".

Netrvalo však dlouho a začaly se objevovat i názory typické tomuto spektru lidí. "Média o demonstracích neinformují", "o počtu lidí lžou" a když se sem tam objevil odkaz na některou ze zpráv českých médií mapujících aktuální počet nakažených v Česku, rázem bylo jasno: "Čísla jsou smyšlená a média zmanipulovaná".

Pod heslem "sdílej, než to smažou", což je oblíbený postoj dezinformátorů k fake news, které jsou ze sociálních sítí mazány nebo označovány jako nepravdivé, se následně začala objevovat i videa natočená účastníky demonstrace. Ta ale ani zdaleka nezachycovala miliony lidí. 

To vše trvalo do doby, než se několik uživatelů rozhodlo situaci vyhrotit, a to příspěvky typu: "Německá vláda omezila internet." Nebo: "Demonstraci se Angele rozpustit nepodařilo, ale nechala z velké části vypnout internet, aby se videa z demonstrace nemohla šířit do světa." 

Že jde o nesmysl potvrdili jinde na sociálních sítích uživatelé žijící přímo v Německu. K žádnému zákazu internetu pochopitelně nedošlo, s ohledem na větší množství lidí na jednom místě mohlo dojít k přetížení sítí, což není neobvyklé, vláda se ale k vypnutí internetu rozhodně neuchýlila. O tom ostatně svědčí i živé přenosy, které z místa konání běžely nadále.

Tato informace ale stačila k tomu, aby se lidé začali bouřit. Během několika málo hodin zaplavily různé skupiny stovky příspěvků a komentářů, v nichž se hromadně nadávalo na média, na vědce, vlády i ti, kteří roušky nosí. Napomáhaly tomu dezinformační příspěvky, z nichž například jeden hovořil o tom, že byla zničena Braniborská brána a policie snahy o udržení klidu vzdala. 

Brána však stojí nadále a autorka nedokázala své tvrzení ničím doložit. Přesto dál rezonovalo mezi nespokojenými lidmi. Další příspěvky uživatelů tvrdily, že se zastavily vlaky, zavřely dálnice, a policie útočí na demonstranty. Záběry těchto smyšlených činů však chybí. Údajně kvůli zmíněnému vypnutému internetu.

Mezi diskutujícími se také začala šířit fáma, že i lidé na Mauriciu protestují kvůli opatřením souvisejícím s covidem-19. Údajně se mělo jednat až o statisíce lidí. Není přitom nijak těžké ověřit si, že se akce zúčastnily "jen" desítky tisíc lidí, a ty navíc protestovaly pouze proti pomalé reakci vlády na únik ropy z havarované japonské lodi a kvůli nálezu desítek mrtvých delfínů. 

Rovněž se sem tam v některých dalších menších diskuzních skupinách, jejichž názvy server EuroZprávy.cz vzhledem k většímu počtu radikálního obsahu záměrně neuvádí, objevily fotografie či videa německé armády, která byla už v průběhu týdne spojována s berlínskou demonstrací. Záběry byly staré, často i několik let. To ale nikomu nevadilo. Nikdo si to totiž neověřil.

Zpět k výše zmíněné početné diskuzní skupině, na níž se tato reportáž zaměřuje především. Odpoledne přišlo na řadu téma počtu lidí, kteří se protestů zúčastnili. Ačkoliv lze podle fotografií z místa konání odhadnout účast na desítky tisíc lidí, internetoví dezinformátoři hovořili o milionech až desítkách milionů.

Přehnané nadsazování počtu účastníků přitom není ničím novým a nejde jen o český fenomén. Na stejný problém upozornil i Die Welt. "Kolem poledne se na sociálních sítích šířily první nepravdivé zprávy o počtu účastníků: V hlavním městě je údajně 8,5 milionu protestujících," napsal.

Podle českých uživatelů sociálních sítí šlo o milion, dva miliony, ale i deset milionů lidí. Stejné dezinformace se však objevovaly i během demonstrací na počátku srpna, kterých se zúčastnilo rovněž několik desítek tisíc lidí. Dezinformace ale i v tomto případě hovořily o milionech. 

Aby svá tvrzení lidé podpořili, sdíleli fotografie a videa s velkým počtem lidí na jednom místě. Ta ale neměla často s dnešním protestním pochodem co dočinění. Šlo například o demonstraci kvůli situaci v Bělorusku či starší demonstrace z Německa.

Jak dozvuky protestu pomalu mizí, i život v této sociální skupině se vrací k normálu. Objevují se sice stále ještě spekulace o počtu lidí a nadávky na média, která podle některých o protestech neinformovala, pomalu se ale vrací i fotografie lidí z metra bez roušky, hoaxy o očkování, příspěvky zpochybňující legálnost opatření a zprávy z dezinformačních webů. To vše zde probíhá na denní bázi za velké podpory stovek aktivních uživatelů, kteří vyzývají i k radikálnímu řešení zahrnujícímu například použití síly.

Podobné smýšlení není výsadou pouze této jedné zmíněné skupiny. Jak už jsme uvedli výše, napříč internetem, a sociálními sítěmi zejména, lze nalézt desítky webů a skupin, v nichž se na denní bázi odehrává něco podobného. Ty čítají tisíce až desítky tisíc lidí a často se v nich nacházejí "známé tváře", lidé, kteří jsou aktivní ve více diskuzích zároveň. 

Ti následně nejrůznějšími metodami šíří svůj antisystémový boj bez ohledu na fakta či logiku informací, které prosazují. Vysvětlení nesrovnalostí, například právě těch s počtem účastníků na různých akcích, mají ale vždy stejné: "Média lžou, cenzura jede na plné obrátky, vláda tají pravdu."

Je k zamyšlení, kolik takových lidí rozdmýchávajících nevraživost, svým názorům skutečně věří, a v kolika případech jde o jedince, kteří ohrožují demokracii v zájmu "vyšších (například finančních) cílů". Na otázku, proč největší pozornost každé podobné akci věnují proruská a ruská státní média, si ale každý jistě odpoví sám. 

Související

Co způsobilo takový výbuch? O tom se na internetu živě spekuluje, o jaký druh bomby šlo ale zatím nikdo s jistotou neuvedl

Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu

Server Seznam Zprávy přišel ve středu ve večerních hodinách se zdánlivě šokující zprávou. V titulku doslovně uvedl, že "Rusko svrhlo na ukrajinské město jednu z nejničivějších bomb." V článku se následně odkazuje na možné použití bomby ODAB-9000, ačkoliv její nasazení na Ukrajině nebylo prokázáno a řada zdrojů tuto informací vyvrací s tím, že se jedná o ruskou propagandu.

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news Facebook internet Lidé fake news reportáž

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

před 1 hodinou

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

před 2 hodinami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 5 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 6 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 11 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 12 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy