Médiím věří 61 procent Čechů, s informacemi o pandemii je to výrazně horší

Médiím v Česku v průměru důvěřuje 61 procent Čechů, informacím o koronaviru ale od nich věří jen 26 procent lidí. Za nejdůvěryhodnější typ média je nadále považováno rádio, kterému věří 73 procent lidí, a televize s 65 procenty. Vyplývá to z letošního průzkumu Ami Digital Index, realizovaného společností AMI Digital ve spolupráci s agenturou STEM/MARK.

 Sběr dat se uskutečnil letos na vzorku více než 1000 respondentů ve věku od 15 let.

Nejdůvěryhodnějším zdrojem informací o koronaviru byli podle průzkumu lékaři, kterým důvěřuje 84 procent lidí, a dále rodina a přátelé. "Je zajímavé, že v tak odborném tématu jako je pandemie koronaviru lidé více důvěřují svým blízkým než například vědcům. Vládu nebo novináře dokonce v důvěryhodnosti přeskočili i sousedé, tedy většinou cizí lidé bez jakékoliv odbornosti," uvedl partner Ami Communications Jan Kučmáš.

Nejlépe hodnoceným médiem v souvislosti s koronavirovým zpravodajstvím je Česká televize, kterou spontánně zmínilo 29 procent lidí a dalších deset procent uvedlo televizi obecně. Tam také Češi získávali informace o pandemii a opatřeních nejčastěji. Alespoň jednou denně si ji za tímto účelem zapnulo 48 procent lidí. Druhým nejčastějším zdrojem informací o koronaviru byly zpravodajské weby, kde je vyhledávalo 39 procent dotázaných. Pět procent lidí důvěřuje webům, které jsou označovány za dezinformační.

"Nárůst důvěry v televizní formát obecně může souviset s tím, že se televiznímu zpravodajství dařilo komunikovat rychle se měnící vládní nařízení a dát dostatek prostoru vědcům a expertům, kteří pomáhali veřejnosti se ve složité situaci snáze orientovat. Nejtěžší pozici měl v tomto období pochopitelně tisk, který nemohl dostatečně pružně reagovat," dodal Kučmáš.

Senioři proti zbytku populace důvěřují médiím méně. Největší důvěru mají v rádia (64 procent), vede Český rozhlas. Mladí lidé ve věku 15 až 29 let naopak nejvíc věří sociálním sítím.  Nejmenší důvěru v sociální sítě má generace 30 až 44 let, ta naopak ze všech věkových skupin nejvíce důvěřuje tisku (62 procent).

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Více souvisejících

Media Noviny / tisk STEM/MARK Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) průzkumy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy