Mezi roky 2020 a 2021 ubylo lidí, kteří pijí alkohol denně či obden

Vyplývá to z Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR 2021 na reprezentativním vzorku 1788 osob, o kterém dnes Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval v tiskové zprávě.

V předchozích dvou letech byly kvůli protikoronavirovým opatřením opakovaně uzavřeny restaurace nebo omezena jejich provozní doba či kapacita. Odborníci se obávali, že více lidí bude pít alkohol doma.

"Analýza konzumních zvyklostí dospělých Čechů za posledních deset let naznačuje vysokou míru stability. V mezinárodním měřítku patří Česká republika mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu," uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. Takové užívání alkoholu má podle ní zdravotní, sociální i ekonomické dopady. "Snížení těchto škod vyžaduje nastavit účinnější systém opatření v omezení poptávky i nabídky," dodala.

Pití alkoholu denně či obden uvedlo v průzkumu 15,4 procenta lidí, proti roku 2020 jich ubylo o 4,4 procentního bodu. Dlouhodobých abstinentů bylo 17,7 procenta, v roce 2020 necelých 16 procent. Meziročně poklesla, zřejmě vlivem covidových omezení, i průměrná roční spotřeba alkoholu. Bez započtení abstinentů byla v roce 2020 osm litrů na hlavu, loni 6,9 litru čistého alkoholu.

Škodlivě, tedy průměrně více než 60 gramů etanolu denně, pije 10,6 procenta mužů a 4,1 procenta žen, pro které je škodlivá míra přes 40 gramů za den. Množství 60 gramů odpovídá zhruba třem pivům, šesti decilitrům vína nebo třem panákům.

Odborníci upozornili i na souvislost kouření a škodlivého užívání alkoholu. "Mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků kolem 40 procent. Zdravotní rizika se přitom zcela logicky pro lidský organismus zesilují konzumací obou těchto škodlivých návykových látek, tedy tabáku i alkoholu," vysvětlila Macková.

Celkově loni kouřilo cigarety 24,4 procenta osob starších 15 let, proti roku 2020 to bylo o 1,3 procenta víc. "I přes občasné roční odchylky lze ale ve sledovaných letech 2012 až 2021 pozorovat trvalé snižování podílu kuřáků v populaci," uvedl SZÚ. V roce 2012 užívala cigarety téměř třetina populace.

Denně loni kouřilo 22 procent mužů a 13,3 procenta žen, muži nejčastěji mezi 15 a 24 cigaretami, ženy pět až devět. Meziročně klesl podíl těch, kteří kouří přes 25 cigaret denně. Zatímco v roce 2020 jich bylo devět procent, loni necelá tři procenta.

"Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý," uvedla vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.

Ani alternativy cigaret, kde tabák nehoří, nejsou bez zdravotních rizik včetně závislosti. "Mnozí se přitom mylně domnívají, že pokud nekouří přímo tabák v podobě cigaret, doutníků či dýmky, tak vlastně nedělají pro své zdraví nic špatného. To je ale velký omyl," uvedla ředitelka SZÚ.

Náplň do elektronické cigarety podle ní obsahuje až 20 procent nikotinu, při zahřátí se rozkládá na škodlivé chemikálie. "V aerosolu některých elektronických cigaret byl v minulosti zjištěn i zdraví škodlivý trimethylpyrazin, formaldehyd, těžké kovy a další škodlivé látky," dodala. Podobná rizika podle ní nese i zahřívaný tabák.

Elektronické cigarety loni kouřilo 7,4 procenta populace, o třetinu víc než před rokem. Podobně vzrostl i podíl uživatelů zahřívaného tabáku. Více než polovina kuřáků elektronických cigaret užívá i ty klasické. Přes 28 procent kuřáků e-cigaret ale nikdy předtím nekouřilo. Nikotinové sáčky používalo asi 1,7 procenta populace, mladých ve věku 15 až 24 let asi 6,6 procenta.

"Pokud tyto alternativní výrobky pomáhají kuřákům v procesu odvykání, mohou být pro tuto dobu méně škodlivé, než klasická cigareta. Je tu ale nebezpečí, a statistika to potvrzuje, že podporují v závislosti na jiné formě příjmu nikotinu i lidi, kteří nikdy před tím nekouřili," dodala Nejedlá.