Veřejně přístupná fotografická výstava s názvem Televizi lidem, NE stranám připomene od 11. do 24. ledna na Jungmannově náměstí v Praze 20. výročí televizní krize z přelomu let 2000 a 2001. Výstavu snímků Evžena Janouška, Jana Fišera a Vratislava Hůrky uvede 11. ledna v 16:00 v místě jejího konání protestní shromáždění, které spolek Milion chvilek svolává v souvislosti s děním v Radě České televize (ČT). ČTK o tom dnes informoval mluvčí spolku Jiří-Jakub Zévl.
Na shromáždění vystoupí například Jiří František Potužník, bývalý redaktor ČT a aktivní účastník tehdejších protestů. Vystoupí také autoři fotografií a předseda spolku Milion chvilek Benjamin Roll. Vzhledem k epidemické situaci je počet účastníků shromáždění omezen. Na událost není zvaná široká veřejnost. Protest bude živě přenášen na komunikačních platformách Milionu chvilek.
"Připomínat televizní krizi znamená i připomínat, jaký význam mají nezávislá média v demokratickém systému. Protesty před dvaceti lety zabránily přeměně České televize v hlásnou troubu hegemonů tehdejší politiky," uvedl dnes Zévl.
Události z přelomu let 2000 a 2001 přivedly do ulic desetitisíce lidí a vyústily mimo jiné ve změnu zákonů o veřejnoprávních médiích. Bezprostřední příčinou rozruchu kolem televize před 20 lety bylo odvolání generálního ředitele Dušana Chmelíčka a zejména pak rychlý výběr nového šéfa ČT. Tím televizní rada 20. prosince 2000 zvolila Jiřího Hodače. Proti Hodačovu jmenování do čela celé televize se postavila velká část zaměstnanců zpravodajství, na obrazovce se dokonce objevilo jejich nesouhlasné stanovisko s tímto krokem. Hodač jmenoval ředitelkou zpravodajství bývalou redaktorku Janu Bobošíkovou.
Hodačovy odpůrce podpořili někteří politici, zejména z tehdejší čtyřkoalice a části ČSSD. Vyvrcholení nepřehledné situace na obrazovce pak přišlo 27. prosince večer, když ČT přestala na pokyn Hodače úplně vysílat. Signál veřejnoprávní televize se v éteru znovu objevil až po téměř 23 hodinách po výzvě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zpravodajství ale ČT nadále vysílala dvojí. Krizí se začali zabývat také politici a 3. ledna vláda schválila novelu zákona o ČT. Ve stejný den se také v Praze, Brně a Ostravě uskutečnily desetitisícové demonstrace na podporu revoltujících zaměstnanců televize. Hodač dlouho odmítal výzvy k rezignaci. Odchod z čela televize nakonec oznámil 11. ledna 2001. Poslanci 9. února na základě novely zákona zvolili prozatímním ředitelem ČT jejího bývalého zaměstnance Jiřího Balvína.
Rušno je kolem ČT i dnes. Loni 7. prosince se několik desítek lidí sešlo před budovou České televize v Praze na podporu nezávislosti tohoto veřejnoprávního média. Situace v televizní radě, která nedávno odvolala svou dozorčí komisi, podle pořadatelů shromáždění ze spolku Milion chvilek ohrožuje nezávislost a důvěryhodnost České televize. Obdobné akce organizátoři svolali i v dalších českých městech.
"Nezávislost České televize a veřejnoprávních médií obecně je jednou z našich červených čar, tedy krajních mezí, po jejichž překročení musí přijít hlasitá odpověď občanské společnosti. Současná situace v Radě ČT je alarmující, dlouhodobě ji sledujeme a jsme připraveni Českou televizi i nadále bránit," uvedl Benjamin Roll, předseda a mluvčí Milionu chvilek.
Související

Blažek chtěl mluvit na demonstraci za své odvolání, Milion chvilek mu to nedovolil

Milion chvilek dostal pokutu za kampaň v prezidentských volbách
Milion chvilek pro demokracii , Česká televize , Benjamin Roll (Milion chvilek) , Rada České televize
Aktuálně se děje
před 23 minutami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
před 48 minutami

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny
před 1 hodinou

Další bezesná noc nad Kyjevem. Masivní ruský útok zabil důchodkyni a mladou policistku
před 1 hodinou

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib
před 2 hodinami

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu
před 3 hodinami

Příjemné letní počasí přetrvá. Po víkendu se oteplí, ale jen nepatrně
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera
Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci.
Zdroj: Jakub Jurek