KOMENTÁŘ - Jsme jako malé děti, kterých se při problému či křivdě musí zastat strýc, protože jejich vlastní rodiče se k nim zcela otočili zády. Přesně tak se jeví současná situace, kdy Rusko v diktátorském tónu zastrašuje komunální politiky kvůli jejich historickým postojům v čele s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem. Postavit se za ně krátce před Dnem vítězství musel až generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, neboť český prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem k zastrašování téměř mlčí. Výročí osvobození zkalila i gratulace ve stylu Gustáva Husáka či odstranění americké vlajky.
Měli ideální příležitost ukázat, že za Čechy stojí. Při pátečním Dni vítězství, kdy premiér Andrej Babiš hovořil v souvislosti s květnovým Pražským povstání i s koncem druhé světové války o hrdinství a děkoval spojencům, mohl alespoň naznačit, že pro Čechy je boj s diktátorskými režimy stále aktuální. Zůstalo jen u frází a prázdných slov. Pokud se mluví, že v květnu 1945 skončila nacistická totalita, je nutné připomenout, že Rusko by rádo obnovilo další. Po moci, kterou nad námi měl bývalý Sovětský svaz 41 let, se některým tamním politikům zřejmě zastesklo. K tomu se ale bohužel český ministerský předseda neodvážil.
Pokusů o ucpání svobodného proudu si všiml až generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg, jemuž nepřijde normální, když protirusky orientovaný primátor metropole Zdeněk Hřib i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který nechal odtranit sochu maršála Koněva, a starosta Řeporyj Pavel Novotný za vybudování pomníku vlasovcům, musejí mít policejní ochranu. A to kvůli zastrašování ze strany Rusů. Údajně dokonce měli na neposlušnou trojici vyslat agenta s jedem ricin. Stoltenberg označil jakýkoli pokus o použití síly či zastrašení zvolených zastupitelů za podkopání demokracie jako takové. A proto se podle něho na něco takového musí silně reagovat a jasně říct, že to je neakceptovatelné.
Nejvyšší čeští politici jsou ale asi z jiného světa a varovná slova generálního tajemníka NATO nechtějí asi vůbec slyšet. Jinak by museli už dávno vydat oficiální protest a odhodlat se k radikálnímu kroku, kterým by bylo ze země vyhostit ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, což premiér Babiš odmítl a jen dodal, že Česká republika si nenechá líbit, aby cizí mocnosti ovlivňovaly její politické dění. K žádné revoluci nezavelela ani hlava státu. Prezident Zeman sice považuje výhrůžky ruských činitelů trestním stíháním pražských politiků za přemrštěnou reakci, která ale reaguje na hloupost „jinak bezvýznamných politiků“ a tím pro něj celá kauza skončila.
Hlava státu změnila názor, na generála Pattona si už nevzpomene
Poté prokázal naprosté servilní patolízalství k prezidentu Ruské federace Vladimíru Putinovi, jemuž u příležitosti 75. výročí Dne vítězství napsal, že díky Rudé armádě a hrdinnému ruskému lidu bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes. Gratulaci zakončil azbukou napsaným С Днём Победы!“, což v překladu znamená „S Dnem vítězství!“ Kdyby pod zněním textu nebyl podespaný Miloš Zeman, člověk by si myslel, že jeho pisatelem je doktor Gustav Husák. Také exprezident ČSSR zamlčoval, že část bývalého Československá osvobodili Američané a nikoli jen Sověti a že Praze pomohli vlasovci.
Ano, role Rudé armády při osvobozování tehdejšího Československa je neoddiskutovatelná, na území padlo 140 tisíc jejich vojáků, ale také je nutné připomenout, jak se zde osvoboditelé na rozdíl od Američanů chovali. Kradli, znásilňovali ženy a nepohodlné lidi hned po osvobození vraždili. Na to zřejmě pan prezident při psaní děkovného dopisu nepomyslel. Zeman se sice okrajově zmínil, že za svobodu vděčíme i jiným národům, ale zastavit se měl více u Ukrajinců. Osvobozování Československa v roce 1945 se totiž zúčastnili vojáci 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. U pěchotních jednotek a útvarů těchto frontů bylo údajně vojáků původem z Ukrajiny šedesát až osmdesát procent. Jejich role je stále upozaďována.
Je však zajimavé sledovat, jak se časy respektive postoje u prezidenta Zemana mění, i když s oblibou rád říká, že jen „idiot nemění názory.“ Ještě jako bývalý poslanec ve Federálním shromáždění v roce 1990 navrhl posunout termín svátku osvobození z 9. na 8. května s tvrzením, že právě tehdy německá armáda složila kapitulaci do rukou České národní rady. A zároveň tehdy konstatoval: „Americká armáda mohla osvobodit Prahu podle vyjádření generála Pattona již 6. května a pouze z politických, nikoliv vojenských důvodů, k tomu nedošlo, a to na přímý zásah Sovětského svazu, neboť Stalin si přál, aby Praha byla osvobozena sovětskou armádou, k čemuž došlo 9. května.“
A uplyne přesně 30 let a prezident Zeman obdivně děkuje Rusku...
Škoda, že písničkář Vyčítal už nemůže dopsat k hitu další sloku
Často rovněž hlava státu varuje před překrucováním historie. Bohužel ale k němu dochází i ve stále svobodné České republice. Starostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO) vrátila čas kamsi do roku 1980, kdy vládla tvrdá totalita. Jinak si její počínání, kdy nechala odnést americkou vlajku od pomníku a pohřebiště sovětských zajatců u hřbitova, nelze vysvětlovat. Zřejmě zapomněla, že město, kterému šéfuje, osvobodila US Army anebo ji někdo z učebnice dějepisu vytrhl stránky o této látce. Při osvobozování města, do něhož 7. května 1945 vjela 3. armáda generála Pattona, Američané objevili válečný lazaret pro sovětské zajetce. Viděli tak naprosto zubožená mrtvá těla. Kapitán Kimball Richmond nechal Sověty obléci a důstojně pohřbít. Místo poděkování US Army nechala paní starostka odstranit z piety americkou vlajku. Škoda, že už nežije písníčkář Jan Vyčítal, musel by napsat novou sloku, že kromě toho, že Plzeň osvobodil Patton, dopsat i text, že i Sokolov osvobodil Patton.
Je smutné, že opět někdo chce upravovat dějiny, to jsme už tady 41 let měli. Ale ještě smutnější je, že nejvyšší ústavní činitelé se neumějí za své lidi, za své Čechy, postavit. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg asi bude muset ještě jednou vystoupit, aby bránil českou důstojnost, a to kvůli výhružnému dopisu adresovanému zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi od čínské ambasády. Prezident s premiérem opět mlčí. A tak, pane Stoltenbergu, račte, prosím, zase vystoupit. Rodina po panu Kuberovi na to čeká.
Související
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
II. světová válka , oslavy konce války Vítkov , komentář
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
před 1 hodinou
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
před 3 hodinami
Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu
před 4 hodinami
Konec čekání na řidičák, zelená autonomním vozidlům. Jaké změny přinese rok 2026 v dopravě?
před 5 hodinami
Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?
před 6 hodinami
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
před 7 hodinami
Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským
před 9 hodinami
Předpověď počasí na závěr roku 2025. Meteorologové upozorňují na pocitovou teplotu
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou.
Zdroj: Lucie Podzimková