KOMENTÁŘ | Mlčení k diktatuře, gratulace ve stylu Husáka a odstranění americké vlajky. Den vítězství po Česku

KOMENTÁŘ - Jsme jako malé děti, kterých se při problému či křivdě musí zastat strýc, protože jejich vlastní rodiče se k nim zcela otočili zády. Přesně tak se jeví současná situace, kdy Rusko v diktátorském tónu zastrašuje komunální politiky kvůli jejich historickým postojům v čele s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem. Postavit se za ně krátce před Dnem vítězství musel až generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, neboť český prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem k zastrašování téměř mlčí. Výročí osvobození zkalila i gratulace ve stylu Gustáva Husáka či odstranění americké vlajky.

Měli ideální příležitost ukázat, že za Čechy stojí. Při pátečním Dni vítězství, kdy premiér Andrej Babiš hovořil v souvislosti s květnovým Pražským povstání i s koncem druhé světové války o hrdinství a děkoval spojencům, mohl alespoň naznačit, že pro Čechy je boj s diktátorskými režimy stále aktuální. Zůstalo jen u frází a prázdných slov. Pokud se mluví, že v květnu 1945 skončila nacistická totalita, je nutné připomenout, že Rusko by rádo obnovilo další. Po moci, kterou nad námi měl bývalý Sovětský svaz 41 let, se některým tamním politikům zřejmě zastesklo. K tomu se ale bohužel český ministerský předseda neodvážil.

Pokusů o ucpání svobodného proudu si všiml až generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg, jemuž nepřijde normální, když protirusky orientovaný primátor metropole Zdeněk Hřib i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který nechal odtranit sochu maršála Koněva, a starosta Řeporyj Pavel Novotný za vybudování pomníku vlasovcům, musejí mít policejní ochranu. A to kvůli zastrašování ze strany Rusů. Údajně dokonce měli na neposlušnou trojici vyslat agenta s jedem ricin. Stoltenberg označil jakýkoli pokus o použití síly či zastrašení zvolených zastupitelů za podkopání demokracie jako takové. A proto se podle něho na něco takového musí silně reagovat a jasně říct, že to je neakceptovatelné.

Nejvyšší čeští politici jsou ale asi z jiného světa a varovná slova generálního tajemníka NATO nechtějí asi vůbec slyšet. Jinak by museli už dávno vydat oficiální protest a odhodlat se k radikálnímu kroku, kterým by bylo ze země vyhostit ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, což premiér Babiš odmítl a jen dodal, že Česká republika si nenechá líbit, aby cizí mocnosti ovlivňovaly její politické dění. K žádné revoluci nezavelela ani hlava státu. Prezident Zeman sice považuje výhrůžky ruských činitelů trestním stíháním pražských politiků za přemrštěnou reakci, která ale reaguje na hloupost „jinak bezvýznamných politiků“ a tím pro něj celá kauza skončila.

Hlava státu změnila názor, na generála Pattona si už nevzpomene

Poté prokázal naprosté servilní patolízalství k prezidentu Ruské federace Vladimíru Putinovi, jemuž u příležitosti 75. výročí Dne vítězství napsal, že díky Rudé armádě a hrdinnému ruskému lidu bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes. Gratulaci zakončil azbukou napsaným С Днём Победы!“, což v překladu znamená „S Dnem vítězství!“ Kdyby pod zněním textu nebyl podespaný Miloš Zeman, člověk by si myslel, že jeho pisatelem je doktor Gustav Husák. Také exprezident ČSSR zamlčoval, že část bývalého Československá osvobodili Američané a nikoli jen Sověti a že Praze pomohli vlasovci.

Ano, role Rudé armády při osvobozování tehdejšího Československa je neoddiskutovatelná, na území padlo 140 tisíc jejich vojáků, ale také je nutné připomenout, jak se zde osvoboditelé na rozdíl od Američanů chovali. Kradli, znásilňovali ženy a nepohodlné lidi hned po osvobození vraždili. Na to zřejmě pan prezident při psaní děkovného dopisu nepomyslel. Zeman se sice okrajově zmínil, že za svobodu vděčíme i jiným národům, ale zastavit se měl více u Ukrajinců. Osvobozování Československa v roce 1945 se totiž zúčastnili vojáci 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. U pěchotních jednotek a útvarů těchto frontů bylo údajně vojáků původem z Ukrajiny šedesát až osmdesát procent. Jejich role je stále upozaďována.

Je však zajimavé sledovat, jak se časy respektive postoje u prezidenta Zemana mění, i když s oblibou rád říká, že jen „idiot nemění názory.“ Ještě jako bývalý poslanec ve Federálním shromáždění v roce 1990 navrhl posunout termín svátku osvobození z 9. na 8. května s tvrzením, že právě tehdy německá armáda složila kapitulaci do rukou České národní rady. A zároveň tehdy  konstatoval: „Americká armáda mohla osvobodit Prahu podle vyjádření generála Pattona již 6. května a pouze z politických, nikoliv vojenských důvodů, k tomu nedošlo, a to na přímý zásah Sovětského svazu, neboť Stalin si přál, aby Praha byla osvobozena sovětskou armádou, k čemuž došlo 9. května.“

A uplyne přesně 30 let a prezident Zeman obdivně děkuje Rusku... 

Škoda, že písničkář Vyčítal už nemůže dopsat k hitu další sloku

Často rovněž hlava státu varuje před překrucováním historie. Bohužel ale k němu dochází i ve stále svobodné České republice. Starostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO) vrátila čas kamsi do roku 1980, kdy vládla tvrdá totalita. Jinak si její počínání, kdy nechala odnést americkou vlajku od pomníku a pohřebiště sovětských zajatců u hřbitova, nelze vysvětlovat. Zřejmě zapomněla, že město, kterému šéfuje, osvobodila US Army anebo ji někdo z učebnice dějepisu vytrhl stránky o této látce. Při osvobozování města, do něhož 7. května 1945 vjela 3. armáda generála Pattona, Američané objevili válečný lazaret pro sovětské zajetce. Viděli tak naprosto zubožená mrtvá těla. Kapitán Kimball Richmond nechal Sověty obléci a důstojně pohřbít. Místo poděkování US Army nechala paní starostka odstranit z piety americkou vlajku. Škoda, že už nežije písníčkář Jan Vyčítal, musel by napsat novou sloku, že kromě toho, že Plzeň osvobodil Patton, dopsat i text, že i Sokolov osvobodil Patton.

Je smutné, že opět někdo chce upravovat dějiny, to jsme už tady 41 let měli. Ale ještě smutnější je, že nejvyšší ústavní činitelé se neumějí za své lidi, za své Čechy, postavit. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg asi bude muset ještě jednou vystoupit, aby bránil českou důstojnost, a to kvůli výhružnému dopisu adresovanému zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi od čínské ambasády. Prezident s premiérem opět mlčí. A tak, pane Stoltenbergu, račte, prosím, zase vystoupit. Rodina po panu Kuberovi na to čeká.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.
Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Více souvisejících

II. světová válka oslavy konce války Vítkov komentář

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 1 hodinou

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 6 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy