KOMENTÁŘ | Mlčení k diktatuře, gratulace ve stylu Husáka a odstranění americké vlajky. Den vítězství po Česku

KOMENTÁŘ - Jsme jako malé děti, kterých se při problému či křivdě musí zastat strýc, protože jejich vlastní rodiče se k nim zcela otočili zády. Přesně tak se jeví současná situace, kdy Rusko v diktátorském tónu zastrašuje komunální politiky kvůli jejich historickým postojům v čele s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem. Postavit se za ně krátce před Dnem vítězství musel až generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, neboť český prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem k zastrašování téměř mlčí. Výročí osvobození zkalila i gratulace ve stylu Gustáva Husáka či odstranění americké vlajky.

Měli ideální příležitost ukázat, že za Čechy stojí. Při pátečním Dni vítězství, kdy premiér Andrej Babiš hovořil v souvislosti s květnovým Pražským povstání i s koncem druhé světové války o hrdinství a děkoval spojencům, mohl alespoň naznačit, že pro Čechy je boj s diktátorskými režimy stále aktuální. Zůstalo jen u frází a prázdných slov. Pokud se mluví, že v květnu 1945 skončila nacistická totalita, je nutné připomenout, že Rusko by rádo obnovilo další. Po moci, kterou nad námi měl bývalý Sovětský svaz 41 let, se některým tamním politikům zřejmě zastesklo. K tomu se ale bohužel český ministerský předseda neodvážil.

Pokusů o ucpání svobodného proudu si všiml až generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg, jemuž nepřijde normální, když protirusky orientovaný primátor metropole Zdeněk Hřib i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který nechal odtranit sochu maršála Koněva, a starosta Řeporyj Pavel Novotný za vybudování pomníku vlasovcům, musejí mít policejní ochranu. A to kvůli zastrašování ze strany Rusů. Údajně dokonce měli na neposlušnou trojici vyslat agenta s jedem ricin. Stoltenberg označil jakýkoli pokus o použití síly či zastrašení zvolených zastupitelů za podkopání demokracie jako takové. A proto se podle něho na něco takového musí silně reagovat a jasně říct, že to je neakceptovatelné.

Nejvyšší čeští politici jsou ale asi z jiného světa a varovná slova generálního tajemníka NATO nechtějí asi vůbec slyšet. Jinak by museli už dávno vydat oficiální protest a odhodlat se k radikálnímu kroku, kterým by bylo ze země vyhostit ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, což premiér Babiš odmítl a jen dodal, že Česká republika si nenechá líbit, aby cizí mocnosti ovlivňovaly její politické dění. K žádné revoluci nezavelela ani hlava státu. Prezident Zeman sice považuje výhrůžky ruských činitelů trestním stíháním pražských politiků za přemrštěnou reakci, která ale reaguje na hloupost „jinak bezvýznamných politiků“ a tím pro něj celá kauza skončila.

Hlava státu změnila názor, na generála Pattona si už nevzpomene

Poté prokázal naprosté servilní patolízalství k prezidentu Ruské federace Vladimíru Putinovi, jemuž u příležitosti 75. výročí Dne vítězství napsal, že díky Rudé armádě a hrdinnému ruskému lidu bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes. Gratulaci zakončil azbukou napsaným С Днём Победы!“, což v překladu znamená „S Dnem vítězství!“ Kdyby pod zněním textu nebyl podespaný Miloš Zeman, člověk by si myslel, že jeho pisatelem je doktor Gustav Husák. Také exprezident ČSSR zamlčoval, že část bývalého Československá osvobodili Američané a nikoli jen Sověti a že Praze pomohli vlasovci.

Ano, role Rudé armády při osvobozování tehdejšího Československa je neoddiskutovatelná, na území padlo 140 tisíc jejich vojáků, ale také je nutné připomenout, jak se zde osvoboditelé na rozdíl od Američanů chovali. Kradli, znásilňovali ženy a nepohodlné lidi hned po osvobození vraždili. Na to zřejmě pan prezident při psaní děkovného dopisu nepomyslel. Zeman se sice okrajově zmínil, že za svobodu vděčíme i jiným národům, ale zastavit se měl více u Ukrajinců. Osvobozování Československa v roce 1945 se totiž zúčastnili vojáci 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. U pěchotních jednotek a útvarů těchto frontů bylo údajně vojáků původem z Ukrajiny šedesát až osmdesát procent. Jejich role je stále upozaďována.

Je však zajimavé sledovat, jak se časy respektive postoje u prezidenta Zemana mění, i když s oblibou rád říká, že jen „idiot nemění názory.“ Ještě jako bývalý poslanec ve Federálním shromáždění v roce 1990 navrhl posunout termín svátku osvobození z 9. na 8. května s tvrzením, že právě tehdy německá armáda složila kapitulaci do rukou České národní rady. A zároveň tehdy  konstatoval: „Americká armáda mohla osvobodit Prahu podle vyjádření generála Pattona již 6. května a pouze z politických, nikoliv vojenských důvodů, k tomu nedošlo, a to na přímý zásah Sovětského svazu, neboť Stalin si přál, aby Praha byla osvobozena sovětskou armádou, k čemuž došlo 9. května.“

A uplyne přesně 30 let a prezident Zeman obdivně děkuje Rusku... 

Škoda, že písničkář Vyčítal už nemůže dopsat k hitu další sloku

Často rovněž hlava státu varuje před překrucováním historie. Bohužel ale k němu dochází i ve stále svobodné České republice. Starostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO) vrátila čas kamsi do roku 1980, kdy vládla tvrdá totalita. Jinak si její počínání, kdy nechala odnést americkou vlajku od pomníku a pohřebiště sovětských zajatců u hřbitova, nelze vysvětlovat. Zřejmě zapomněla, že město, kterému šéfuje, osvobodila US Army anebo ji někdo z učebnice dějepisu vytrhl stránky o této látce. Při osvobozování města, do něhož 7. května 1945 vjela 3. armáda generála Pattona, Američané objevili válečný lazaret pro sovětské zajetce. Viděli tak naprosto zubožená mrtvá těla. Kapitán Kimball Richmond nechal Sověty obléci a důstojně pohřbít. Místo poděkování US Army nechala paní starostka odstranit z piety americkou vlajku. Škoda, že už nežije písníčkář Jan Vyčítal, musel by napsat novou sloku, že kromě toho, že Plzeň osvobodil Patton, dopsat i text, že i Sokolov osvobodil Patton.

Je smutné, že opět někdo chce upravovat dějiny, to jsme už tady 41 let měli. Ale ještě smutnější je, že nejvyšší ústavní činitelé se neumějí za své lidi, za své Čechy, postavit. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg asi bude muset ještě jednou vystoupit, aby bránil českou důstojnost, a to kvůli výhružnému dopisu adresovanému zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi od čínské ambasády. Prezident s premiérem opět mlčí. A tak, pane Stoltenbergu, račte, prosím, zase vystoupit. Rodina po panu Kuberovi na to čeká.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka oslavy konce války Vítkov komentář

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy