Na podporu sociálního bydlení půjde z EU přes 1,1 miliardy korun

Přes 1,1 miliardy korun je připraveno ve dvou dnes vyhlášených výzvách z evropských peněz na zlepšení kvality a dostupnosti sociálního bydlení. Z financí v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), je možné pořízení bytů, bytových domů i nebytových prostor a jejich úpravy pro potřeby sociálního bydlení. MMR to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Pro projekty na území méně rozvinutých regionů je ve 25. výzvě IROP vyčleněno přes 796 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Podporu z 26. výzvy IROP, ve které je přes 380 milionů korun, mohou získat projekty na území přechodových regionů. Mezi méně rozvinuté regiony patří podle ministerstva mimo jiné Ústecký, Karlovarský, Zlínský či Moravskoslezský kraj. Takzvaným přechodovým regionem je pak například Středočeský, Plzeňský a Jihočeský kraj nebo Kraj Vysočina.

"Dostupné nájemní bydlení pro lidi, kteří se dostali do nepříznivých životních situací, je naprosto klíčové. Výzvy proto cílí na podporu socioekonomického začlenění komunit na okraji společnosti a na pomoc domácnostem s nízkými příjmy i osobám se zvláštními potřebami. Ty se mohou díky sociálnímu bydlení vyhnout nekalým praktikám obchodníků s chudobou, kteří jim nabízejí byty v otřesném stavu za nadprůměrné částky," uvedl dnes místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Mezi oprávněné žadatele patří například obce, kraje a jimi zřizované organizace či církevní organizace. Žádat mohou také nestátní organizace, které minimálně pět let bezprostředně před podáním žádosti nepřetržitě poskytovaly sociální bydlení či úspěšně realizovaly projekt sociálního bydlení v Operačním programu Zaměstnanost.

Žádat se může do 29. srpna 2023 a ukončení realizace projektu je vyžadováno do 31. prosince 2026. Minimální výše celkových výdajů je 500.000 Kč a maximální 90 milionů korun.

Související

Ilustrační fotografie.

Ceny nemovitostí v příštím roce? Analytici i indexy se na vývoji shodují

House price index, tedy ukazatel, který ceny domů měří změnou cen rezidenčního bydlení jako procentuální změnu od určitého konkrétního počátečního data, se v České republice pohyboval ve druhém čtvrtletí roku 2022 na hodnotě 218,60 bodu, což bylo více než v prvním čtvrtletí roku, kdy index ukázal hodnotu 210,6 bodu. A podle modelů by se měl tento index cen nemovitostí v ČR pohybovat v příštím roce na hodnotě kolem 138 bodů a v následujícím roce kolem 137 bodů. Co to znamená, je jasné. S největší pravděpodobností může na českém realitním trhu konečně splasknout „bublina“, která na jedné straně dovoluje inkasovat často pro koupěchtivé zájemce o domy či byty nedostupný luxus a na druhé nečekaně vysoké příjmy, ale fakticky šlo dosud spíše o pokřivené fungování realitního trhu pro retailové spotřebitele.
Bydlení, ilustrační foto

Uživatelé bytů asi budou od roku 2024 dostávat měsíční údaje o spotřebě tepla a teplé vody

Uživatelé bytů zřejmě budou od roku 2024 dostávat údaje o spotřebě tepla a teplé vody z dálkových odečtů měřičů alespoň jednou měsíčně. Informační povinnost předpokládá vládní novela, kterou dnes doporučil Senátu schválit jeho ústavně-právní výbor beze změn. Novelu, která vychází z unijních předpisů, by měla horní komora projednat příští týden.

Více souvisejících

Bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj EU

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku

V Česku už získalo dočasnou ochranu téměř 463 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Dočasnou ochranu v Česku za posledních sedm dní získalo 2288 uprchlíků před válkou na Ukrajině. Počet udělených víz tak proti předchozímu týdnu vzrostl o 94, před tím dva týdny klesal. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády na Ukrajinu dosud Česko vydalo 462.887 dočasných víz. Svým držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v České republice.

před 22 minutami

před 33 minutami

před 51 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na příští rok

Sněmovna bude schvalovat příští týden návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Poslanci se také vypořádají se spornou koaliční novelou služebního zákona, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Zrychleně ve stavu legislativní nouze by měli projednat vládní návrh na růst přídavků na děti. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Den bojů na Ukrajině odpovídá měsíci války v Afghánistánu, konstatoval expert

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě se už nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině, kterou před devíti měsíci rozpoutalo Rusko, naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Ukrajinu i doplnit vlastní arzenál.

před 1 hodinou

Senát ČR

Babiš navrhl jednokolové volby do Senátu, vláda to zřejmě odmítne

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) postaví zřejmě záporně. Změna by podle podkladů pro středeční schůzi kabinetu nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by měla navíc podle materiálu předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

před 1 hodinou

Kyjev

V Kyjevě se čekají mrazy a silné sněžení, lidé stále nemají dost elektřiny

V Kyjevě se ode dneška očekává silné sněžení a teploty pod nulou ve dne i v noci, píše agentura Reuters. Miliony obyvatel ukrajinské metropole a jejího okolí přitom podle ní nadále nemají dostatečné dodávky elektřiny a tepla. To je důsledek dřívějších ruských vzdušných úderů na energetickou infrastrukturu země. Společnost Ukrenerho uvedla, že výrobci elektřiny jsou schopni pokrýt jen tři čtvrtiny potřeb spotřebitelů, což vyžaduje omezení a výpadky v dodávkách energií v celé zemi.

před 4 hodinami

Ekonomiky některých zemí díky konfliktu na Ukrajině posilují

Ekonomiky některých zemí díky konfliktu na Ukrajině posilují

Mnohé ekonomiky se potýkají s negativními dopady ruské invaze na Ukrajinu, několik vybraných zemí ale těží z přílivu ruských migrantů a jejich majetku. Gruzie, malá bývalá sovětská republika na jižní hranici Ruska, stejně jako Arménie či Turecko patří k několika zemím, jejichž ekonomiky zažívají při současných nepokojích rozkvět, uvedl server zpravodajské televize CNBC.

před 4 hodinami

Cenu Grand Prix získal Datart za kampaň Dopravart, Rychlart, Chytrart

Marketingové ceny Effie letos ovládl digitál. Cenu Grand Prix získal Datart za kampaň Dopravart, Rychlart, Chytrart

Jubilejní 25. ročník nejvýznamnější tuzemské marketingové soutěže Effie Awards Czech Republic zná své vítěze. Vyhlášení výsledků proběhlo ve středu 23. listopadu na tradičním galavečeru, který se opět konal v prostorách Kina Lucerna. Porota při této příležitosti udělila kromě 44 cen ve 12 soutěžních kategoriích i tři zvláštní ocenění. Grand Prix Effie 2022 získala agentura WMC Grey za kampaň Dopravart, Rychlart, Chytrart pro klienta Datart. 

před 5 hodinami

Dva litry vody denně jsou pro většinu lidí nadměrné množství, tvrdí studie

Pijete dva litry vody denně? Jde o plýtvání, tvrdí studie

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá 20 milionů litrů pitné vody.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Rusko zaplatí za oběti stalinského hladomoru, uvedl zástupce Zelenského kanceláře

Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.

Aktualizováno včera

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj chce výrazně přísnější strop na ruskou ropu než G7

Ukrajina by ráda, aby strop na ruskou ropu přepravovanou po moři činil 30 až 40 dolarů za barel, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. To je výrazně nižší částka, než navrhují vyspělé země ze skupiny G7, které hovoří o ceně 65 až 70 dolarů. Informovala o tom agentura Reuters. Nižší částka by znamenala tvrdší trest pro Moskvu, protože cílem je omezit příjmy z prodeje ropy, které pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině.

Aktualizováno včera

Tragický sesuv půdy na italském ostrově Ischia. Jeden mrtvý, dvanáct pohřešovaných

Po dnešním sesuvu půdy na italském ostrově Ischia zemřela nejméně jedna žena. Dalších 12 lidí se podle agentury ANSA pohřešuje, pátrají po nich záchranáři. Zhruba 200 lidem úřady nařídily evakuaci kvůli obavám z dalších sesuvů a zřícení dalších domů. České ministerstvo zahraničí neví o tom, že by se neštěstí dotklo některého z Čechů.

Zdroj: ČTK

Další zprávy