Na Václavském náměstí se sešli odpůrci povinného očkování

Kolem 3500 lidí podle policie dnes odpoledne prošlo Prahou z pražského Václavského na Hradčanské náměstí při demonstraci proti povinnému očkování proti covidu-19. Vládu vyzývali ke zrušení vyhlášky o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let, kritizovali účinnost vakcín, očkování dětí či nošení roušek. Policie nezaznamenala žádný incident ani narušení veřejného pořádku, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Demonstranti se na akci, kterou svolala iniciativa Chcípl PES, sešli na Václavském náměstí ve 14:00. Mluvčí uvedl, že podle odhadu policie jich tam na počátku bylo na 3000, postupně se přidávali další a na pochod městem se kolem 15:30 vydalo kolem 3500.

Policejní odhady podle Rybanského původně uváděly až 4000 lidí v pochodu, později je ale upřesnily na 3500 účastníků pochodu.

Prostor před sochou sv. Václava demonstrující se státními vlajkami a transparenty zaplnili kolem 14:00 až k ústí Opletalovy ulice a stáli i na přilehlé vozovce. Následně se vydali přes Můstek a Revoluční ulici k sídlu vlády ve Strakově akademii, odkud směřovali na Hradčanské náměstí, kde podle zpravodaje ČTK kolem 18:00 pochod zpěvem státní hymny ukončili. Organizátoři zároveň oznámili, že do konce ledna se uskuteční ještě další podobné demonstrace. Po celou dobu na akci dohlíželi policisté, kteří na trase pochodu zastavovali i dopravu.

Protesty se konaly v sobotu v dalších městech po celé zemi. Zřejmě nejvíc lidí se sešlo v Brně, jehož centrem prošel průvod asi 2000 protestujících.

V Praze mezi řečníky vystoupil např. lékař a člen paralelní lékařské komory Miroslav Havrda. "Čeho bychom se báli? Ničeho. Nejhorší je smrt z vyděšení. Chováme se slušně a žijeme svobodně," řekl. O zdraví obyvatel podle něj dnes rozhodují lidé, kteří s pacienty nikdy nepracovali, jmenoval laboratorní vědce, biochemiky nebo statistiky. Na lékařské fakultě Univerzity Karlovy existuje podle něj tajná směrnice, která znemožní dostudovat neočkovaným studentům.

Akce se zúčastnili také zástupci tzv. deklarací lékařů, sester, právníků, studentů, členů Integrovaného záchranného systému (IZS), policie či armády. Vakcíny podle signatářů deklarací nefungují a způsobují nevratné vedlejší účinky. Zrušit by se podle nich mělo očkování malých dětí. Nelíbí se jim ani povinné nošení respirátorů, kritizovali i informování veřejnosti o očkování. Deklarace zmíněných profesních skupin, které nejsou právně závazné podle petičního zákona, na internetu podepsalo přes 82.000 lidí. Tisíce signatářů uvedly, že pracují v těchto oborech.

Za deklaraci lékařů promluvili Václav Hrabák a Dana Vorlíčková. Podle nich očkování ani přeočkování nedává mysl a naopak se prý objevují negativní dopady jako trombózy, ochrnutí, zhoršení zraku nebo roztroušená skleróza. Vorlíčková označila očkování proti covidu za šílený experiment a "jeden z největších medicínských experimentů v dějinách lidstva". Podle jejích slov je absurdní, že se dva roky životy lidí řídí covidem. "Je na každém člověku, co si nechá vpravit do těla," dodala.

Na pódiu vystoupili zástupci zdravotních sester, hasičů nebo policistů a vojáků. Dobrovolný hasič Tomáš Janda řekl, že očkování nebrání přenosu. "Většina národa si nechává svobodu brát bez jakéhokoliv odporu. Chci dál svobodně žít a být dobrovolným hasičem," řekl. Hasičce Haně Šolcové se na vakcínách nelíbí, že prý nemají dokončené klinické studie.

Iniciativa Chcípl PES vznikla jako protest proti opatřením omezujícím provoz restaurací. Jako politické hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES poté kandidovala ve sněmovních volbách, ve kterých hnutí získalo 0,4 procenta hlasů. Po volbách se na jejích akcích začaly podílet desítky drobných uskupení a stran, které sdílí kritický pohled na kroky vlády.

Související

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Více souvisejících

Demonstrace Chcípl PES

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

před 1 hodinou

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy