Nálezce zlatého pokladu na Náchodsku dostane přes 200 tisíc, archeology objev zaskočil

Do muzea devět spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů donesl na jaře muž, který je našel v lese u Náchoda. Poté požádal kraj o vyplacení nálezného. Podle archeologů jde o jeden z největších zlatých pokladů z doby bronzové objevených v Čechách.

"Díky nálezci se podařilo zachovat unikátní historický artefakt, který je co do množství a zachovalosti ojedinělý. Od kraje dostane odměnu ve výši skutečné hodnoty zlata stanovenou Puncovním úřadem," uvedla náměstkyně pro kulturu a školství Martina Berdychová (Východočeši).

Ten, kdo objeví nález vyrobený z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, má podle zákona o státní památkové péči právo na odměnu do výše ceny materiálu, která se vypočítává na základě aktuální tržní hodnoty. "Pokud je nalezený artefakt z jiného materiálu, výše odměny je stanovena až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku Archeologického ústavu AV ČR nebo Národního muzea," uvedli zástupci hejtmanství.

Nálezce archeologům řekl, že poklad objevil v dubnu při venčení psa ve stráni na odlehlém místě, v místě rozrytém od divočáků. Zlatý drát trčel ze země, zpočátku se domníval, že jde o pytlácké oko. Když z hlíny vyhrabal devět klubek drátu, považoval je za odpad. Až doma zjistil, že našel zlatý poklad, který předal pracovníkům Muzea Náchodska.

Archeology překvapilo, že to bylo nalezeno na odlehlém místě uprostřed lesa, na kraji rokle. Z nejbližšího okolí nálezy z tohoto období dosud nejsou. Přesné místo nálezu archeologové stále tají, protože chtějí lokalitu důkladně prozkoumat.

Jednou z hypotéz, jak se předmět do země dostal, je to, že si zlato mohl v nepřístupném terénu někdo uschovat. Další, že mohlo jít o obětinu božstvu či kultu. Spirálky se našly na východní straně svahu nad roklí.

Vědci zlatý depot devíti nekonečných spirál vyrobených z dvojitého drátu na obou koncích s očky, přičemž na jedné straně je drát tordovaný (stočený kolem své osy), datovali do mladší doby bronzové, tedy do období mezi lety 1200 až 900 před naším letopočtem. Sedm spirálek má přibližně stejnou hmotnost a dvě jsou výrazně lehčí, přičemž jeden je přeštípnutý.

Za depot se označuje jednorázově uložený hromadný soubor pravěkých předmětů nebo poklady mincí.

Podle archeologů podobné zlaté spirály v době bronzové sloužily zřejmě jako polotovar k dalšímu zpracování nebo jako předmincovní platidlo neznámé hodnoty. Z východních Čech je doloženo jen několik obdobných nálezů. K nejznámějším patří tzv. královéhradecké zlaté osmičky objevené v 19. století v Hradci Králové. Šlo o zlatý drát svinutý do tvaru osmičky.