Nedaleko místa bitvy na Bílé hoře bude odhalen Kříž smíření

Odhalení naváže na ekumenické nešpory u mohyly na Bílé hoře. Obě akce pořádají Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a bělohorský klášter benediktinek. Kříž byl vztyčen a dočasně zahalen na konci října.

Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání. Následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.

V české duchovní tradici bývaly smírčí kříže vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Kříž na Bílé hoře tvoří dva ocelové a jeden titanový kříž. Dva zrezivělé symbolizují znesvářené strany, minulost, bolest a nesmíření. Třetí rameno je čisté a modré a odkazuje na smíření. Kříž má zároveň, pokud je položen na zemi, podobu zátarasu bránícího v cestě. Teprve, když je společným úsilím vztyčen a narovnán, stává se křížem a znamením smíření.

Před odhalením kříže se uskuteční nešpory u mohyly na místě bitvy. Budou obsahovat i kajícnou modlitbu, v které budou představitelé církví vyznávat minulá zranění a prosit Boha za odpuštění a naději pro společnou cestu do budoucna.

Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni měla před 400 lety poměrně malé ztráty, zato ale velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků.

Podle některých historiků ale měla klady i doba pobělohorská. Například podle historika Josefa Pekaře byla bitva neštěstím, ať už by v ní zvítězil kdokoli. Odmítal však tezi o pobělohorském temnu. Historik Jan Rája napsal, že po třicetileté válce přišla kulturní obroda ve formě baroka, která zacelila mnohé rány. K rozmachu došlo ve školství či právě v kultuře.

Nicméně, po bitvě, která po stránce náboženské znamenala vítězství katolíků, odešla ze země velká část šlechty a městské inteligence a nekatolická náboženství byla postavena mimo zákon. Ze země byla donucena odejít řada osobností včetně Jana Amose Komenského, posledního biskupa Jednoty bratrské.

V Praze byla letos na Staroměstském náměstí postavena replika mariánského sloupu, který způsobil spor mezi katolíky a protestanty. Původní sloup strhl dav v roce 1918 jako gesto vzdoru proti končící monarchii. O jeho obnově se debatovalo od 90. let, podle příznivců připomíná obránce Prahy za třicetileté války a jde o významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců je to symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.