ROZHOVOR | Dezinformace o covidu prochází vývojem, řada lidí ale nevyhodnotí ani elementární záležitost, říká analytik

Roman Máca je analytikem působícím v Institutu pro politiku a společnost. Věnuje se zejména bezpečnosti s důrazem na mediální problematiku a informační a komunikační technologie. Za významná a aktuální témata považuje dezinformace, mediální manipulace a bezpečnost internetu. Absolvoval řadu pracovních cest například do Nigérie, Ázerbájdžánu nebo východní Ukrajiny. Je také spolupracovníkem portálu HlídacíPes.org. První část rozhovoru najdete ZDE.

Na dezinformačních webech se v poslední době objevují články o tom, že 5G sítě škodí zdraví, koronavirus neexistuje a podobně. Tady by se dalo laborovat s tím, zda tohle není šíření poplašných zpráv a celkově jednání v rozporu se zákonem. Neměl by se tím někdo zabývat? Je to nejen dost nebezpečné, ale šíření některých nepravd může i ohrožovat zdraví lidí. Nemáte pocit, že by se měly zakázat weby, kde jsou dezinformace nebezpečné pro lidské zdraví a lidský život?

Já dezinformace vidím z hlediska dopadů na zdraví a životy ve třech rovinách. Pokud někdo věří, že na nebi létají letadla rozprašující chemtrails a že mu proti tomu pomůže alobalová čepice, ať tomu klidně věří a tu čepici nosí. Když tím nikomu neškodí, tak je to jeho věc.

Pak jsou například dezinformace představující nějaké tipy z oblasti zdravotnictví. Před pár lety byl podle studie Českého rozhlasu nejsdílenější dezinformační článek to, že cukrovka a rakovina jsou smyšlené nemoci a neexistují. Psalo se, že to tvrdil nějaký ruský vědec. Zde už vidím větší riziko, kdy někdo někomu například říká, jak si vyléčí určitou nemoc, přičemž to jsou hlouposti. A hodně lidí těmto babským radám věří, což může mít vliv na zdraví člověka. Na jednu stranu je zdraví každého jeho osobní věc. Ale na druhou stranu se bavíme o zatěžování zdravotnického systému, kdy někdo přijde k lékaři s tím, že má zdravotní problém, protože si denně dá dva panáky dezinfekce na bazény, jelikož si na internetu přečetl, že to je nejlepší prevence proti rakovině. To už není problém pouze toho konkrétního člověka, ale dopadá to na zdravotnický systém.

Třetí rovinou jsou dezinformace, které prohlubují napětí a agresivitu ve společnosti. U nich si myslím, že bychom měli být nejostražitější. Mohli jsme vidět příklad seniora Jaromíra Baldy, který se nechal zbláznit dezinformacemi a kázáním SPD a Tomia Okamury, jejíž byl velký fanoušek. Ve výsledku mu v hlavě přeskočilo natolik, že spáchal teroristické útoky na dva osobní vlaky. Pak tu máme různé pseudodomobrany sestávající ze šílenců, kteří mluví o partyzánské válce a teroristických útocích proti České republice a jejím obyvatelům, či jezdí bojovat za organizaci Doněcká lidová republika do války proti Ukrajině. Dezinformace, které slouží ke zvyšování napětí a agresivity a které lze rovněž popsat jako volání po akci a po převzetí spravedlnosti do vlastních rukou, vidím jako největší riziko pro naši bezpečnost, zdraví a životy.

U Jaromíra Baldy soud tvrdil, že by měl mít více kritického myšlení, že ho měl více zapojit. Na druhou stranu právě tohle je to, čím se dezinformátoři ohánějí, že se například právě k 5G staví kriticky a z toho pohledu přece není možné, aby ta síť neškodila. Není pak kritické myšlení dvousečná zbraň?

Je. Ukázal to i průzkum STEMu, že jsou různé typy šiřitelů dezinformací. Jedním z nich je typ badatel. To je člověk, který do jisté míry zapojuje kritické myšlení jenže svérázným způsobem. Jsou to lidé zkoumající řadu různých zdrojů a vyhledávající informace. Následně je posuzují, ale často tak, že u nich oproti racionálnímu vyhodnocení převládne jednoduše to, s čím se osobně ztotožňují. Je všeobecně platné, že člověk více věří tomu, s čím vnitřně souzní. Badatelé mohou rovněž trpět různými poruchami osobnosti prohlubujícími jejich nutkavé představy.

Tedy kritické myšlení ano, ale uplatňovat ho bez osobní emoce. Neplatí, že čím víckrát danou informaci na internetu najdu, dezinformační weby totiž rády přetiskují jeden od druhého, tím víckrát si potvrdím, že to je pravda. Řada lidí si neuvědomuje, že pravda může být něco jiného než to, s čím souhlasí. Viděli jsme to u různých demonstrací, kde všelijací aktivisté volali, že chtějí objektivní a nezávislá média, ale když ta média napíší něco, s čím ti naši „vlastenci“ nesouhlasí, tak už podle nich nejsou objektivní a nezávislá. Je to takový paradox.

Dá se proti tomuto něco dělat? Je například potřeba lidi v tomto ohledu vzdělávat?

Často můžeme slyšet, že je důležité veřejnost vzdělávat. Jistě je to zásadní věc, ale také je to běh na dlouhou trať. Navíc se okolní svět mění a vzdělávací systémy jdou krok nebo několik kroků pozadu za tím, co je a bude aktuální. To je problém celého školství, že bychom měli vzdělávat hlavně pro budoucnost. Například europoslanec Ondřej Kovařík uvedl, že čtyřicet procent nynějších žáků bude pracovat na pozicích, které dnes ani neexistují.

Máme mezery i v boji proti příčině. Existují dezinformační weby, které straší a manipulují lidi jednoduše kvůli výdělku. Pro mě je to stejná praktika, jako když šmejdi prodávají hrnce seniorům a používají u toho různé nátlakové metody. Neměli bychom to slepě tolerovat. Další věc je, že takové weby často balancují na hraně zákona a spousta jich už za tou hranou je.

Problematické jsou i propagandistické projekty různých pseudoaktivistů, kteří jednají proti České republice a v zájmu cizí moci vůči Česku nepřátelské. Pokud někdo například tajně pracuje pro ruskou armádní televizi a její propagandu proti ČR a našim spojencům a přitom říká, že je pouze aktivista, který má vlastní alternativní názor, tak to podle mě s nějakým občanským aktivismem nemá nic společného.

Kdo by měl vystupovat proti takovému jednání?

Oblast dezinformací a informačního působení cizí moci řeší mimo jiné tajné služby. Ty ale nejsou výkonná složka, která by někoho zavírala. Tajné služby jednotlivé aktivity sledují, vyhodnocují a předávají informace svým zákonným adresátům. Při podezření, že dochází k páchání trestné činnosti, věc řeší s policií.

Myslím si, že celá západní civilizace by měla být v boji proti dezinformacím a cizí nepřátelské propagandě asertivnější. Platí i to, že kdo to s demokracií myslí dobře, tak tomu demokracie svazuje ruce a kdo to s ní myslí špatně, tomu je rozvazuje. Tím pádem se dostáváme do určité nevýhody.

Město Jeseník bylo vybrané jako jedno z pěti měst, kde se měla testovat nová síť 5G. Strhla se tam ale velká nevole místních, kteří se zavedením 5G sítí nesouhlasí. Jako argumenty předkládají „výzkumy a důkazy“ z problematických zdrojů. Následně jim o nových sítích přijeli přednášet odborníci, ale ani jim někteří lidé neuvěřili. Co se dá více dělat, než nechat vědce a odborníky vyvracet dezinformace týkající se jejich oborů?

Já v tom vidím dvojí rozměr. Když přijedou odborníci, ti lidé si je mohou vyposlechnout, ale stejně neuvěří, protože vnitřně s tím jednoduše nesouhlasí. K výkladu odborníků přistupují už z principu odmítavě. Tito lidé si tak svou teorii obhájí tím, že daný vědec tam byl vyslán a je placen tajnými spolky iluminátů, aby před nimi utajil tu pravdu, co se dočetli na internetu. Doteď vzpomínám na debatu v Českém rozhlase, kde se utkal astrofyzik Jiří Grygar s hlasatelem teorie o placaté Zemi. Astrofyzik argumentoval fyzikálními zákony, zatímco onen hlasatel vše rozporoval s tím, že na YouTube jsou stovky videí, které dokazují, že planeta Země je placatá.

Druhá věc je, což vidím problematické i v případě Jeseníku, že když na debatu přijdou běžní lidé a přijede jim přednášet například někdo z akademie věd, ukazuje jim grafy a rovnice, ti lidé tomu jednoduše nerozumí a tím to podporuje jejich zmatení a nejistotu.

Vy jste řekl dvě zajímavé věci. Zaprvé že ty lidé tam jdou s tím, že si to poslechnou, ale ten názor jim to nezmění, a zadruhé jste říkal, že ti lidé mají svoji pravdu. Dá se nějakým způsobem změnit myšlení člověka, který věří dezinformacím, aby pochopil, že ty věci, které on tak rád čte, šíří a znějí fantasticky, vlastně nejsou pravda? Opravdu ho nelze přesvědčit?

Obecně platí, že nemá cenu přesvědčovat přesvědčené. Když se takovým lidem snažíte něco vysvětlit, většinou to končí tím, že se rozhádáte. Podle mě je důležité pracovat s běžnými lidmi. Například zejména starší lidé v posledních letech objevili internet, kde se jim ukázal úplně jiný svět. Zjistili, že do jejich malé vesničky kdesi na Vysočině míří miliony migrantů, že NATO chce vyvolat válku s Ruskem, že je zabije mobilní síť 5G a tak dále.

Tím se dostávají do úplně jiného světa odtrženého od reality a mohou propadat depresím, či skončit jako onen podporovatel SPD Jaromír Balda. S těmito lidmi je potřeba komunikovat a dát jim stimul, aby se začali zamýšlet nad tím, že i když se něco jmenuje například Národní noviny, tak to žádné skutečné noviny nejsou, ale je to projekt jednoho člověka, který si jednoduše založil propagandistický web a použil název, který má vyvolat u veřejnosti důvěru.

Důležité ale je, aby si lidé takové informace o zákulisí pochybných webů dokázali najít sami. Také by měli k informacím přistupovat s chladnou hlavou. Spousta dezinformací je zabalena do šokujícího obalu, jsou využívány ilustrační obrázky, které mají vyvolat emoce, využívá se slov, po kterých má čtenář rudo před očima. A jak se říká, kde jsou emoce, chybí rozum. Apeloval bych na to, ať ti lidé používají rozum namísto emocí. To je vždy lepší.

Pro příklad nemusíme chodit daleko. V nedávné době se začal šířit dezinformační příspěvek, kde jedna paní na Facebooku tvrdila, že při testování na covid-19 nám zdravotníci implementují čipy. Během pár hodin měl tisíce sdílení a komentáře stylu „nikdy mě nikdo nedostane na test na covid“. Nemůže toto ohrozit stabilitu a bezpečnost? V Británii vyvolaly dezinformace ničení vysílacích stožárů, protože lidé uvěřili konspirační teorii, že 5G sítě roznáší koronavirus. Může se to stát i u nás?

Možné je cokoliv. Téma 5G vysílačů ve spojitosti s koronavirem bylo v Británii pro konspirace ideálně načasované. Ve druhé polovině minulého roku se objevily vysílače a následně přišel koronavirus. Takže řada lidí si to jednoduše spojila.

U nás zavádění 5G sítí, kdy bude velká část našeho území a obyvatelstva pokryta signálem, v nejbližší době nebude. Ale ani to nevadí a například v Napajedlech, kde se ohniskem nákazy stal obchod s potravinami, si lidé spojili, že za to mohou antény na vedlejším paneláku a že jde určitě o 5G signál, když se lidé v obchodě nakazili. Sice tam ve skutečnosti žádné 5G antény nejsou a koronavirus se nepřenáší tím, že někde vysílá nějaký vysílač, ale tím že na vás někdo nakažený třeba kýchne. Ale to fanoušky senzačních odhalení z internetu zajímat nebude.

Nyní na každý pád máme čas, aby o 5G proběhla komunikace a řekněme osvěta. Byla by škoda čas promrhat. Ale i když uděláte sebelepší informační kampaň, stejně zde budou lidé, které nepřesvědčíte. Ostatně asi každý v této zemi věděl, že předváděčky hrnců jsou podvod, ale i přesto tam ti lidé dále jezdili. V tomto to bude podobné.

Ohledně útoků. Tam stačí jeden poblázněný jedinec, který vše vezme do vlastních rukou. A když si čtu různé diskuse na Facebooku, celkem běžně se tam objevují příspěvky, že vysílače podpálí. Otázkou pak je, jak daleko je od slov k činům. A pokud ten stožár někdo s nadšením zapálí, budiž mu to přáno. Stejně nadšeně pak jistě bude platit i náhradu škody v řádech desítek či stovek tisíc.

Na nedávné konferenci o 5G sítích se odborníci shodli, že za obavy a dezinformace může i marketing, který označil 5G sítě za revoluci a obrovský skok dopředu. Souhlasíte s tím, že nálepka revoluce může za úspěch dezinformací okolo 5G sítí?

Částečně ano. Samozřejmě pro operátora by z hlediska marketingu asi nebylo úplně efektivní říkat, že v podstatě o nic nejde a 5G představuje vyšší rychlost a lepší latenci. To by nejspíš prodejům nepřidalo. Osobně si vybavuji reklamu, kde je postava, kterou prochází různá světýlka a světelná vlákna a mluví se o chytré síti. Celé to působí jako z nějakého sci-fi filmu. Takové reklamy evokující jakési technokracie a bytosti napůl robot-člověk a mohou tak přispět k vyšším obavám.

Společně s tím tady máme dezinformace o koronaviru. Existuje i skupina lidí, která nevěří, že koronavirus existuje a chodí třeba nakažení po městě. Tam už to taky hraničí s nebezpečím pro určitou část obyvatel. Jaké další fake news o koronaviru se objevují?

Ono to bylo zajímavé už od začátku. Dezinformace o koronaviru mají určitý vývoj. Když se virus objevil v Číně, tak to byla biologická zbraň vytvořená v tajných amerických laboratořích a určená proti Číně. Nebo také zbraň tajných spolků snažících se vyhubit lidstvo či vyřešit stárnutí populace. Současně kolovalo, že pandemie neexistuje, že to je celé operace pod falešnou vlajkou, která má za cíl zamaskovat migraci do Evropy nebo přesun americké armády k ruským hranicím a následný útok na Rusko. Dezinformátoři si tak sami odporovali tím, že na jednu stranu hlásali, že virus je zbraň, která má vyhubit lidstvo a na druhou, že virus neexistuje. Ale že si sami odporují, to je běžné.

Když pandemie doputovala k nám, přidávaly se různé babské rady. Na Facebooku měla tisíce sdílení informace, že jako prevence před nákazou slouží pití vody o teplotě 26 až 27 stupňů Celsia, že taková teplota virus zabije. Pro úplnost dodejme, že lidské tělo, v němž virus přežívá, má teplotu o deset stupňů vyšší a kdyby sdělení o vlažné vodě bylo pravdivé, virus by člověka nemohl ohrozit. Bohužel ani takto elementární záležitost si řada lidí nedokáže vyhodnotit.

V tomto období i některá česká média přišla se zprávami typu, „jaké potraviny si koupit na týden domů“ nebo poskytovaly různé rady odborníků na přežití. Nemůže i toto v lidech evokovat něco negativního, přestože smysl těchto článku je úplně jiný?

Jde také o to, že po nějakou dobu, asi měsíc nebo dva, v médiích podstatě neexistovalo jiné téma. Čtenost se zvýšila a hlad veřejnosti po zpravodajství byl určitě větší než dříve, což je pochopitelné. A to samozřejmě ví i média, která přizpůsobují obsah tomu, o co mají čtenáři zájem. Nicméně si myslím, že nějaké stavění bunkrů na zahradě a jejich vybavování konzervami, svíčkami a radiem na kličku, nebylo a není na pořadu dne.

Přerostlo to ale ve všeobecnou paniku a pak i média upozorňovala na to, že nedostatek potravin nehrozí. Lidé už ale žili v tom, že potraviny nebudou. Čím si to vysvětlujete?

Ono je to možná dědictví komunismu. Já to nedokážu úplně posoudit, protože nejsem ten ročník, ale svým způsobem je to podle mě v lidech zakořeněné, ta snaha předzásobit se, že něco nebude. Když si vybavuji záběry, jací lidé takto hromadně nakupovali, přišlo mi, že jde spíše o starší ročníky.

Vykoupené těstoviny a konzervy, jak se říká, vem čert. Ale co mě osobně mrzelo, bylo hromadné vykupování mýdel a dezinfekcí, které si spousta lidí nacpala doma do skříní, kde nebyly nic platné. Tyto prostředky pak chyběly jinde.