Od herectví k charitě. Život Táni Fischerové změnilo narození postiženého syna

Táňa Fischerová proslula před kamerou i na jevišti křehkým a oduševnělým hereckým projevem, kromě divadla a filmu se také intenzivně věnovala charitě a cizí jí nebyl ani svět politiky. Výrazná osobnost nejen české kultury, která zemřela ve věku 72 let, byla čtyři roky poslankyní, před šesti roky se jako nezávislá ucházela o prezidentský úřad. V posledních letech byla nejaktivnější jako předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV).

Drobnou ženu se záplavou vlasů, jemnou tváří a vstřícným úsměvem si lidé pamatují například jako dlouholetou moderátorku charitativní Adventních koncertů, které uváděla po boku Marty Kubišovou či Jana Kačera. Naposledy to bylo v roce 2011, o rok později už jako prezidentská kandidátka nemohla. "Raději chodím tam, kde kamery zrovna nejsou. Na takových místech potkáváte dobré lidi," tvrdila přitom herečka, pro kterou se pomoc bližním stala důležitou součástí života.

Jedním z nejdůležitějších impulsů pro tento přistup k životu se pro ni stalo narození syna Kryštofa, postiženého po mozkové obrně, o kterého se celý život starala. "Hodně čerpám ze svého syna, je to takové mé zlaté sluníčko, vždycky mi ukazuje, v čem je smysl," vyprávěla Fischerová, jež se krátce po Kryštofově narození rozešla se jeho otcem Petrem Skoumalem. "Jsme přátelé. Neopustil nás kvůli Kryštofově nemoci, my měli volnější vztah, rozcházeli jsme se už několikrát předtím," řekla k tomu.

Rozsah jejích charitativních aktivit byl přitom velmi široký, stejně jako seznam organizací, v jejichž řadách Táňa Fischerová působila. Pracovala například ve správní radě Nadace Vize 97, stala se čestnou předsedkyní občanského sdružení Remedium (pro duševní zdraví), zasedala v radě patronů Hnutí Duha či sdružení Máme otevřeno? pro integraci mentálně postižených. Od roku 2013 působila v čele ČHV, ještě před dvěma týdny byla podepsaná pod jeho prohlášením ke Dni lidských práv.

Lidským právům se věnovala i během let 2002 až 2006, kdy zasedala ve Sněmovně. Z desátého místa kandidátky koalice US-DEU a lidovců ji k mandátu vynesly preferenční hlasy. "Když hájím svá stanoviska, musím občas narazit," tvrdila Fischerová, která se stavěla za zájmy kultury, nezávislost médií či za zájmy občanské společnosti. Opakovaně například patřila mezi poslance, kteří navrhovali přijetí zákona o registrovaném partnerství, přijatého nakonec přes veto prezidenta Václava Klause v roce 2006.

"Byly to čtyři roky zápasů. Podstupovala jsem je ochotně, jsem bojovník a vím, proč jsem do politiky šla, ale současně vím, že čtyři roky jsou maximum, pokud člověk nemá trpět frustrací nebo totálně vyhořet," vzpomínala na čtyři roky, které strávila v poslanecké lavici. "Jsem opět svobodná a mohu si vybírat, co chci dělat," svěřila se po konci mandátu. Kromě charity se věnovala i hereckým aktivitám, učila například mladé adepty divadla a filmu.

Pražská rodačka (6. června 1947) sama studovala brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, záhy ale začala filmovat, a ze školy po dvou letech šla do pražského Činoherního klubu. "To byla šlehačka na dortu, každému se nepovedlo hrát v takovém divadle a s takovými lidmi, jezdit do ciziny, být obdivován," vzpomínala. Za normalizace v roce 1973 byla však musela odejít a návrat po roce 1989 se už nekonal. "Už je to něco jiného, tam moje místo není," připustila Fischerová.

Dcera divadelního režiséra Jana Fischera, za války vězněného v Terezíně a Osvětimi, pak čtyři hrála v Divadle Jiřího Wolkera, odkud odešla po narození syna. "Neberu to jako oběť, ale jako dar, že mi bylo dopřáno mít jiný pohled na svět," svěřila se herečka, která už poté nevstoupila do angažmá. Hostovala v různých divadlech, třeba u Evalda Schorma nebo Jana Kačera. "Jsem docela pyšná, protože vím, že jsem na divadle hrála pár krásných rolí a nehrála je snad úplně špatně", vzpomínala.

Před kamerou Táňa Fischerová příliš příležitostí nedostala, hrála ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989), objevila se také v seriálu Konec velkých prázdnin (1994). Velkou láskou Táni Fischerové byla také poezie, řadu let recitovala ve Viole a Lyře Pragensis. Milovnice díla Antoina de Saint-Exupéryho si sama vyzkoušela i psaní, vydala povídky Lydiiny dveře a Bílý den, které daly nahlédnout do jejího vnitřního světa.

Související

Fischerová, Táňa

Poslední rozloučení s Táňou Fischerovou (†72). Na pohřeb dorazila řada umělců a politiků

Zaplněná velká obřadní síň strašnického krematoria v Praze se dnes potleskem rozloučila s Táňou Fischerovou, která zemřela loni 25. prosince ve věku 72 let. Své poslední sbohem herečce, která se věnovala také charitě a občanským aktivitám, přišli dát vedle pozůstalých také přátelé z kultury i politiky. Věnce mimo jiné zaslala Poslanecká sněmovna, ministerstvo kultury, Český helsinský výbor, který Fischerová několik let vedla, i kancelář prezidenta republiky.
Fischerová, Táňa

Poslední sbohem pro Táňu Fischerovou (†72). Obřad se bude konat 8. ledna

Poslední rozloučení s herečkou a občanskou aktivistkou Táňou Fischerovou se uskuteční 8. ledna od 11:00 ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. ČTK to dnes řekl její bratr Jan Fischer. Fischerová zemřela ve středu ve věku 72 let. Vedle herectví se řadu let věnovala také charitě a politické činnosti. V roce 2013 kandidovala jako nezávislá v prezidentských volbách.

Více souvisejících

Táňa Fischerová kultura úmrtí český helsinský výbor

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 19 minutami

včera

Donald Trump

Putin bude v pohodě, tvrdí Trump

Prezident Donald Trump uvedl v rozhovoru pro magazín The Atlantic, že ruský prezident Vladimir Putin „bude v pohodě“ při mírových jednáních mezi Kremlem a Ukrajinou. Tento výrok přichází v době, kdy Kreml oznámil třídenní příměří v rámci pokračující války.

včera

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla je v horším stavu, než se zdá. Doslova bojuje o svou existenci

Tesla se nachází v jedné z nejtěžších krizí své existence. Firma čelí propadu prodejů, dramatickému poklesu zisků, ztrátám tržní hodnoty a narůstající veřejné kritice. Model Cybertruck se ukázal jako neúspěch a situace je ještě vážnější, než naznačují první zprávy, varuje CNN.

včera

Vladimir Putin

Putin oznámil, že Rusko vyhlásilo příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že Rusko jednostranně vyhlásí třídenní příměří na Ukrajině, které má vstoupit v platnost příští měsíc. Ukrajinští představitelé však přijali toto gesto se značnou skepsí a vyzvali Kreml, aby okamžitě souhlasil s delším příměřím, jež navrhuje Spojené státy.

včera

António Costa

Mimořádná zpráva Příčina masivního blackoutu odhalena. O kyberútok nešlo

Masivní výpadek elektřiny, který v pondělí zasáhl rozsáhlé oblasti Španělska a Portugalska, nadále ochromuje dopravu, letiště i železniční spojení. Evropské autority vyloučily, že by šlo o kybernetický útok, podle portugalské společnosti REN způsobil masivní výpadek proudu vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí způsobený extrémními teplotními výkyvy. 

včera

V tunelech španělského metra není bez baterek téměř vidět

Selhaly semafory i doprava. Španělsko se ponořilo do tmy, spekuluje se o kyberútoku

Španělsko a Portugalsko zažívají jeden z největších výpadků elektřiny v moderní historii. Miliony lidí zůstaly bez proudu, doprava je paralyzovaná, letiště přestala fungovat a také železniční i městská hromadná doprava byla přerušena. Mezitím se internetem šíří dezinformace o příčinách incidentu, které však oficiální místa vyvracejí, píše CNN.

Aktualizováno včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Dronová zeď v pohotovosti. Ukrajina s mírem nepočítá, připravuje se na mohutný jarní ruský útok

Jak se Rusko připravuje na jarní fázi své invaze, ukrajinská armáda věří, že jejich rychle rostoucí dronové síly způsobí útočníkům těžké ztráty. Podle hlavního velitele Oleksandra Syrského ruská ofenziva de facto už začala. Navzdory obrovským ztrátám, které dosahovaly na podzim 2024 až 1 500 vojáků denně, Moskva nadále sází na taktiku vyčerpávajících frontálních útoků.

včera

včera

včera

Donald Trump

Proti Trumpovi je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok, vyzývá expert

V době, kdy se protisvobodné síly mimo západní svět stávají silnějšími než kdy dříve, Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa připojují k útoku na liberální hodnoty. Podle historika Timothyho Gartona Ashe je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok liberálních internacionalistů. Kanadské volby, které právě probíhají, by mohly nabídnout významnou posilu.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik

Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Trump způsobil největší ekonomickou ránu za 50 let. Jeho obchodní válka je ale obrovskou šancí pro Evropu

Přestože obchodní válka rozpoutaná prezidentem Donaldem Trumpem nevyhnutelně zasáhne evropské hospodářství, v Bruselu vidí v aktuální situaci také příležitosti. Ekonomika se na globální úrovni štěpí do tří hlavních bloků – Spojených států, Číny a Evropy – a současné obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem může dát Evropské unii nečekanou výhodu.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku

Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že vyslala své vojáky na pomoc Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Severokorejská státní agentura KCNA oznámila, že jejich bojové jednotky se podílely na "vítězném osvobození" Kurské oblasti, kde ukrajinská armáda loni zahájila překvapivou ofenzivu.

včera

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo

Návrh prezidenta USA Donalda Trumpa na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, který by zahrnoval předání rozsáhlých částí ukrajinského území Moskvě, označil německý ministr obrany Boris Pistorius za "kapitulaci". V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD Pistorius uvedl, že Ukrajina sice chápe, že může být nucena učinit určité územní ústupky, avšak Trumpův plán jde podle něj příliš daleko.

včera

Jarní počasí ukáže příjemnou tvář, vyplývá z týdenní předpovědi

Příjemné jarní počasí můžete očekávat od právě začínajícího týdne na přelomu dubna a května. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejvyšší teploty vystoupají přes 20 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy