Od herectví k charitě. Život Táni Fischerové změnilo narození postiženého syna

Táňa Fischerová proslula před kamerou i na jevišti křehkým a oduševnělým hereckým projevem, kromě divadla a filmu se také intenzivně věnovala charitě a cizí jí nebyl ani svět politiky. Výrazná osobnost nejen české kultury, která zemřela ve věku 72 let, byla čtyři roky poslankyní, před šesti roky se jako nezávislá ucházela o prezidentský úřad. V posledních letech byla nejaktivnější jako předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV).

Drobnou ženu se záplavou vlasů, jemnou tváří a vstřícným úsměvem si lidé pamatují například jako dlouholetou moderátorku charitativní Adventních koncertů, které uváděla po boku Marty Kubišovou či Jana Kačera. Naposledy to bylo v roce 2011, o rok později už jako prezidentská kandidátka nemohla. "Raději chodím tam, kde kamery zrovna nejsou. Na takových místech potkáváte dobré lidi," tvrdila přitom herečka, pro kterou se pomoc bližním stala důležitou součástí života.

Jedním z nejdůležitějších impulsů pro tento přistup k životu se pro ni stalo narození syna Kryštofa, postiženého po mozkové obrně, o kterého se celý život starala. "Hodně čerpám ze svého syna, je to takové mé zlaté sluníčko, vždycky mi ukazuje, v čem je smysl," vyprávěla Fischerová, jež se krátce po Kryštofově narození rozešla se jeho otcem Petrem Skoumalem. "Jsme přátelé. Neopustil nás kvůli Kryštofově nemoci, my měli volnější vztah, rozcházeli jsme se už několikrát předtím," řekla k tomu.

Rozsah jejích charitativních aktivit byl přitom velmi široký, stejně jako seznam organizací, v jejichž řadách Táňa Fischerová působila. Pracovala například ve správní radě Nadace Vize 97, stala se čestnou předsedkyní občanského sdružení Remedium (pro duševní zdraví), zasedala v radě patronů Hnutí Duha či sdružení Máme otevřeno? pro integraci mentálně postižených. Od roku 2013 působila v čele ČHV, ještě před dvěma týdny byla podepsaná pod jeho prohlášením ke Dni lidských práv.

Lidským právům se věnovala i během let 2002 až 2006, kdy zasedala ve Sněmovně. Z desátého místa kandidátky koalice US-DEU a lidovců ji k mandátu vynesly preferenční hlasy. "Když hájím svá stanoviska, musím občas narazit," tvrdila Fischerová, která se stavěla za zájmy kultury, nezávislost médií či za zájmy občanské společnosti. Opakovaně například patřila mezi poslance, kteří navrhovali přijetí zákona o registrovaném partnerství, přijatého nakonec přes veto prezidenta Václava Klause v roce 2006.

"Byly to čtyři roky zápasů. Podstupovala jsem je ochotně, jsem bojovník a vím, proč jsem do politiky šla, ale současně vím, že čtyři roky jsou maximum, pokud člověk nemá trpět frustrací nebo totálně vyhořet," vzpomínala na čtyři roky, které strávila v poslanecké lavici. "Jsem opět svobodná a mohu si vybírat, co chci dělat," svěřila se po konci mandátu. Kromě charity se věnovala i hereckým aktivitám, učila například mladé adepty divadla a filmu.

Pražská rodačka (6. června 1947) sama studovala brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, záhy ale začala filmovat, a ze školy po dvou letech šla do pražského Činoherního klubu. "To byla šlehačka na dortu, každému se nepovedlo hrát v takovém divadle a s takovými lidmi, jezdit do ciziny, být obdivován," vzpomínala. Za normalizace v roce 1973 byla však musela odejít a návrat po roce 1989 se už nekonal. "Už je to něco jiného, tam moje místo není," připustila Fischerová.

Dcera divadelního režiséra Jana Fischera, za války vězněného v Terezíně a Osvětimi, pak čtyři hrála v Divadle Jiřího Wolkera, odkud odešla po narození syna. "Neberu to jako oběť, ale jako dar, že mi bylo dopřáno mít jiný pohled na svět," svěřila se herečka, která už poté nevstoupila do angažmá. Hostovala v různých divadlech, třeba u Evalda Schorma nebo Jana Kačera. "Jsem docela pyšná, protože vím, že jsem na divadle hrála pár krásných rolí a nehrála je snad úplně špatně", vzpomínala.

Před kamerou Táňa Fischerová příliš příležitostí nedostala, hrála ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989), objevila se také v seriálu Konec velkých prázdnin (1994). Velkou láskou Táni Fischerové byla také poezie, řadu let recitovala ve Viole a Lyře Pragensis. Milovnice díla Antoina de Saint-Exupéryho si sama vyzkoušela i psaní, vydala povídky Lydiiny dveře a Bílý den, které daly nahlédnout do jejího vnitřního světa.

Související

Fischerová, Táňa

Poslední rozloučení s Táňou Fischerovou (†72). Na pohřeb dorazila řada umělců a politiků

Zaplněná velká obřadní síň strašnického krematoria v Praze se dnes potleskem rozloučila s Táňou Fischerovou, která zemřela loni 25. prosince ve věku 72 let. Své poslední sbohem herečce, která se věnovala také charitě a občanským aktivitám, přišli dát vedle pozůstalých také přátelé z kultury i politiky. Věnce mimo jiné zaslala Poslanecká sněmovna, ministerstvo kultury, Český helsinský výbor, který Fischerová několik let vedla, i kancelář prezidenta republiky.
Fischerová, Táňa

Poslední sbohem pro Táňu Fischerovou (†72). Obřad se bude konat 8. ledna

Poslední rozloučení s herečkou a občanskou aktivistkou Táňou Fischerovou se uskuteční 8. ledna od 11:00 ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze. ČTK to dnes řekl její bratr Jan Fischer. Fischerová zemřela ve středu ve věku 72 let. Vedle herectví se řadu let věnovala také charitě a politické činnosti. V roce 2013 kandidovala jako nezávislá v prezidentských volbách.

Více souvisejících

Táňa Fischerová kultura úmrtí český helsinský výbor

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 1 hodinou

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 3 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy