Oslavy 17. listopadu pokračují: Na Albertově se sešly stovky lidí, rektor Zima sklidil kritiku

Stovky lidí přišly dnes na vzpomínkovou akci na pražský Albertov, aby si připomněly studentské události z let 1939 a 1989. Na shromáždění vystoupili zástupci vysokých škol i bývalí studentští vůdci. Společným jmenovatelem jejich proslovů byla výzva k aktivitě a převzetí odpovědnosti za vývoj v zemi. Ve 14:30 z Albertova na Národní třídu vyrazí průvod, a to po stejné trase jako před 30 lety. Pořadatelé chtějí tehdejší dění, které vedlo k pádu komunistického režimu, rekonstruovat.

"Nesmíme zapomenout na události před 30 a 80 lety. Historie ukazuje, že když se zapomene a bere se vše jako samozřejmost, může se stát, že se může plíživě vrátit zpátky to, co nechceme," řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil.

Podle něj před 30 lety studenti a další účastníci akce na Albertově "otočili koly dějin" a hlavně mladá generace by měla být aktivní. "Musíme my sami, ne že někdo to udělá, abychom pořád nekňučeli, jak nám vyčítají i ze zahraničí, že Češi pořád kňourají," dodal Pospíšil.

Podle Vlastimila Ježka, který patřil v listopadu 1989 mezi studentské vůdce, je lepší hledat než rezignovat a je potřeba dávat pozor na to, komu lidé věří. "Dnes není důležité, jak věci jsou, ale jak se jeví být," posteskl si Ježek.

Události roku 1939 po smrti studenta Jana Opletala, odvlečení studentů do koncentračních táborů a jejich popravy i dění před 30 lety připomněl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. "Svobodu a demokracii je potřeba hájit a rozvíjet, ale je to také velká odpovědnost. Važme si toho, že žijeme v demokracii, bohaté zemi, buďme bdělí, abychom se mohli setkávat a diskutovat, slyšet i další názory," řekl Zima. Jeho projev provázel pískot a skandování "hanba". Někteří studenti požadují Zimovo odstoupení. Zima sklízel kritiku za uzavření sponzorské smlouvy s Home Creditem, postoj k ochraně klimatu či činnost Česko-čínského centra na univerzitě.

Podle předsedy studentské komory Rady vysokých škol Giancarla Lambertiho ani dnes studenti nesmí mlčet a přihlížet nepravostem. "Studentská role je důležitější, než si myslíme. Jsme nadějí této země. Pokud budeme stejně aktivní jako tehdy, bude nám odměnou taková politická reprezentace, za kterou se nebudeme muset stydět," řekl Lamberti.

Na akci promluvil i rektor brněnské Masarykovy univerzity, zástupci studentů či někdejší disidentka Dana Němcová. Vysloužila si dlouhý potlesk. Čeští studenti pozvali také zástupce studentů ze zemí V4.

Vzpomínková akce začala zpěvem studentské hymny Gaudeamus igitur. Shromáždění pak ukončila česká hymna a Óda na radost, která se stala evropskou hymnou.

Od roku 2016 si studenti prostor na Albertově rezervují dlouho dopředu. V roce 2015 se totiž 17. listopadu k pamětní desce nedostali. Pietní místo tehdy obsadilo uskupení Blok proti islámu, jehož akce se v tento svátek účastnil prezident Miloš Zeman. Ochranka tak prostor uzavřela.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Český jídelníček se v průběhu třiceti let proměnil. Češi si oblíbili zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny. Méně začali konzumovat maso, mléko, cukr a brambory. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Více souvisejících

30 let od sametové revoluce 17. listopad studenti Tomáš Zima Praha

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy