Pětina dětí tráví na sociálních sítích nejméně 5 hodin denně. Desetina nečte knihy

Ukázalo to Minisčítání, do něhož se zapojilo 18.833 žáků a žaček od devíti do 15 let. Výsledky dnes na tiskové konferenci představil předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Podle něj nejsou zjištění reprezentativní, mají ale vzhledem k vysokému počtu dětí váhu.

Minisčítání má dětem přiblížit statistiku zábavnou formou. Loni se konalo popáté. Uskutečnilo se od 1. do 13. prosince. Zapojilo se do něj 298 škol z celé republiky. Žáci a žačky ze čtvrtých až devátých tříd základních škol a z nižších ročníků víceletých gymnázií odpovídali na 21 otázek.

Víc než dvě pětiny dětí uvedly, že s kamarády komunikují nejčastěji přes sociální sítě. Textové zprávy a mobilní aplikace využívá ke komunikaci s vrstevníky nejčastěji 28 procent školáků a školaček. Necelá pětina nejčastěji komunikuje osobně.

"Není úplně překvapivé, že dnes děti fungují v převážné míře na sociálních sítích. Pro starší ročníky možná pak překvapivé je, že e-mail, který je pro nás významný nástroj, je pro děti tohoto věku něco okrajového a mrtvého," uvedl Rojíček.

Zatímco menší děti víc využívají textové zprávy, patnáctiletí hlavně sociální sítě. Přístup chlapců a dívek se neliší. Podle Rojíčka začíná být komunikace na sociálních sítích převažující, přispěla k tomu i koronavirová epidemie.

Statistici se ptali dětí nad 13 let, jaké sítě využívají. Nejpopulárnější je Instagram, následuje YouTube, Facebook, Snapchat a Tik Tok. Tři z deseti dětí jsou ale i na twitteru. Podle Rojíčka u chlapců "víc frčí" YouTube, u dívek Instagram.

Méně než hodinu denně je na internetu každé dvanácté dotázané dítě. Celkem 45 procent školáků a školaček tráví na síti a hraním počítačových her dvě až tři hodiny za den. Pět a více hodin zabírá internet 22 procentům dotázaných. "Děti jsou k internetu hodně připoutané a je to dominantní záležitost, kterou tráví čas," uvedl šéf ČSÚ. Podle něj se doba liší podle věku. Pět a více hodin na internetu bývá 11 procent desetiletých a 35 procent patnáctiletých.

Čtyři a více knížek za rok přečte 33 procent školáků a školaček. Jednu knihu ročně si vzalo každé sedmé dítě. Celkem devět procent dětí neotevřelo knížku žádnou. I u čtení jsou ale rozdíly podle věku. Po čtyřech a více knihách za rok sáhne 39 procent desetiletých a 27 procent patnáctiletých. Zatímco žádnou knihu nečtou tři procenta desetiletých, u patnáctiletých je to téměř pětina.

"U desetiletých je to minimum. U patnáctiletých pětina nečte nic. To stojí nepochybně za zamyšlení," míní Rojíček. Podle něj nejméně čtenářů se čtyřmi a více knížkami bylo v Karlovarském kraji, nejlépe na tom byla Praha.