Podařilo se mu utéct před nacisty i přežít těžké zranění z bojů u Dunkerque. Nyní pravděpodobně poslední žijící československý bojovník od Tobruku bydlí u nevlastní dcery na jihozápadním Slovensku. Na začátku příštího roku Bernard Papánek oslaví již 101. narozeniny.
Papánek se podle serveru Paměť národa narodil v lednu 1920 ve Vídni. Jeho otec pocházel ze slovenské židovské rodiny, matka z Moravy, kde Papánek ve Vracově na Hodonínsku od útlého dědictví žil kvůli chatrnému zdraví. Později se kvůli škole vrátil do Vídně.
Po obsazení Rakouska nacisty uprchl do Brna, později se mu podařilo lodí, kterou zorganizovala židovská obec, dostat do Palestiny, řekl ČTK. Tam v roce 1942 po výzvě prezidenta Edvarda Beneše vstoupil do československé armády. Posléze byl poslán do severoafrického Tobruku, kde se u protiletecké baterie podílel na slavných bojích "pouštních krys" proti Němcům.
Do obrany přístavního města Tobruk se zapojily stovky Čechoslováků, Papánek je v současné době pravděpodobně posledním československým pamětníkem těchto bojů. Jako posledního bojovníka české ministerstvo obrany evidovalo Viktora Wellemina, který v 97 letech zemřel ve středu. Papánka úřad v evidenci podle jeho dcery nemá, protože v 60. letech minulého století emigroval se ženou do Izraele a ze seznamů ministerstva tak vypadl.
Papánek ČTK v pátek řekl, že po stažení Němců od Tobruku se dostal do Anglie a na podzim 1944 do Francie, kde se zapojil do obléhání přístavu Dunkerk. "Tam jsem byl 19. prosince 1944 těžce zraněn, tak jsem měl po válce. Dali mě do letadla a poslali zpátky do Anglie," poznamenal. Podotkl, že podle operujícího lékaře měl štěstí, že se ze zranění, které mu způsobily dvě střepiny v břiše, zotavil. I tak ale po válce dostal 40 procentní invaliditu.
Paměť národa uvedla, že po nástupu komunistů k moci se jako voják ze západní fronty, který měl kontakty v Izraeli, Anglii i Rakousku, a navíc nestraník, stal nežádoucí osobou. Zajímala se o něj i StB. V 60. letech žádal o vystěhování do Izraele, povolení ale nedostal. V srpnu 1964 dostal povolení navštívit strýce ve Vídni, odkud emigroval do Izraele. Později získal izraelské občanství a kvůli výslovnosti si změnil jméno na Benjamin Palgi. Od roku 2014 žije na Slovensku v rodině své nevlastní dcery Viery poblíž Senice.
Bernard Papánek (veterán) , Paměti národa , II. světová válka , život , Slovensko , ministerstvo obrany , historie
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek