Pravidelné testování ve firmách by mohlo začít již během února

Pravidelné testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách by mohlo začít ještě v únoru. Antigenní testy v podnicích by proplácely zdravotní pojišťovny. Dohodli se na tom zaměstnavatelé se zástupci ministerstev. ČTK to řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Podle Rafaje bude začátek testování v podnicích záviset na tom, kdy ministerstvo zdravotnictví dokončí nastavení podmínek vyšetření. Lidé mohou nyní chodit na antigenní testy do testovacích míst zdarma každé tři dny.

Česko patří k zemím, kde se koronavirová nákaza šíří nejvíc. Země je už podruhé v nouzovém stavu. Ten začal 5. října. O týden později po krajských volbách vláda nařídila opatření proti šíření nákazy. Uzavřely se pak školy, restaurace, většina obchodů, služeb či sportovních a kulturních zařízení. Kabinet rozvolnil omezení začátkem prosince a znovu zpřísnil po Vánocích. Nyní zvažuje další zpřísnění. Firmy jsou po celou dobu v provozu. Podle některých expertů se tak nákaza může šířit hlavně v rodinách a na pracovištích.

Některé firmy své pracovníky už testují. Testy si ale platí samy. Zaměstnavatelé už loni v létě žádali o to, aby testování v podnicích podpořil stát. Jednali o tom s ministry zdravotnictví. O podpoře debatovala i Národní ekonomická rada vlády (NERV) a začátkem listopadu tripartita. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak na tiskové konferenci řekl, že by se stát na úhradě antigenních testů mohl podílet. Premiérův poradce Roman Prymula jako někdejší ministr zdravotnictví uvedl, že by podnik mohl hradit test a zdravotní pojišťovna odběr. Rozhodnutí dosud nepadlo. Podle Rafaje nyní dohoda je.

"Jsem optimista. Pokud padne příští týden rozhodnutí, masivní testování ve firmách by mohlo začít ještě v únoru," uvedl viceprezident svazu.

Testování v podnicích by po dohodě prováděli závodní či dohodnutí praktičtí doktoři. Test i provedení by jim uhradily zdravotní pojišťovny. Podle Rafaje není zatím jasné, kolik přesně by měly platit.

Podle expertů je ke zvládnutí epidemie nutné posílit testování a trasování, než skončí očkování. Odborníci zmiňují, že by bylo potřeba denně dělat 200.000 či čtvrt milionu testů. Zatím se provádí asi 60.000 antigenních a PCR vyšetření celkem.

Ochotu lidí k testování a hlášení kontaktů má podpořit navýšení náhrady mzdy v karanténě. Ministerstvo práce navrhlo tři verze - příspěvek 250 korun na den, bonus 500 korun na den a dočasné navýšení nemocenské ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Tripartita se v pondělí na variantě neshodla. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pak řekla, že se dohoda najde do konce týdne a vláda by měla návrh dostat v pondělí.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) svaz průmyslu a dopravy firmy

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 35 minutami

před 44 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy