Symbolem politických procesů v poúnorovém Československu se stal soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice". Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestů, vynesených 8. června 1950, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech minulého století v SSSR.
Proces, o kterém historici hovoří jako o jedné z nejhorších justičních vražd zinscenovaných komunistickými vládci, vyústil v drakonické tresty. Významná národněsocialistická politička Horáková, která za druhé světové války poznala nacistické káznice, dostala trest smrt, podobně jako další tři obžalovaní - historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Bouchal a podnikatel Oldřich Pecl. Další čtyři lidé pak k doživotnímu žaláři a zbytek k dlouholetým trestům.
Líčení, z něhož se pořizoval filmový záznam a po večerech v rozhlase vysílaly cenzurované reportáže, začalo 31. května 1950. Do paměti se zapsal zejména fanatický prokurátor Josef Urválek. "Není dost tvrdých slov, která by mohla jeho zločiny označit dosti přiléhavě. Pro tak zavilé, cynické a nenapravitelné zločince není místa v nové společnosti," prohlásil například v závěrečné řeči na adresu Kalandry, předválečného komunisty a mimo jiné kritika sovětských procesů.
Předehrou procesu se stalo na podzim 1949 zatčení Horákové a několika dalších významných politiků, kteří se odmítli smířit s komunistickým převzetím moci a snažili se mimo jiné udržovat kontakty s exilovými politiky a předúnorovými ministry Petrem Zenklem a Hubertem Ripkou. Na konci října pak vznikla zpráva o dosavadních výsledcích šetření, která měla název Direktorium československého odboje. V ní bylo vykonstruováno schéma protistátního spiknutí.
Strůjci procesu postupně vybrali třináct hlavních obětí a uměle vytvořili vedení údajné ilegální skupiny. Sešly se v něm osoby, které se někdy ani neznaly, pouze reprezentovaly různé opoziční směry. Koncepce se přitom měnila a dotvářela, zpočátku bylo vyšetřování zaměřeno na domácí opozici. Na jaře 1950 však začalo převažovat mezinárodní zaměření s cílem ukázat spojení s "mezinárodní reakcí". Právě proto byla do čela údajného spiknutí postavena Horáková, která udržovala kontakty s exilem.
Hlavní slovo při vyšetřování a přípravě procesu měli sovětští poradci, kteří určovali a řídili směr vyšetřování a často se také sami účastnili výslechů. Obvinění byli za použití fyzického a psychického násilí nuceni naučit se zpaměti jak otázky, tak požadované odpovědi. Byť ne vždy se vyšetřovaní drželi předem daného scénáře, zejména Milada Horáková dokázala vzdorovat a snažila se bránit sebe a své ideály. Ačkoli nejspíš tušila, že to na výši trestu nebude mít vliv.
Se začátkem soudního přelíčení se naplno rozběhla také mediální kampaň, která měla komunistické straně zajistit požadovaný politický kapitál. Soudu denně přicházely stovky rezolucí dožadujících se nejpřísnějšího potrestání "zrádců a sabotérů" a volajících po trestu smrti pro Horákovou a další obžalované. Podle historika Karla Kaplana byl proces zinscenován jako velkolepá divadelní tragédie, jejímž hlavním kritériem byl politický účinek a ohlas u veřejnosti.
Milada Horáková přitom odmítla požádat o milost, žádost za ní nakonec podali její otec a sedmnáctiletá dcera. Za milost pro odsouzené intervenovala také řada významných osobností ze zahraničí, kde proces získal velkou publicitu. Byli mezi nimi například Winston Churchill a Albert Einstein. Přesto prezident Klement Gottwald rozsudek potvrdil. Milada Horáková byla popravena v ranních hodinách 27. června 1950. Urnu s jejím popelem rodině nevydali a není známo, kde skončil.
Na konci 60. let minulého století, v období politického uvolnění, let byl rozsudek nad Horákovou zrušen, plně soudně rehabilitována však mohla být teprve po listopadu 1989. V roce 1991 pak prezident Václav Havel udělil Miladě Horákové in memoriam Řád T. G. Masaryka I. třídy. Rozběhlo se také vyšetřování zinscenovaného procesu, před soudem skončila jen někdejší dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, kterou soudy poslaly na tři roky do vězení.
Za mřížemi strávila necelé dva roky, v prosinci 2010 dostala tehdy devětaosmdesátiletá žena prezidentskou milost. Nad svým účinkováním v politickém procesu přitom nikdy nevyjádřila lítost. "Já, kdyby se mi to stalo a byla tam veřejnost, bych především řekla, že to není pravda, a ona se přiznávala," řekla novinářům, když opouštěla vězení. Podobné argumenty na adresu Milady Horákové dodnes zaznívají i od některých výrazných představitelů současné komunistické strany.
Související
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Před 73 lety byla popravena Milada Horáková
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 1 hodinou
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 1 hodinou
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 2 hodinami
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 3 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
Poslední rozloučení se zesnulým tanečníkem a hercem Vlastimilem Harapesem se uskuteční příští týden v pondělí, informovalo Národní divadlo na webových stránkách. Harapes zemřel po těžké nemoci ve středu, bylo mu 77 let.
Zdroj: Jan Hrabě