Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů se ozvou, pokud cítí křivdu

Ještě více odhodlaní jsou Češi v případě, že se nespravedlnost děje jejich blízkým. "V realitě se ale do rozhodnutí promítnou takové věci, jako že by bylo třeba najmout právníky či oslovit úřady. Ochota bojovat o nápravu pak klesá, stejně jako vůle zastat se neznámých lidí. Za ně se v případě křivdy postaví jen každý třetí," uvedl odborník na odškodnění ve Vindicii Tomáš Beck.

Typickými případy, které Češi řeší, jsou špatně vrácené peníze v obchodě nebo spotřebič, který se rozbil brzy po nákupu. Alespoň jednou se do takové nápravy pustily dvě třetiny respondentů. Horší už je to například u kvality služeb nebo u úředního rozhodnutí, které je vnímáno jako chybné.

"Lidé se cítí komfortněji, pokud mají v ruce jasné důkazy a výsledek stížnosti se dá do značné míry předvídat. Kufr, který se po první cestě rozpadne, se řeší lépe než to, že nám v restauraci přinesli jídlo, které nám nechutnalo," upozornil Beck.

Lidé se snaží řešit problémy v práci i s úřady. Třetina respondentů se ozvala, když jejich zaměstnavatel porušil závazná pravidla, pětina má zkušenost s řešením zanedbané lékařské péče. Každý sedmý vymáhal odškodnění za úraz.

Lidé preferují řešení sporů, kdy je situace poměrně jasná a lze ji napravit obratem, například právě výměnou poškozeného zboží za nové. Pravděpodobnost, že se člověk rozhodne křivdu řešit, klesá s tím, kolik to zabere času. Na 80 procent dotázaných si nedovede představit, že by se do nápravy nespravedlnosti pustili s vidinou několikaletého sporu. Lidé se také poměrně neradi spoléhají na soudy a úřady, dvě třetiny respondentů je nechtějí oslovit.

Polovina respondentů přiznává, že občas raději sami sebe přesvědčí, že nespravedlnost nebyla zase tak velká a za řešení nestojí. S časovým odstupem si ale každý druhý tento přístup vyčítá.

Lidé, kteří utrpí úraz při dopravní nehodě, v práci či ve škole mají nárok na odškodnění, které má újmu vykompenzovat. Po sečtení bolestného, ošetřovného, kompenzace ztížení společenského uplatnění a dalších faktorů se částka běžně vyšplhá i na více než milion korun. Přesto se najdou důvody, proč Češi váhají peníze přijmout. Pětina respondentů se bojí medializace svého případu, se kterou navíc souvisí závist ze strany sousedů a rodiny.

"Lidé mají strach z narušení vztahů. V praxi jsme se nejednou setkali s případem, kdy jsme se s klienty u soudu dostali do konečné fáze sporu a oni těsně před rozhodnutím vše ukončili. Argumentovali tím, že by sice získali statisíce, ale na malém městě by se na ně sousedé dívali skrz prsty," popsal Beck. Každý pátý navíc tvrdí, že více než odškodnění je pro ně důležitý trest pro toho, kdo jeho úraz zavinil.