Režim dodavatele poslední instance by se mohl zkrátit na polovinu, tedy tři měsíce

Řekl to náměstek ministra průmyslu René Neděla na dnešním kulatém stole s názvem Krachy dodavatelů a zvyšující se cena energií - prostor pro energošmejdy, který se uskutečnil ve Sněmovně.

Institut dodavatele poslední instance se dostal do centra pozornosti v poslední době v souvislosti s ukončením činnosti společnosti Bohemia Energy. Lidem, kteří přijdou o dodavatele energií, pomáhá v těchto případech právě institut DPI. Jde o nástroj představující krátkodobý nouzový režim, který poskytuje zákazníkovi dostatek času najít si nového dodavatele, aniž by byl vystaven ztrátě dodávek energií. Toto období trvá nyní šest měsíců.

Náměstek Neděla uvedl, že některým dodavatelům poslední instance, kteří se snažili kontaktovat nově přišlé klienty, se vracejí dopisy i e-maily zpět. "Takže je zřejmé, že tam určitě spadne i část osob a lidí, kteří vlastně tu změnu neudělají. A představa, že po šest měsíců jste v režimu, kdy musíte nakupovat na vnitrodenním trhu, kde jsou ty ceny nejvyšší, je opravdu pro ně smrtelná,“ popsal. "Proto uvažujeme o tom, že by se režim dodavatele poslední instance zkrátil například na tři měsíce. A následně po třech měsících by zákazník přešel na standardní produkt u dodavatele poslední instance,“ uvedl. Další z možností by podle náměstka mohlo být, že by dosavadní dodavatel měl povinnost dodávat energii třeba ještě měsíc potom, co ukončil činnost, aby měl zákazník možnost si najít někoho jiného.

Ladislav Havel z Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) poukázal na to, že cena dodavatele poslední instance je sice regulovaná, ale stát ji reguluje formou věcného usměrňování cen. Markéta Zemanová z Rady ERÚ zdůraznila, že úřad nemůže zasahovat do tržních cen.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Energetický regulační úřad (ERÚ) se s dodavateli poslední instance ve středu dohodly na snížení záloh za energie pro klienty v režimu DPI v listopadu a prosinci o 50 procent, respektive 40 procent z vyměřené částky. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) také připomněl, že na podporu obnovitelných zdrojů energie jde v tuzemsku ročně celkem asi 47 miliard korun a z toho stát hradí 27 miliard. Pokud by stát na sebe převzal placení příspěvku na obnovitelné zdroje, aby omezil tlak na ceny, stálo by ho to o miliardy navíc a záviselo by to na tom, kam až se rozhodne jít, popsal. Připomněl i vládní návrh na nulovou daň z přidané hodnoty u elektřiny a plynu.

Zastropování cen není podle Havlíčka možné, protože ho neumožňuje evropská směrnice. Stát by navíc podle něj musel ještě hradit dodavatelům újmu, která by jim vznikla. Havlíček nastínil dvě možnosti, jak na situaci na energetickém trhu reagovat. První možností je větší regulace, která by podle něj znamenala odchod řady firem z trhu a menší konkurenci a vyšší ceny, nebo zůstane volný trh, což by ale mělo svá rizika. Evropská unie k tomu musí zaujmout jasný postoj, poznamenal.