Sbírky pro Ukrajinu už vynesly přes 1,5 miliardy Kč, nejvíc v historii země

Napadení Ukrajiny ruskou armádou vyvolalo v Česku bezprecedentní vlnu solidarity. Jen na finančních sbírkách shromáždily humanitární organizace zatím přes 1,5 miliardy korun a denně přibývají další miliony. Podle dostupných informací je to nejvyšší částka, která se v Česku vybrala na pomoc lidem trpícím přírodní katastrofou či jiným neštěstím.

Rekordem zatím bylo zhruba 1,3 miliardy Kč vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě. Další bezmála půl miliardu korun shromáždilo ukrajinské velvyslanectví v Praze ve sbírce na podporu armády své země.

Peníze na pomoc Ukrajině mohou lidé posílat buď rovnou na sbírkové účty nevládních organizací, nebo využít portál na webu Darujme.cz. Tam najdou odkazy na sbírky víc než 40 organizací. Zatím nejvíc shromáždila ve sbírce SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni, k dnešku už přes 1,2 miliardy korun.

Společnost Post Bellum vybrala bezmála 120 milionů korun, za dary nakupuje zdravotnický materiál, neprůstřelné vesty, helmy, rukavice, spacáky, stany, vysílačky, baterie, drony, termovize, potraviny a další potřeby nutné pro obranu země. Na sbírce Českého červeného kříže (ČČK), která se zaměřuje na zdravotnickou pomoc, se sešlo skoro 125 milionů korun. "Navíc máme již příslib od dalších donorů aktuálně na dalších zhruba čtyři až pět milionů korun," uvedla dnes na dotaz ČTK Miroslava Jirůtková z ČČK. Charita ČR na webu uvádí, že na pomoc Ukrajině vybrala zatím přes 83 milionů korun.

Organizaci ADRA měla před víkendem k dispozici na pomoc Ukrajině téměř 45 milionů a dary stále přibývají. Spolupracuje také s Nadačním fondem pomoci či Nadací Terezy Maxové. Pomáhá přímo na Ukrajině ve spolupráci s ukrajinskou pobočkou, potřebným dodává hlavně jídlo, hygienické potřeby či deky, zajišťuje evakuaci a přístřeší. V Česku se její dobrovolníci zapojili do činnosti asistenčních center v Ostravě, Brně a dalších městech nebo pomáhají při ubytování uprchlíků v registračním humanitárním středisku ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku, sdělila ČTK Renáta Chlebková z organizace ADRA.

Další miliony korun vybrala Diakonie ČR Českobratrské církve evangelické, do řešení humanitárních následků konfliktu na Ukrajině se zapojil také český UNICEF, Lékaři bez hranic, potravinové banky, Armáda spásy a desítky dalších nevládních organizací. Existují sbírky určené na pomoc ukrajinským romským dětem a rodinám, nemocným, novinářům, psím útulkům nebo rodinám ukrajinských karatistů, a další vznikají.

Po celé zemi se konají také materiální sbírky na pomoc lidem přímo na Ukrajině i těm, kteří před válkou odešli do České republiky. Do pomoci se zapojuje stát, kraje a města, firmy, školy, spolky i jednotlivci. Koná se také řada charitativních akcí, jejichž výtěžek putuje na ukrajinské sbírky. Do Česka zatím přišlo od začátku bojů 24. února odhadem 100.000 uprchlíků a další tisíce v době pokračujícího konfliktu přicházejí.

Související

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron slíbil desítky milionů eur na humanitární iniciativu EU pro Kongo

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v konžské metropoli Kinshase slíbil, že Francie přispěje částkou 34 milionů eur (zhruba 800 milionů Kč) k nové humanitární iniciativě EU pro východní Kongo, zmítané ozbrojeným konfliktem. Evropská unie dnes oznámila, že v rámci iniciativy poskytne východokonžské provincii Severní Kivu pomoc za více než 47 milionů eur. Informuje o tom agentura Reuters.
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády

Humanitární pomoc v souvislosti s válkou na Ukrajině potřebuje 17,7 milionu lidí

Kvůli válce na Ukrajině potřebuje humanitární pomoc 17,7 milionu lidí a 7,5 milionu Ukrajinců uprchlo do dalších evropských zemích. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zprávě, která se věnuje událostem za první tři čtvrtiny loňského roku. Moskva podle agentury Reuters zprávu označila za politicky motivovanou.

Více souvisejících

humanitární pomoc demonstrace na podporu Ukrajiny

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 54 minutami

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Ukrajinská armáda tajně plánovala zničit Nord Stream, píše WP

Podle amerických zpravodajců plánoval v loňském roce tým ukrajinské armády zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a zbytku Evropy. Uvedl to server Washington Post s odkazem na informace CIA, které měl portál obdržet od zpravodajské agentury nejmenované evropské země.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinci tvrdí, že Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu. (6.6.2023) Prohlédněte si galerii

Mimořádná zpráva Rusko vyhodilo do vzduchu Kachovskou přehradu, řekl Kyjev. Začala evakuace

Přehrada Nová Kachovka v Chersonské oblasti je fatálně poškozená. Ukrajinské úřady nyní chystají nutná opatření, bude zasedat bezpečnostní rada. Lidé v ohrožené oblasti se evakuují. Ukrajinská armáda z jejího zničení obvinila Moskvu, ta se brání. EuroZprávy.cz situaci monitorují. Záporožská jaderná elektrárna, která se nachází výše po toku Dněpru, je podle na sobě nezávislých zdrojů zatím v bezpečí.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Lidé nejvíce důvěřuji Pavlovi, Babišovi a Okamurovi. Propadla Pekarová Adamová, Černochová i Fiala

Jediným vrcholným českým politikem, kterému lidé více důvěřují než nedůvěřují, je prezident Petr Pavel. Velké důvěry se těší také předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru lidé cítí k předsedkyni Poslanecké sněmovny za TOP 09 Markétě Pekarové Adamové a dobře si nevede ani premiér Petr Fiala (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Napětí ve východní Asii se stupňuje. Jihokorejské stíhačky startovaly k čínským a ruským narušitelům

Čína a Rusko dnes již pošesté od roku 2019 provedly společnou leteckou hlídku nad Japonským a Východočínským mořem. Jižní Korea musela podle agentury Reuters nasadit své stíhačky. Ukazuje to na dlouhodobé napětí v regionu, které se za poslední dobu z důvodu agresivní politiky Ruska, Číny a Severní Koreje ještě vyostřuje. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy