Stát by lidem na kurzarbeitu platil 70 procent čistého, vyplývá z návrhu

Zaměstnavatelé by hradili sociální odvody z odměny za odpracovaný čas i z příspěvku od státu. Vyplývá to z posledního návrhu zákona s pravidly kurzarbeitu, který na webu zveřejnila vláda. O novele jednala už čtyřikrát. Zatím není jasné, kdy normu schválí.

"Materiál je vládě předkládán bez rozporů, a to v návaznosti na kompromis dosažený jednáním stran vládní koalice dne 16. září," uvedlo ministerstvo práce v podkladech k zákonu. Navrhuje ho projednávat ve Sněmovně zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby platil od listopadu a navázal na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Podle poslední verze novely o zaměstnanosti by využití zkrácené práce měla umožnit vláda při epidemii, kyberútoku či přírodní pohromě nebo jiné mimořádné události a při vážném ohrožení ekonomiky podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké údaje by to měly být, v normě není.

Kabinet by parametry kurzarbeitu stanovil v nařízení. Určil by region či odvětví, rozsah uznaného výpadku práce i dobu vyplácení podpory. Ta by se poskytovala nejvýš rok. Získat by ji mohly firmy, které by pro své lidi neměly práci na den až čtyři dny v týdnu.

Za neodpracovanou dobu by stát poskytl 70 procent čistého zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou, kteří by byli v podniku aspoň čtvrt roku. Nejvýš by to byla průměrná mzda za tři čtvrtletí roku před kurzarbeitem, letos by to bylo 33.423 korun. Zaměstnanec by musel pracovat aspoň den v týdnu a mohl by se zapojit i do vzdělávání či jiných aktivit, které by doporučil úřad práce.

Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Doplatek za neodpracované hodiny by hradil ze třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel. Firma by posílala sociální odvody nejen z odměny za odpracovaný čas, ale i z podpory od státu. Kvůli kurzarbeitu by se lidem budoucí penze krátit neměla.

Odboráři a zaměstnavatelé s nastavením nesouhlasí a už oznámili, že se budou snažit o to, aby se upravilo při projednávání ve Sněmovně. Zástupci vládních stran o podpoře novely jednali s komunisty. Ti mají několik požadavků. Náhrada by například měla činit nejvýš 70 procent hrubé mzdy, firma by platila odvody z odměny za odpracovanou dobu, zpřesnit by se mělo poskytování peněz při insolvenci a exekucích, sdělil ČTK šéf strany Vojtěch Filip. Podle něj podpora KSČM bude záviset na schválených pozměňovacích návrzích.

Aby zákon začal platit, musí ho po vládě schválit Parlament a podepsat prezident. Na přijetí normy i případného vládního nařízení zbývá šest týdnů.

Zatím není jasné, kolik by kurzarbeit mohl stát. Kdyby na něm bylo podle ministerstva práce 150.000 pracovníků, bylo by to měsíčně nejvýš 2,1 miliardy korun. Na odvodech by přitekla zhruba miliarda. Kdyby to bylo 15.000 zaměstnanců, vydalo by se nejvýš 210 milionů a získalo 105 milionů z odvodů. Z Antiviru se v červenci poskytla miliarda. Rozdělilo si ji 7533 podniků na mzdy 178.000 zaměstnanců.

Kurzarbeit zákon o zaměstnanosti obsahuje už teď. Nynější podoba ale není podle ministerstva v koronavirové krizi využitelná. Příspěvek od státu činí 20 procent výdělku, nejvýš 0,125násobku průměrné mzdy měsíčně. Nyní je to 4178 korun. S poskytnutím musí u každé firmy souhlasit vláda. Při výpadku práce nyní firma platí lidem za neodpracovanou dobu minimálně 60 procent hrubého, odbory si mohou vyjednat i vyšší náhradu.