Středoškolák odvede státu průměrně více než člověk se ZŠ, potvrzuje studie

Ukázala to studie o nerovnostech ve vzdělávání, kterou vypracovala agentura PAQ Research a výzkumníci Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR pro Nadaci České spořitelny.

Experti se snažili nerovnosti zmapovat. Analyzovali jejich důsledky. Pomocí matematických modelů spočítali účinnost podpory. Hodnotili také možná opatření. Zaměřili se i na dopady koronavirové epidemie.

"Českému státu se zvýšení investic do nejslabších žáků vyplatí. Příštích 80 let to každý rok může přinést 18 mld korun. Každá vynaložená koruna se vrátí až čtyřnásobně," uvedl Václav Korbel z PAQ Research.

Modely ukázaly, že bez opatření a podpory by se český hrubý domácí produkt (HDP) do roku 2100 zvedl o 324 procent. Pokud by stát školství reformoval, nerovnosti odstraňoval a znalosti a dovednosti školáků by se zlepšily, česká ekonomika by za osm desetiletí vzrostla o 379 procent. Procento HDP nyní odpovídá téměř 60 miliardám korun.

Podle expertů je vypočítaná roční osmnáctimiliardová částka konzervativní. Při výrazné podpoře vzdělávání by byla vyšší. Odborníci podotýkají, že hlavní přínos by nastal ale až kolem poloviny století po nástupu další generace do práce. Korbel poznamenal, že politiky je tak složité k investicím přesvědčit, když výsledky nejsou vidět v jednom volebním období.

Experti se zaměřili na podporu předškolní péče. Spočítali, že při výdaji 50.000 až 100.000 korun na dítě se na každou vynaloženou korunu vrátí státu tři až čtyři koruny. Studie posuzovala i programy, které mají bránit odchodu mladých ze střední školy. Pokud by pomohly 15 procentům studentů, čistý přínos by na žáka činil až 420.000 korun.

Vzdělání dětí v Česku podle Daniela Prokopa z PAQ Research výrazně ovlivňuje to, z jaké rodiny pocházejí. Roli hrají i region, exekuce či bytová nouze. Covidová epidemie s výukou na dálku nerovnosti mezi školáky ještě prohloubila.