Testování na koronavirus: Češi by byli svolnější, kdyby dostali kompenzace, ukázal výzkum

Jen třetina pracujících by se určitě chtěla nechat bezplatně otestovat na covid-19, pokud by byli v kontaktu s nakaženým nebo měli typické příznaky. Další třetina je spíše ochotná jít na test, zbylá třetina se testovat nechce. Ochota pracujících nechat se testovat se zvýší na 47 procent, pokud by v případě pozitivního testu a následné izolace dostali finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů.

Vyplývá to z výzkumu projektu Život během pandemie, který dnes zveřejnil jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.

Průzkum ukazuje, že pro lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo cítí typické, ale nezávažné příznaky nemoci covid-19, je motivací k testování také dostupnost odběrového místa. Pokud by bylo v místě jejich bydliště a nemuseli na odběr čekat, na test by určitě šly zhruba dvě pětiny lidí. Pokud by v případě pozitivního výsledku navíc dostali 5000 korun jako finanční kompenzaci k nemocenské, určitě by na test šla polovina lidí a dalších 31 procent by spíše šlo.

Průzkum se zabývá také názory na očkování proti covidu-19. Až polovina dospělých by se očkovat nechala, ale od září toto číslo o šest procentních bodů kleslo. "To může souviset s poklesem důvěry vládě v oblasti řešení epidemie, ale může být i důsledkem konkrétnějšího uvažování o výhodách a nevýhodách očkování," uvádí autoři. Navíc upozorňují na to, že pokud by lidé museli kvůli očkování dojíždět nebo omezit svou práci, tedy měli nepřímé finanční náklady, jejich ochota by se snížila. Jako hlavní důvod odmítnutí vakcíny lidé uvádějí obavy z vedlejších účinků. Nejvíce se zájem o vakcínu mezi zářím a prosincem snížil mezi mladšími respondenty do 34 let a lidmi bez maturity. U vysokoškoláků naopak zůstal stabilní.

Autoři také uvádějí, že současný systém trasování, kdy hygienici zjišťují kontakty nakažených koronavirem s dalšími lidmi, část těchto kontaktů vůbec nezaznamená. Hygienici už dříve uváděli, že lidé zpravidla hlásí, že byli ve styku jen s jedním člověkem. Respondenti ale v průzkumu v druhé polovině listopadu mluvili o zhruba pěti kontaktech bez roušky delších než 15 minut, na začátku prosince pak téměř o šesti kontaktech. Neochota nemocných hlásit další lidi může podle autorů souviset s tím, že nechtějí ohrozit kolegy a známé možným poklesem příjmů kvůli odchodu na nemocenskou.

Průzkumu ve výzkumném projektu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumná agentura PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, se účastní 2200 až 2600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a jak s ní související problémy dopadají na jejich život. Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR, účastní se ho ale jen respondenti s připojením k internetu.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) češi průzkumy život

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy