Testování na koronavirus: Češi by byli svolnější, kdyby dostali kompenzace, ukázal výzkum

Jen třetina pracujících by se určitě chtěla nechat bezplatně otestovat na covid-19, pokud by byli v kontaktu s nakaženým nebo měli typické příznaky. Další třetina je spíše ochotná jít na test, zbylá třetina se testovat nechce. Ochota pracujících nechat se testovat se zvýší na 47 procent, pokud by v případě pozitivního testu a následné izolace dostali finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů.

Vyplývá to z výzkumu projektu Život během pandemie, který dnes zveřejnil jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.

Průzkum ukazuje, že pro lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo cítí typické, ale nezávažné příznaky nemoci covid-19, je motivací k testování také dostupnost odběrového místa. Pokud by bylo v místě jejich bydliště a nemuseli na odběr čekat, na test by určitě šly zhruba dvě pětiny lidí. Pokud by v případě pozitivního výsledku navíc dostali 5000 korun jako finanční kompenzaci k nemocenské, určitě by na test šla polovina lidí a dalších 31 procent by spíše šlo.

Průzkum se zabývá také názory na očkování proti covidu-19. Až polovina dospělých by se očkovat nechala, ale od září toto číslo o šest procentních bodů kleslo. "To může souviset s poklesem důvěry vládě v oblasti řešení epidemie, ale může být i důsledkem konkrétnějšího uvažování o výhodách a nevýhodách očkování," uvádí autoři. Navíc upozorňují na to, že pokud by lidé museli kvůli očkování dojíždět nebo omezit svou práci, tedy měli nepřímé finanční náklady, jejich ochota by se snížila. Jako hlavní důvod odmítnutí vakcíny lidé uvádějí obavy z vedlejších účinků. Nejvíce se zájem o vakcínu mezi zářím a prosincem snížil mezi mladšími respondenty do 34 let a lidmi bez maturity. U vysokoškoláků naopak zůstal stabilní.

Autoři také uvádějí, že současný systém trasování, kdy hygienici zjišťují kontakty nakažených koronavirem s dalšími lidmi, část těchto kontaktů vůbec nezaznamená. Hygienici už dříve uváděli, že lidé zpravidla hlásí, že byli ve styku jen s jedním člověkem. Respondenti ale v průzkumu v druhé polovině listopadu mluvili o zhruba pěti kontaktech bez roušky delších než 15 minut, na začátku prosince pak téměř o šesti kontaktech. Neochota nemocných hlásit další lidi může podle autorů souviset s tím, že nechtějí ohrozit kolegy a známé možným poklesem příjmů kvůli odchodu na nemocenskou.

Průzkumu ve výzkumném projektu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumná agentura PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, se účastní 2200 až 2600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a jak s ní související problémy dopadají na jejich život. Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR, účastní se ho ale jen respondenti s připojením k internetu.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) češi průzkumy život

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

před 1 hodinou

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 10 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 11 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Policie objasnila pomníček. V případu vraždy z roku 2010 pomohly vzorky DNA

Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy