Ústavní soud zjistil další pochybení při rozhodování o vazbě Zadeha

Podle nálezu tak nebude nutné po dnešním zásahu vynášet další rozhodnutí o vazbě.

Už před rokem ÚS vytkl Krajskému soudu v Brně procesní pochybení. Poté, co chtěl Městský soud v Brně vazbu ukončit, rozhodl krajský soud o jejím pokračování, aniž měla obhajoba možnost vyjádřit se ke stížnosti státního zástupce. Podle obhajoby nešlo jen o školáckou chybu, ale o součást justičního spiknutí.

Ani po loňském zásahu ÚS ale krajský soud nepostupoval zcela správně. Stížnost sice obhajobě poslal, ale až po pracovní době, přičemž hned následující den rozhodl neveřejně o ponechání Zadeha ve vazbě. "Takový postup nepovažuje ÚS za přijatelný," řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

"Takovým jednáním krajský soud dle našeho názoru narušuje důvěru veřejnosti i účastníků řízení v rozhodování krajského soudu. Dá se to považovat jednak za urážku ÚS, jednak za útok na právní stát jako takový," uvedl Zadehův právní zástupce Michael Straka. Je podle něj otázkou, zda ponesou konkrétní soudci odpovědnost.

Íránský podnikatel s českým občanstvím byl ve vazbě nejprve od března 2014 do února 2016 kvůli podezření z miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot. Na svobodu se dostal díky rekordní kauci 150 milionů korun. V prosinci téhož roku putoval do cely znovu, tentokrát kvůli ovlivňování svědků. Na svobodu se od té doby nedostal, z vazby přešel do výkonu trestu.

V kauze ovlivňování svědků Zadeh u Městského soudu v Brně nejprve dostal 3,5 roku vězení za křivé obvinění, nadržování a podplácení. Skupina pachatelů se podle obžaloby na Zadehův popud snažila dosáhnout toho, aby svědci v daňové kauze vypovídali nepravdivě. Odvolací Krajský soud v Brně verdikt zpřísnil na osm let. Na Nejvyšší soud, který zatím nerozhodl, se obrátili jak odsouzení včetně Zadeha, tak i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Případ daňových úniků zatím neopustil soud prvního stupně.