V Česku podle zprávy trvá nerovnost v postavení žen a mužů, pokrok je malý

Dokument popisuje nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, rozdíly ve výdělcích a penzích žen a mužů, nedostatek školek či ohrožení samoživitelských rodin chudobou.

ČŽL zastřešuje 36 organizací na podporu žen, rodin či lidských práv. Na stínové zprávě se podílely dvě desítky expertek na sociální problematiku a akademiček. Stostránkový dokument popisuje situaci v oblastech, které upravuje úmluva OSN o odstranění diskriminace žen. Zpráva se zaměřuje na zastoupení žen v politice a médiích, na dostupnost péče o malé děti, zaměstnanost, porodnictví, rovnost ve vzdělávání a vědě, chudobu či ohrožení domácím násilím. Věnuje se i postavení migrantek a romských žen. Shrnuje dostupné údaje i výsledky českých analýz a mezinárodních žebříčků za posledních pět let.

"Vidíme drobné malé pozitivní krůčky díky iniciativě organizací, které se tématům dlouhodobě věnují. Že bychom mohly souhrnně říct, že se podmínky a prostředí zlepšují, to nemůžeme. Ukazují to mezinárodní srovnání. Tématu rovnosti není dávána dostatečná priorita, není to vnímáno jako problém a není politická podpora. Posun za posledních pět let je velmi malý a situace není stále dobrá. Bohužel pandemická krize odkryla nerovnosti," řekla ČTK šéfka ČŽL Hana Stelzerová. Podle ní bez systémových změn a zákonných úprav v ČR i EU bude cesta k narovnání zdlouhavá.

Podle odborníků je zastoupení vyrovnané, pokud se pohybuje mezi 40 a 60 procenty. Za kritickou hranici označují experti třicetiprocentní podíl. V Senátu v ČR připadá ženám 16 procent křesel, ve Sněmovně měly před letošními volbami 23 procent. V krajských zastupitelstvech tvoří pětinu, v městských a obecních 29 procent. Hejtmanka je jedna. V patnáctičlenné vládě byly čtyři ministryně. Zpráva poukazuje na to, že Česko se v mezinárodních žebříčcích propadá.

Podle dokumentu je v ČR nedostatek školek, hlavně v některých regionech. Děti pod tři roky navíc nemají na umístění nárok. Ani ty tříleté se ale nemusí do zařízení hned dostat. Ve školním roce 2018/2019 neuspělo 32.804 žádostí a dostatečný není ani počet dětských skupin, uvádí zpráva. Ve vzdělávání přetrvává odlišné směrování dívek a chlapců. Horší postavení a podmínky mají ženy ve vědě.

Ženy také dál vydělávají méně než muži. Pracují často v oborech s nižšími výdělky a nedostávají se do vyšších pozic. Méně podle zjištění ale pobírají i na stejných pozicích. Menší příjem se pak promítá do nižší penze, ženám ve stáří hrozí víc chudoba. Zaměstnanost matek se propadá, chybí zkrácené úvazky. ČŽL zmiňuje, že covidová epidemie dopadla na obory, kde pracují hlavně ženy. Patří mezi ně zdravotnictví, školství či služby. S dětmi kvůli zavření škol zůstávaly doma také většinou matky.