V Česku ubylo lidí s exekucemi. Na konci června jich bylo zhruba 683.200

V Česku ubylo lidí s exekucemi. Na konci června jich bylo zhruba 683.200, tedy o 14.800 méně než na konci loňska. Zvedla se ale průměrná částka, kterou má dlužník splatit a kterou po něm exekutor vymáhá. Činila 488.500 korun. Na konci minulého roku byla zhruba o 5600 korun nižší.

Průměrná exekuce je na dluh 80.000 korun, před půl rokem to bylo o 4200 korun méně. ČTK o tom informovala mluvčí Exekutorské komory ČR Eva Rajlichová. Podle prezidenta komory Jana Mlynarčíka za poklesem počtu lidí s exekučními řízeními může být i zastavování takzvaných bagatelních exekucí.

V Česku se konalo na přelomu roku milostivé léto pro dlužníky. Pokud lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí od loňského 28. října do letošního 28. ledna splatili původní dluh a odměnu 908 korun exekutorovi, odpustilo se jim penále, úroky a poplatky. Uzavřely se tak desítky tisíc řízení. Tříměsíční oddlužovací akce se od září zopakuje. Bagatelní exekuce, kde samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 korun a za poslední tři roky se nic nevymohlo, je možné zastavoval od ledna.

"Těchto exekucí zastavují nyní exekutoři poměrně hodně. Větší dluhy ale zůstávají, což se mohlo propsat i do zvýšení průměrné vymáhané částky na jednu exekuci," uvedl Mlynarčík.

Komora evidovala na konci června téměř 4,17 milionu exekucí. Mělo je 683.239 dlužníků. Na konci loňska to bylo 698.028 lidí s celkem 4,43 milionu řízení.

Počet exekucí v posledních letech klesal. V roce 2018 jich komora evidovala téměř 4,68 milionu, v roce 2019 pak 4,5 milionu a v prvním covidovém roce 4,42 milionu. Od roku 2017 se snižuje i počet dlužníků. Před pěti lety v exekuci bylo 863.000 lidí, v roce 2019 pak 790.000 a předloni v prvním roce covidové nákazy 732.900, vyplývá z dat komory.

Letos za prvních šest měsíců začalo 222.082 nových exekucí, loni za stejnou dobu 226.018. Průměrnému dlužníkovi je podle údajů komory 46 let a má šest exekucí. Exekutoři po něm vymáhali 488.533 korun. Za posledního půlroku se průměrná částka zvýšila o 5632 korun. Polovina lidí měla exekuce na víc než 147.976 korun. Na konci loňska byla tato mediánová hranice o 8285 korun vyšší. V jedné exekuci se podle statistik vymáhá v průměru 79.959 korun, na konci minulého roku to bylo o 4182 korun víc.

Nejvíc zadlužených s exekucí na počet obyvatel je podle údajů komory dál v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. V Ústeckém kraji na sto lidí připadá 12 dlužníků s exekučními řízeními, v Karlovarském 11. Naopak nejmenší je podíl na Vysočině či ve Zlínském kraji. Exekuci mají čtyři ze sta obyvatel.

Experti na dluhovou problematiku upozorňovali na to, že kvůli epidemii a krizi může exekucí postupně začít přibývat. Podle Mlynarčíka je počet zahajovaných exekucí nyní stabilní a finanční problémy kvůli covidovým omezením se v počtech nových případů dosud neprojevily.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy