V Česku ubylo lidí s exekucemi. Na konci června jich bylo zhruba 683.200

V Česku ubylo lidí s exekucemi. Na konci června jich bylo zhruba 683.200, tedy o 14.800 méně než na konci loňska. Zvedla se ale průměrná částka, kterou má dlužník splatit a kterou po něm exekutor vymáhá. Činila 488.500 korun. Na konci minulého roku byla zhruba o 5600 korun nižší.

Průměrná exekuce je na dluh 80.000 korun, před půl rokem to bylo o 4200 korun méně. ČTK o tom informovala mluvčí Exekutorské komory ČR Eva Rajlichová. Podle prezidenta komory Jana Mlynarčíka za poklesem počtu lidí s exekučními řízeními může být i zastavování takzvaných bagatelních exekucí.

V Česku se konalo na přelomu roku milostivé léto pro dlužníky. Pokud lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí od loňského 28. října do letošního 28. ledna splatili původní dluh a odměnu 908 korun exekutorovi, odpustilo se jim penále, úroky a poplatky. Uzavřely se tak desítky tisíc řízení. Tříměsíční oddlužovací akce se od září zopakuje. Bagatelní exekuce, kde samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 korun a za poslední tři roky se nic nevymohlo, je možné zastavoval od ledna.

"Těchto exekucí zastavují nyní exekutoři poměrně hodně. Větší dluhy ale zůstávají, což se mohlo propsat i do zvýšení průměrné vymáhané částky na jednu exekuci," uvedl Mlynarčík.

Komora evidovala na konci června téměř 4,17 milionu exekucí. Mělo je 683.239 dlužníků. Na konci loňska to bylo 698.028 lidí s celkem 4,43 milionu řízení.

Počet exekucí v posledních letech klesal. V roce 2018 jich komora evidovala téměř 4,68 milionu, v roce 2019 pak 4,5 milionu a v prvním covidovém roce 4,42 milionu. Od roku 2017 se snižuje i počet dlužníků. Před pěti lety v exekuci bylo 863.000 lidí, v roce 2019 pak 790.000 a předloni v prvním roce covidové nákazy 732.900, vyplývá z dat komory.

Letos za prvních šest měsíců začalo 222.082 nových exekucí, loni za stejnou dobu 226.018. Průměrnému dlužníkovi je podle údajů komory 46 let a má šest exekucí. Exekutoři po něm vymáhali 488.533 korun. Za posledního půlroku se průměrná částka zvýšila o 5632 korun. Polovina lidí měla exekuce na víc než 147.976 korun. Na konci loňska byla tato mediánová hranice o 8285 korun vyšší. V jedné exekuci se podle statistik vymáhá v průměru 79.959 korun, na konci minulého roku to bylo o 4182 korun víc.

Nejvíc zadlužených s exekucí na počet obyvatel je podle údajů komory dál v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. V Ústeckém kraji na sto lidí připadá 12 dlužníků s exekučními řízeními, v Karlovarském 11. Naopak nejmenší je podíl na Vysočině či ve Zlínském kraji. Exekuci mají čtyři ze sta obyvatel.

Experti na dluhovou problematiku upozorňovali na to, že kvůli epidemii a krizi může exekucí postupně začít přibývat. Podle Mlynarčíka je počet zahajovaných exekucí nyní stabilní a finanční problémy kvůli covidovým omezením se v počtech nových případů dosud neprojevily.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 44 minutami

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

před 1 hodinou

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 6 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

před 19 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy