Většina lidí je proti pravidelnému střídání času, pro jeho zrušení je proto až 70 procent obyvatel. Zároveň však ve společnosti nepanuje shoda, který čas by měl být celoročně zaveden. Ukázal to průzkum společnosti STEM/MARK, která ho dnes představila na ministerstvu dopravy na akci věnované problematice střídání času. Podle ekonomických a zdravotních odborníků má střídání času v současnosti negativní důsledky.
Evropská komise loni rozhodla o zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Původně měl být celoroční čas podle komise zaveden letos v dubnu, nynějším termínem je rok 2021. Česká vláda loni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Konečné rozhodnutí vzejde z koordinace s ostatními členskými státy EU.
Podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy studie ukázaly, že střídání času vytváří v Česku celoročně úsporu elektřiny ve výši 0,14 procenta, což činí asi 50 milionů korun. Tuto úsporu podle Kovandy ale snižují jiné dopady pravidelného střídání času. "Zejména po nastavení letního času je podle statistik více infarktů, více dopravních nehod a dalších negativních společenských důsledků. Ve skutečnosti se tak důsledky střídání překlápí spíše do ztráty," uvedl.
Jako problematické vnímá střídání času i Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd. Lidé podle ní mají často po změně problémy s adaptací, většina se však po několika dnech přizpůsobí. Při volbě celoročního času by podle ní byl pro člověka příznivější jednoznačně středoevropský čas, který platí v zimě.
Ten podle studií zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Letní čas po celý rok by naopak měl negativní dopad na lidský biorytmus. Jako jedno z možných řešení by podle Sumové bylo zkrácení délky letního času, což by lépe využilo jeho výhody při využití denního světla.
Průzkum STEM/MARK ukázal, že většině lidí střídání nevyhovuje, hlavními důvody jsou horší adaptace na nový čas a nepřirozenost časových změn. Který z časů by měl být zaveden, se lidé v průzkumu ale neshodli. Čtvrtina preferuje zimní čas, pro letní bylo asi 44 procent.
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
Související
Budoucnost změny času v EU. Španělsko chce zrušit důležitou směrnici
Přechod na letní čas zpozdí víkendové noční vlaky, upozorňují ČD
Změna času , zdraví , češi , spánek , akademie věd , život
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák